Data a fakta

29. září 1938: Podepsání tzv. Mnichovské dohody mezi Německem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií. O událostech bezprostředně ve dnech krize nejlépe vypovídá závěrečná část pořadu, který připravil britský publicista David Vaughan, bývalý šéfredaktor Radia Praha. Více zde

Druhá republika: Obecně jde o pojmenování pro Československo v období mezi mnichovskou dohodou a vznikem protektorátu. Od 22. listopadu 1938 byl oficiální název Česko - Slovenská republika a tento státní útvar o rozloze 98.912 km2 tvořily Čechy, Morava, Slezsko, Slovenská krajina a Zakarpatská Ukrajina. Úředními jazyky byly čeština a slovenština. K rozpadu Česko - Slovenska došlo mezi 14. až 16. březnem 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu a Zakarpatské Ukrajiny, okupací a následným vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava.

21. říjen 1938: Oficiální vymezení státní hranice s Německem. Říše tak získala nejen území o rozloze 28 680 km², ale i hraniční opevnění budovaná od roku 1935 nákladem 2,567 mld. korun. Z původní rozlohy ztratilo Československo plných 29,6%.

30. listopad 1938: Prezidentem republiky je zvolen Emil Hácha.

14. - 15. březen 1939: Slovenský sněm odhlasoval návrh zákona o samostatném Slovenském státě. V dopoledních hodinách obsadily první německé jednotky Moravskou Ostravu, Vítkovice, Frýdek a Místek. Do Berlína odjíždí Emil Hácha a ministr zahraničí František Chvalovský. Po brutálním nátlaku jsou donuceni následujícího rána podepsat souhlas s okupací českých zemí, která je v příštích dvanácti hodinách provedena. V Praze dochází k puči, je obsazena budova parlamentu a stanoven nový Český národní výbor. Zhruba v této době vznikají první odbojové organizace, např. Obrana národa, Politické ústředí či Obec sokolská v odboji.

16. březen 1939: Vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava.

Konstantin von NeurathKonstantin von Neurath 18. březen: Do funkce říšského protektora byl jmenován Konstantin von Neurath. Tento post zastával až do 28. září 1941, pak byl dočasně zastoupen Reinhardem Heydrichem. Po Heydrichově smrti pokračoval ve funkci Kurt Daluege, velitel pořádkové policie. 24. srpna 1943 jej nahradil Wilhelm Frick, který úřad zastával až do konce války.

26. březen 1939: Přechod od levostranného na pravostranný silniční provoz.

Totální nasazení: Od první poloviny roku 1939 byli na práci v Říši posíláni protektorátní občané, nejprve náborem, později nuceně, přičemž pracovní i životní podmínky se neustále zhoršovaly. Největší potřeba pracovních sil nastala po vyhlášení totální mobilizace ve prospěch Říše na počátku ledna 1943. Byly zřízeny speciální úřady práce a zavedeny pracovní knížky. Celkem bylo v Německu totálně nasazeno zhruba 650 tisíc Čechů.

Pohřeb Jana OpletalaPohřeb Jana Opletala 15. listopad 1939: Pohřeb studenta Jana Opletala, který jako mnoho dalších podlehl zraněním z násilně potlačené demonstrace pořádané u příležitosti výročí vzniku Československa 28. října 1939 v Praze.

17. listopad 1939: V časných ranních hodinách obsadily jednotky Gestapa, Schupo (Ochranná policie) a SS pražské vysokoškolské koleje, studenti byli zatčeni a většina z nich byla spolu se studenty z Brna a Příbrami odvezena do koncentračního tábora Sachsenhausen. Zároveň bylo pro výstrahu popraveno devět představitelů Národního svazu českého studentstva. Celkem bylo uvězněno přes 1.200 českých vysokoškoláků, z nichž většina internaci přežila. České vysoké školy byli z nařízení Hitlera na tři roky uzavřeny. 17. listopad je na památku oslavován jako Mezinárodní den studenstva.

Školní rok 1940 / 1941: Na všech typech českých škol je povinně zavedena němčina. Od roku 1942 je navíc počet vyučovacích hodin tohoto jazyka zvýšen až na osm týdně.

15. srpen 1940: První z řady zásahů proti českým středním školám. Úplně zrušena byla reálná gymnázia ve Frenštátě pod Radhoštěm, Terezíně, Úpici, Bosňanech a Židlochovicích. Vyloučeno bylo 1.227 studentů prvních ročníků. V následujícím roce došlo ke zkrácení nižšího stupně, počet českých studentů na školách se snížil téměř o polovinu. Pro dívky nově vznikala dívčí reálná gymnázia, kde se měly připravovat zejména na roli manželek a matek.

14. březen 1942: Vydána vyhláška o prvním nuceném vystěhování obyvatelstva ve středních Čechách (mezi Vltavou a Sázavou) pro výcvikový tábor jednotek SS. Následovalo další masové vyhánění českých obyvatel z oblasti Brdska, Milovicka, Vyškovska a Benešovska.

Vypálení LidicVypálení Lidic 27. květen 1942: Atentát na Reinharda Heydricha. Okupanti na atentát odpověděli mohutným terorem, následovalo zatýkání a popravování. Obce Lidice a Ležáky jsou dodnes symbolem kruté pomsty za atentát. Pokračování

3. červenec 1942: Tzv. Slib národa u pomníku sv. Václava v Praze. Jednalo se o uměle vyvolané shromáždění, kterého se zúčastnilo více než 200.000 lidí. Hlavním cílem bylo ukázat oddanost Čechů Říši a zamezit znovuvzkříšení odboje, jak vnitřního tak zahraničního.

V pozadí: Fierlinger, Vorošilov, Kalinin, Beneš, Stalin, podepisuje Molotov; Moskva 1943V pozadí: Fierlinger, Vorošilov, Kalinin, Beneš, Stalin, podepisuje Molotov; Moskva 1943 15. duben 1943: Anglicko - americká bombardovací letka provedla první nálet na plzeňskou Škodovku.

srpen 1943: Německým státním ministrem pro Čechy a Moravu byl jmenován K. H. Frank.

12. prosinec 1943: V Moskvě byla podepsána za přítomnosti Edvarda Beneše československo - sovětská smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci, původně na 20 let, v roce 1963 však byla prodloužena.

20. srpen 1944: K. H. Frank v souvislosti s celkovou vojensko - politickou krizí Třetí Říše zavádí různá "Opatření k totálnímu nasazení v Protektorátu", tedy např. zákaz veškeré činnost nesouvisející s válečným úsilím, vyhranění železnice jen pro přepravu pracujících apod. Vážným problémem se po Slovenském národním povstání stávají i partyzánská hnutí. Mezi lidmi je protektorát posměšně nazýván "Protentokrát".

14. únor 1945: Bombardování Prahy americkými letouny; tento zjevný "omyl" (chyba nastala kromě technického selhání zřejmě i díky špatnému počasí) si vyžádal 701 obětí a 1.184 zraněných.

5. květen 1945: Během pražského povstání spáchal sebevraždu Emanuel Moravec, protektorátní ministr školství a lidové osvěty, který zcela propadl fašismu a po celou dobu války sloužil Říši a její propagandě. Ve stejný den byla jednotkou Waffen SS přepadena moravská obec Javoříčko, všichni muži starší 15ti let byli povražděni, vesnice vypálena.

květen 1945: Celonárodní povstání, osvobození Československého území spojeneckými vojsky, konec protektorátu.


Zpět na hlavní stránku