Související články

Složitost období po roce 1989 popisuje film Amnestie režiséra Jonáše Karáska, který se odehrává v době největší vzpoury ve vězeňské historii bývalého Československa. Na pozadí dramatických událostí ve věznici pro nejtěžší případy v Leopoldově z roku 1990, kdy vyhlásil nový prezident Václav Havel rozsáhlou amnestii, se odehrává příběh o manipulaci, násilí a zradě. Thriller líčící dramatické události doby a ukazující dopad vzpoury na svět mimo oblast věznice dorazí do tuzemských kin 14. listopadu. "Je konec 80. let, doba nebývalých změn a jeden zloděj, ambiciózní manželská dvojice, mladá manipulátorka a vězněný disident se zapletou do událostí, které oproti označení revoluce jako sametové nebyly tak sametově hebké, čisté a nevinné," podotkl k filmu režisér Karásek. Hrají v něm Aňa Geislerová, Roman Luknár, Ján Jackuliak, Filip Kaňkovský, Norbert Lichý nebo Marek Vašut. Snímek se z části natáčel přímo v autentickém prostředí Leopoldova, stejně jako ve věznici v Mladé Boleslavi, točilo se i v Praze v Národním divadle nebo v bytě Václava Havla. Výrazná část filmu vznikala na Slovensku, kde Leopoldov leží.

Uvedení snímku Amnestie bude doprovázet vernisáž naplánovaná na 17. listopadu do pražské Lucerny, která otevře výstavu děl malíře Jozefa Danglára Gertli. Stejnojmenná kniha Amnestie s podtitulem Svoboda jako tlustá čára za minulostí vyšla v polovině října v nakladatelství Slovart

V centru Prahy je od pátku k vidění fotografická výstava Okamžiky sametové revoluce, kterou ke 30. výročí listopadových událostí roku 1989 připravila Česká tisková kancelář (ČTK). Historické fotografie budou k vidění celý listopad na pěší zóně v ulici Na Příkopě. Lidé si mohou prohlédnout 157 fotografií nejen z archivu ČTK, ale i ze soukromých sbírek nebo muzejních fondů. Veřejnoprávní agentura do přípravy výstavy zapojila i veřejnost. Autoři tak mohli vybírat nejen z bohatého agenturního archivu, ale i ze zhruba 1300 dalších snímků z více než 30 krajských a okresních měst i vesnic. Fotografie ze Slovenska zapůjčila tisková agentura TASR.

Výstava kromě revoluce zachycuje i některé předrevoluční události, fotografie studentů, divadelníků nebo členů Občanského fóra. Převrat v tehdejším Československu ukazují nejen masové demonstrace a stávky, ale také plakáty, letáky a slogany z revolučních dnů. Série fotografií s disidentem a budoucím prezidentem Václavem Havlem je pak určitým přechodem ke snímkům věnovaným dozvukům revoluce, pádu komunistických symbolů až k prvním svobodným volbám po více než 40 letech totalitního režimu.

Koncertem ve FORU Karlín oslaví organizace Post Bellum státní svátek 28.října. Na pódiu se během večera vystřídá na sto hudebníků a vzácných hostů.

Své fotografie nejen z revolučních dnů představuje v USA fotograf Karel Cudlín. V soutěži Czech Press Photo získal šestnáct cen, fotil demonstrace, odsun sovětských vojsk, v letech 1997 až 2003 byl jedním z oficiálních fotografů prezidenta Václava Havla. Rok 1989 si v USA připomínají krajané na mnoha akcích. Karel Cudlín na závěr představí své fotografie v Union Leage Club of Chicago, který od něj jednu z fotografií zakoupil. Na akci se podílí český generální konzulát v Chicagu.

Na Malostranském náměstí v Praze začíná venkovní výstava Cesta je volná! Německý exodus v roce 1989. Připomene tři desítky let staré události, kdy Němci z Německé demokratické republiky (NDR) zaplavili západoněmeckou ambasádu v Praze ve snaze dostat se na druhou stranu železné opony. Koncem září výstavu doprovodí historická jízda svobody, kterou pořádá německý automobilový spolek Fuhrpark-Ost-West s historickými vozy z bývalé NDR. Koncem léta a začátkem podzimu roku 1989 se v areálu západoněmeckého velvyslanectví v Lobkovickém paláci na Malé Straně tísnily tisíce východních Němců. "Jejich vůle po svobodě otřásla posledními oporami komunistického režimu a bezprostředně přispěla k pádu Berlínské zdi," připomínají organizátoři výstavy. Nakonec padla i železná opona a s ní celý východní blok.

Jak uvedl v rozhovoru se zpravodajem ČTK Jens Hase, na západoněmecké ambsádě spal téměř dva týdny ve špinavém oblečení na schodech, nemyl se a nečistil si zuby. Přesto na dobu, kterou v září 1989 jako devatenáctiletý mladík strávil na západoněmecké ambasádě v Praze, vzpomíná jen v tom nejlepším. Touha znovu vidět rodiče, byla pro Haseho hlavním důvodem, proč se k útěku z východního Německa rozhodl. Oběma totiž především kvůli vážné srdeční nemoci otce komunistický režim v dubnu 1989 dovolil vycestovat na Západ, jejich synovi ale nikoliv. "Bylo to pro mě hrozné. Myslel jsem si, že už se nikdy neuvidíme," vzpomíná rodák z durynského Eisenachu. Už tak složitou situaci mu dál ztěžovala tajná policie Stasi, která ho na nádraží ani nenechala rozloučit se s matkou, za pár dnů mu odpojila telefon a v dalších týdnech zabavovala všechny dopisy od rodičů. Když dorazil do Prahy, nevěděl, kde přesně západoněmecká ambasáda leží a už vůbec ne, jestli se na to někoho může zeptat, aniž by se vystavil nebezpečí. Ve studeném a deštivém dni proto 11 hodin chodil po městě a snažil se velvyslanectví najít sám. Nakonec se mu podařilo doběhnout k zadní části velvyslanectví k plotu, který znal ze zpravodajství západoněmecké televize. "Vůbec nevím, jak jsem se přes něj dostal," říká. S rodiči se pak šťastně shledal v západním Německu.

Vzpomínky na dramatický útěk k branám západoněmeckého velvyslanectví, na pomoc Pražanů nebo na snahu o zajištění zásobování pro tisíce východoněmeckých uprchlíků v roce 1989 přicházejí v těchto dnech na německou ambasádu v Praze. Velvyslanectví požádalo pamětníky 30 let starých událostí, aby se podělili o osobní zážitky z útěku před komunistickým režimem v době těsně před pádem Berlínské zdi. Z výběru vzpomínek a archivních fotografií by ambasáda, přes jejíž pozemek východní Němci utíkali, chtěla sestavit sborník. Celkem do listopadu 1989 emigrovalo přes ambasádu na 15.000 lidí.

Například Sabine Pasewaldová v jednom z příspěvků, které ambasáda zveřejnila, vzpomíná, jak se v roce 1989 rozhodla utéct do západního Německa přes pražskou ambasádu společně se svou desetiletou a čtrnáctiletou dcerou. Vzhledem k tomu, že byla už ve druhé vlně uprchlíků, musela obelstít východoněmecké celníky cestou do Československa a nekoupit si lístek do Prahy, ale až do Bratislavy. U velvyslanectví se jí pak podařilo i s dcerami proběhnout kordonem českých policistů a přelézt přes plot do zahrady, a tím i do svobodného světa.

O vzpomínky na události roku 1989 se podělil také bývalý český politik Jan Kasl, který bydlel nedaleko ambasády. "Chodili jsme venčit psy na Petřín a sledovali někdy dramatické úprky přes Lobkovickou zahradu k plotu ambasády a přelézání i s dětmi přes něj," napsal na facebookové stránky zřízené velvyslanectvím. Vzpomíná také na to, jak se uprchlíci, kteří se snažili dostat na ambasádu, tísnili i v okolních domech, nebo na opuštěná východoněmecká auta, která někteří Češi vykrádali.

Opoziční občanští demokraté spouštějí vlastní kampaň, kterou chtějí připomenout rok 1989. Součástí kampaně jsou billboardy a besedy s pamětníky z řad ODS, kteří se na listopadové revoluci podíleli. Vláda podle občanských demokratů nepřipravila relevantní projekt k listopadovému výročí, protože odkaz sametové revoluce neodpovídá jejím hodnotám. Podle europoslance a někdejšího disidenta Alexandra Vondry je vzpomínání pamětníků důležité, protože svoboda na tom není nejlíp. To vede k dezinterpretaci nedávné historie. Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že listopad 1989 nelze nechat těm, kteří jeho význam zpochybňují. "Demokracie a svoboda, návrat na západ a kapitalismus jsou hodnoty, které chceme hájit," uvedl.

Podle vládních plánů se ve výroční den začátku sametové revoluce v Národním muzeu v Praze otevře první stálá expozice věnovaná českým a slovenským dějinám 20. století. Zahrne i události roku 1989, společně s výstavou Slovenského národního muzea věnovanou revoluci 1989 na Slovensku. Národní divadlo připravuje několik výstav, gala představení Baletu ND nebo společný projekt, ve kterém se činohra první české scény spojí s divadlem Vosto5 a skupinou 8lidí. Projekt s názvem Sametová simulace se bude konat také v nové budově Národního muzea, tedy bývalém Federálním shromáždění, na Nové scéně ND a v Divadle Archa.

Skladatel, zpěvák, občanský aktivista, politik, někdejší podnikatel, muž, který stojí za odsunem sovětských vojsk, opět žije hudbou.

Shromáždit od veřejnosti co nejvíce fotografií z přelomového roku 1989 chce Česká tisková kancelář (ČTK) ve svém projektu Okamžiky sametové revoluce. Pokusí se doplnit obraz významné události novodobých českých dějin pomocí fotografií z archivů kohokoli, kdo tehdejší události zachycoval. Snahou je získat vedle známých záběrů z Václavského náměstí nebo z Letné i snímky z dalších měst i vesnic. Cílem projektu je získat jak fotografie z podzimního dramatického dění roku 1989, tak i z událostí, které byly předzvěstí listopadové revoluce a k nimž patří třeba už srpnové události roku 1988, Palachův týden v lednu 1989, trabanty v letních pražských ulicích, které tam zanechávali lidé utíkající přes město z východního Německa, nebo svatořečení Anežky Přemyslovny v Římě jen pár dní před 17. listopadem.

Nejlepší snímky se stanou součástí venkovní výstavy, která se představí na přelomu července a srpna 2019 na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, v listopadu bude instalována v Praze. "Smyslem projektu není opakovat známé věci, ale dostat do toho příběh a připomenout i regionální a lokální události. Druhý aspekt je, že bychom o případný získaný materiál rádi obohatili náš fotoarchiv," řekl šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch. Projekt volně navazuje na výstavu Okamžiky století, kterou ČTK loni připravila ze svého fotografického archivu ke stému výročí založení Československa.

Novoroční ohňostroj připomněl v Praze téma svobody a sametové revoluce, od níž letos v listopadu uplyne 30 let. Ohňostroj byl v 18:00 odpálen z Letenské pláně. Desetitisíce lidí při něm zaplnily ulice Prahy a rovněž mosty přes Vltavu. Ohňostroj trval téměř 11 minut a Praha za něj zaplatila 1,7 milionu korun. Světelná show ukázala pět obrazů, každý znázornil jednu etapu cesty ke svobodě v roce 1989. Jednotlivé obrazy, které nesly názvy Modlitba, Holé ruce, Jednota, Zakázané ovoce a Svoboda, i zvukový doprovod byly připraveny tak, aby evokovaly vzpomínky spjaté se sametovou revolucí. Příběh je pojat jako vyprávění otce, který popisuje osobní zážitky z roku 1989 své dceři. Celkem bylo odpáleno 4033 ran a váha odpáleného materiálu byla zhruba čtyři tuny.