Související články

Severočeský Most připomene události sametové revoluce před 20 lety výstavou, na jejímž vzniku se zapůjčením dobových fotografií či tiskovin podílí i veřejnost. Výstava bude součástí kulturního multižánrového projektu Cirkus totality obecně prospěšné společnosti Opona.

Cirkus totality zahrnuje několik dílčích projektů. Na náměstí se zájemci mohou seznámit během deseti dní s Kalendáriem totality nabízejícím přehled zásadních dějinných zlomů poválečné totalitní minulosti ve čtyřech středoevropských státech. V budově magistrátu si mohou na vlastní kůži vyzkoušet Trenažér totality, který simuluje na modelových situacích život v Československu v letech 1948 až 1989. Cirkus totality se podle uměleckého ředitele projektu Ondřeje Cihláře zaměřuje zejména na první generaci lidí narozených po listopadu 1989, ale je určen také pamětníkům totalitního režimu.

Město Ústí nad Labem chystá na 17. listopadu velkou recesistickou a vzpomínkovou akci k připomenutí událostí před 20 lety. Chce ukázat obyvatelům i dětem, jak se žilo v době před revolucí a jakou změnu za tu dobu město udělalo. U Mototechny například budou stát statisté frontu na škodovky, na stáncích budou tehdejší knihy jako například Jak se kalila ocel. Sdělil to primátor města Jan Kubata. Na Mírovém náměstí nebudou chybět ani fronty na banány, ukázky dětských výtvarných prací a jejich tehdejších soutěží. "Ve výtvarné výchově děti malovaly Auroru a továrny místo přirozených témat svého věku," uvedl primátor. Obyvatelé města by také měli vidět srovnání tehdejších a nynějších cen zboží a přesvědčit se, že životní úroveň vzrostla. Akce by podle něj měla být hlavně pro děti, které tehdejší život nezažily, neumí si ho dnes představit a vnímají ho jen jako jednu z kapitol dějepisu. "Když 20 let žijeme ve městě a změny se kolem nás dějí kontinuálně, tak si ani neuvědomíme jak velký skok za tu dobu naše město udělalo," řekl Kubata.

Mladá fronta Dnes komentuje projev, který měl prezident Václav Klaus ve středu na Pražském hradě při udílení státních vyznamenání. Podle komentátora zněl ve státnickém duchu. Klaus neuhýbal ze svých zásad a předchozích postojů, nicméně ubral na páře v rozporných okamžicích. Přesně také popsal současnou politickou skepsi občanů. Stálo by za připomenutí, že při vytváření této "blbé nálady" ovšem sám figuroval coby premiér a prezident. Nicméně skutečně státnické je podle deníku Klausovo upozornění na to, že přes všechny problémy nelze přehlížet velký

Rok 1989 není ve východní Evropě vnímán se stejným zápalem. Podle Jeroma Heurtauxe z pařížského ústavu pro mezidisciplinární výzkum sociálních věd tento rok nechává velkou část východní Evropy dokonce chladnou. Heurtaux v nedávném rozhovoru pro Le Monde prozradil, že tyto přelomové roky jsou vnímány s různou intenzitou. Němci a Maďaři prý hovoří o přelomu nebo přechodu, Rumuni o revoluci, Češi a Moravané o sametové revoluci. Poláci už zpochybňují, že tou dobou nastal u nich s prvními svobodnými volbami přechod k demokracii, protože komunisté se domluvili s opozicí u "kulatého stolu" na svém dalším setrvání u moci. Heurtaux vyjádřil také názor, že i v zemích, kde byly v roce 1989 masové demonstrace, tedy ve východním Německu, v Československu a v Rumunsku, je výročí přijímáno s krajní lhostejností. Manifestace se prý týkaly jen zlomku obyvatel. Pád železné opony tak po 20 letech trochu ukazuje, že se znovu sjednotila Evropa v krizi demokracií, které v současnosti dohonila i jistá krize kapitalismu. Únavu demokracie v současné východní Evropě vidí v klesající důvěře ve státní instituce a politické strany a rovněž v slabé občanské aktivitě a společnosti. Demokracie se ve východoevropských státech nicméně upevnila, což doložil na tom, že fungování ústavních institucí zpochybněno není.

Západní země by měly naslouchat zkušenostem bývalých socialistických států při uplatňování své politiky vůči nedemokratickým režimům a také pokračovat i v současnosti v solidaritě, která pomáhala komunistickým disidentům. V pařížském Středisku pro mezinárodní studia a výzkum to řekl bývalý český prezident Václav Havel. Jedním z ponaučení, která si lze vzít z pádu železné opony z roku 1989 v Evropě, prý je, že je zapotřebí solidarity s disidenty totalitních režimů i v současnosti. "Jestliže já jsem byl celkem ve vězení pět let, tak možná bez této solidarity bych tam byl 15 let. To opravdu ten režim nutilo k jakési mírné zdrženlivosti," připomněl Havel a dodal: "Je povinností těch, kteří tyto zkušenosti měli, tu odpovědnost nést dál a zajímat se solidárně o ty, kdo se ještě netěší z oněch svobod, které máme my," dodal. Český dramatik také kritizoval smířlivou politiku, která vede k ústupkům a s níž už má Evropa neblahé zkušenosti.

V pražském Karolinu byly tento týden zahájeny dvě fotografické výstavy, které dokumentují události kolem 17. listopadu 1989. Své fotografické cykly ze studentských okupačních stávek z let 1968 a 1989 zde vystavuje lékař Přemysl Hněvkovský. Další fotografie zase přibližují roli divadel během sametové revoluce. Výstava Divadlo a revoluce je součástí studentského projektu Univerzity Karlovy a Institutu umění - Divadelního ústavu.

Nakladatelství Akademia vydává Spisy Petra Pitharta. Jako druhý svazek vyšla k příležitosti 20. výročí pádu komunismu nová kniha Devětaosmdesátý. Bývalý disident, politik, dnes místopředseda Senátu se v ní zamýšlí jako přímý účastník nad událostmi toho roku. Jak je patrné, názvem odkazuje na svou někdejší práci Osmašedesátý. Knihu Devětaosmdesátý představil před několika dny v Senátu a zde se s ním setkal kolega Vilém Faltýnek.

Dvacet let poté, tak se jmenuje mezinárodní vědecká konference pořádaná Ústavem pro studium totalitních režimů a ministerstvem kultury. Podílely se na ní české i zahraniční instituce a zájem o vystoupení byl mezi odborníky z celého světa veliký.

Bývalý český prezident Václav Havel v sobotu v Berlíně obdržel ocenění Quadriga. Občanské sdružení Werkstatt Deutschland je uděluje osobnostem, které projevily občanskou odvahu nebo svým působením prokázaly průkopnického ducha. Ocenění si z Berlína odvážejí také například bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov a předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Prestižní ocenění se uděluje vždy v Den německé jednoty. Od znovusjednocení Německa uplynulo 19 let a 9. listopadu uplyne 20 let od pádu Berlínské zdi. "Ceny si vážím, vím, kdo ji dostal v minulých letech. Ocitám se v dobré společnosti," řekl Havel ČTK. Český exprezident ve své děkovné řeči upozornil, že ještě nikdy nedostal nějaké ocenění současně s Gorbačovem, a vyjádřil radost nad tím, že se tomu tak stalo. "Jsem tomu rád, protože si uvědomuji významnou roli, kterou hrál při přípravě změn, které si připomínáme," řekl Havel. V minulosti se stali majiteli sošky koňského čtyřspřeží například ukrajinský prezident Viktor Juščenko, izraelský ministr zahraničí Šimon Peres, bývalý kancléř Helmut Kohl, afghánský prezident Hamíd Karzáí a v roce 2004 jako první Čech ředitel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.

Právě před dvaceti lety, 30. září 1989, tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Genscher východoněmeckým uprchlíkům na velvyslanectví jeho země v Praze oznámil, že mohou vycestovat do Spolkové republiky Německo. Tehdy se dalo možná jen tušit, co dnes už víme jistě: v české metropoli začala se drolit železná opona.