Související články

U Braniborské brány v Berlíně se sešli státníci z 30 zemí světa a navzdory dešti i tisícovky Berlíňanů a návštěvníků německé metropole. Slaví se 20. výročí pádu berlínské zdi. Slavnosti se účastní nejvyšší představitelé čtyř někdejších vítězných mocností, které si po druhé světové válce Berlín rozdělily na jednotlivé zóny. Kromě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva nebo americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové dorazili prezidenti nebo šéfové vlád ze všech 27 členských zemí Evropské unie, ale také někdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov a polský exprezident Lech Walesa. Česko zastupují prezident Václav Klaus i premiér Jan Fischer.

U příležitosti dvacátého výročí pádu berlínské zdi zveřejnily Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky. Jak uvedl ředitel Pavel Žáček, Ústav poskytl veřejnosti takovéto údaje jako první v postkomunistické Evropě. Lidé budou moci například nahlédnout do osobních karet členů bývalé rozvědky nebo se podívat na jejich fotografie. Seznam však není úplný. Podle Žáčka měla rozvědka 1028 příslušníků ke konci listopadu 1989, ústavu se podařilo sestavit seznam 985 lidí. Hlavní správa rozvědky prováděla špionáž vůči zahraničí.

Mezi bývalými členy rozvědky mohou lidé nalézt například i informace o současném náměstkovi ministra vnitra a bývalém šéfovi Národní protidrogové centrály Jiřím Komorousovi. Z jeho osobní karty lze zjistit, že vystupoval pod krycím jménem Pražan. "Od roku 1988 do 1990 jsem byl posluchačem důstojnického internátního kurzu, kde byli po dobu studia posluchači vedeni v zálohách šéfa rozvědky," řekl ČTK Komorous s tím, že jde o známou a veřejnou informaci už dlouhou dobu. Po skončení kurzu se podle svých slov vrátil zpět ke kriminální policii.

Dalším mediálně známým případem je Pavol Mihál. Ten pracoval jako šéf české pobočky Interpolu a důstojník policejního prezidia. V dubnu 2007 vyšlo najevo, že je vedený v seznamech spolupracovníků komunistické StB, přestože měl negativní lustrační osvědčení. Později se zjistilo, že jeho osvědčení zní na jméno Pavel, nikoli Pavol. Mihál posléze od policie odešel.

K dvacetiletému výročí pádu komunismu chystají české vysoké školy koncerty, přednášky a výstavy. Studenti sdružení v iniciativě Inventura demokracie zase při této příležitosti požadují změny některých zákonů, které jsou podle nich nedemokratické.

Akce připravené školami mají jednak přiblížit totalitu mladé generaci, jednak oslavit obnovení svobodných univerzit. Studentské akce se často nesou v recesistickém duchu a kritizují přetrvávající nešvary ve společnosti. Studentům se například nelíbí obsazování mediálních rad, poslanecká a senátorská imunita nebo praxe takzvaných legislativních přílepků. Proto už od loňského listopadu přesvědčují politiky, aby se v těchto věcech pokusili zjednat nápravu.

Nostalgicky na období před sametovou revolucí dnes vzpomíná už jen 14 procent Čechů. Ještě nikdy nebyly listopadové události hodnoceny veřejností tak pozitivně jako v souvislosti s jejím dvacetiletým výročím. Aktuální pohled veřejnosti na rok 1989 přineslo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Tereza Burianová.

Celodenní program, do něhož zapadá mimo jiné i státní bezpečnost, veksláci či podpultové zboží za socialistické ceny, připravila na 17. listopadu Plzeň. Část města se ocitne zpět v roce 1989. Pěší zóna ve Smetanově ulici se například na jeden den promění v "Ulici totality". Náměstí Republiky bude patřit koncertům. V kině Měšťanské besedy se chystají projekce filmu Několik plzeňských dnů, v malém sále odehraje Divadelní spolek Kašpar hru Václava Havla Audience. Ve velkém sále Měšťanské besedy se setkají zastupitelé, členové prvního porevolučního vedení města, přímí účastníci listopadových událostí a další významné osobnosti. Vyvrcholením dne bude velkoplošná projekce nejvýznamnějších událostí v Plzni za posledních 20 let a premiérová laserová show promítaná na katedrálu sv. Bartoloměje.

V záplavě připomínkových akcí, výstav a knih k 17. listopadu 1989 by neměla zapadnout publikace, kterou v těchto dnech vydává nakladatelství Paseka. Jmenuje se Vyhrabávačky a z pozůstalosti novinářky Ireny Gerové ji připravil její bratr Richard Kraus a editorka Milena Tučná. Jejím základem je deník autorky, díky němuž poznáváme velmi zblízka a každodenní život i společenské probublávání v době, která politickým změnám předcházela. Kniha obsahuje i CD s unikátními nahrávkami rozhovorů s Václavem Havlem z léta 1989.

Ručně malované a psané, ale i tištěné, zprvu pololegální cestou, byly plakáty, které v listopadu a prosinci 1989 visely po většině českých měst. Z dnešního pohledu tvořily kulisu tehdejších revolučních dní, tehdy chtěly informovat tam, kam se jinou cestou informace ještě nedostaly. Volaly po svobodě, po zrušení vlády komunistické strany nebo vyzývaly ke generální stávce koncem listopadu. Plakáty z doby před 20 lety nyní shrnuje kniha Filipa Blažka Plakáty sametové revoluce. Mnohé z plakátů a zejména v počátcích revoluce vytvářeli anonymní tvůrci, často studenti vysokých škol při okupační stávce. Přidali se ale i výtvarníci, z nichž jsou dnes renomovaní tvůrci, například Aleš Najbrt, Michal Cihlář, Pavel Šťastný, Rostislav Vaněk, Ivan Král nebo František Skála. Publikace obsahuje reprodukce 47 plakátů, okolnosti vzniku plakátů zachycují rozhovory se 13 autory, kontext dodávají eseje teoretičky designu Ivy Knoblochové a historika Jiřího Suka. Atmosféru listopadu a prosince 1989 připomínají snímky významných českých fotografů Tomkiho Němce, Karla Cudlína, Miloše Fikejze a Pavla Štechy, které zachycující proměnu šedých českých měst na obrovské pestré plakátovací plochy. Knihu sestavil grafický designér Filip Blažek, který plakáty osobně shromáždil na konci roku 1989, kdy jako student pomáhal v pražské výstavní síni Mánes, která se přes noc stala jedním z několika neformálních center odporu vůči totalitnímu režimu.

Do 20. výročí listopadových událostí v r. 1989 už zbývají jenom dny. V našem vysílání jsme vás vyzvali, abyste zavzpomínali, jak jste tuto dobu sami prožívali a jak jste ze zahraničí sledovali vývoj v tehdejším Československu. Exilový nakladatel Alexandr Tomský žil v té době v Londýně a patřil k optimistům, kteří věřili, že se do Prahy jednou vrátí:

V našem vysílání jsme vás vyzývali, abyste zavzpomínali na rok 1989 a na to, jak jste se o listopadových událostech dovídali. Na to, jak prožíval přelomový 89. rok, jsem se zeptala i exulanta Antonína Martínka z kanadského Kitcheneru:

Stojíme za začátku měsíce listopadu, který přinese zejména oslavy 20. výročí československé sametové revoluce. Naše vysílání se obrací ke krajanům v zahraničí a proto nás zvlášť zajímá, jak se události zhostí česká centra ve světě, která mohou i oni navštívit. Dnes se zaměříme hlavně na pařížské centrum. Důvod? Samo totiž slaví 5 let své existence.