Související články

Nová lanovka na nejvyšší českou horu Sněžku by mohla až na vrchol jezdit od poloviny února. Zatím zařízení vozí turisty pouze do mezistanice na Růžovou horu. Lanovku, která je pro veřejnost v provozu od 21. prosince, už využily desítky tisíc lidí. ČTK to dnes řekl náčelník lanové dráhy Jiří Martinec. O jízdu novou lanovkou byl velký zájem především během silvestrovského týdne, například 30. prosince stáli lidé ve frontě na lanovku zhruba 1,5 hodiny. Nová lanovka za více než 300 milionů korun má čtyřmístné kabiny místo otevřených dvousedaček. Hodinová kapacita lanovky zůstala na základě podmínek ochránců přírody na 250 lidech.

Provozovatelé tuzemských skiareálů dál čekají na ochlazení. Teploty jim neumožňují zasněžovat sjezdovky a přilákat na svahy více lyžařů. Poměrně úspěšný víkend tak zažila především střediska v Krkonoších a Orlických horách, zájem o lyžování hlásí i v Harrachově, na Klínovci nebo na Lipně. Navzdory jarním teplotám zatím dostatek sněhu leží na šumavských sjezdovkách. V lepší počasí doufají také areály v Beskydech, kam o uplynulém víkendu řada lidí přijela spíše za pěší turistikou. Lyžovat se v těchto dnech dá jenom ve dvou areálech v Bílé na Frýdecko-Místecku. V sousedních Jeseníkách jsou střediska v provozu. Zhruba o pětinu nižší návštěvnost než obvykle hlásí největší lyžařský areál v Krušných Horách Klínovec.

Krkonošskou osadou Františkov nedaleko Rokytnice nad Jizerou zněly po roce opět motorové pily. Už podeváté se tu uskutečnilo dřevosochařské sympozium, na němž se sešlo 12 výtvarníků z celé republiky. Byl mezi nimi i pětašedesátiletý výtvarník z nedaleké Jilemnice Josef Dufek, který každoročně v lednu na tamním náměstí staví obří sochu Krakonoše ze sněhu a ledu.

Krkonošskou osadou Františkov nedaleko Rokytnice nad Jizerou zněly po roce opět motorové pily. Už podeváté se tu uskutečnilo dřevosochařské sympozium, na němž se sešlo 12 výtvarníků z celé republiky. Byl mezi nimi i pětašedesátiletý výtvarník z nedaleké Jilemnice Josef Dufek, který každoročně v lednu na tamním náměstí staví obří sochu Krakonoše ze sněhu a ledu.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP), který si v pátek připomene 50. výročí svého založení, chce zvětšit nejpřísněji chráněnou první zónu parku. Měla by se rozšířit ze současných 4503 hektarů téměř na 7000 hektarů. Řekl to mluvčí správy parku Radek Drahný. KRNAP chce také rozšířit druhou zónu parku, ale zmenší se třetí zóna. Správa KRNAP nyní dokončuje stavbu environmentálního centra, které by mělo začít fungovat letos v září. V budově za zhruba 90 milionů korun chce správa nabízet různé akce pro veřejnost. Dalším velkým stavebním projektem je rekonstrukce Krkonošského muzea ve Vrchlabí, které sídlí v budově bývalého kláštera. Správa parku v posledních letech investovala desítky milionů korun do obnovy turistických cest na území parku. Opravená je například cesta na Sněžku Obřím dolem či takzvaná Jantarová cesta u Luční boudy.

Firma Snowy Chalet, která vlastní torzo Petrovy boudy na hřebenech Krkonoš, odhaduje, že stavba nového objektu by mohla stát zhruba 100 milionů korun. Společnost chce začít stavět, jakmile vyřídí veškeré potřebné náležitosti, informoval jednatel společnosti Martin Havlík. Zchátralou boudu v srpnu 2011 poškodil rozsáhlý požár. Památkáři letos v březnu zopakovali, že se s majitelem nemohou shodnout na podobě nové stavby. Památkáři už dříve nedoporučili v přípravách stavby pokračovat a požadují vybudování repliky původní boudy.

Firma Snowy Chalet, která vlastní torzo Petrovy boudy na hřebenech Krkonoš, odhaduje, že stavba nového objektu by mohla stát zhruba 100 milionů korun. Společnost chce začít stavět, jakmile vyřídí veškeré potřebné náležitosti, informoval jednatel společnosti Martin Havlík. Zchátralou boudu v srpnu 2011 poškodil rozsáhlý požár. Památkáři letos v březnu zopakovali, že se s majitelem nemohou shodnout na podobě nové stavby. Památkáři už dříve nedoporučili v přípravách stavby pokračovat a požadují vybudování repliky původní boudy.

Poprvé po sto letech se u mohyly na Zlatém návrší v Krkonoších setkali potomci Hanče a Vrbaty, kteří na hřebeni Krkonoš tragicky zemřeli před sto lety. Vzpomínkové akce se konaly také v Jilemnici, odkud oba přátelé pocházeli. U památníku se sešli i členové horské služby, aby uctili nejen památku Hanče a Vrbaty, ale i svých kolegů, kteří v horách zahynuli.

Anketu Sedm divů Krkonoš, kterou loni v dubnu vyhlásila správa Krkonošského národního parku, vyhrál Obří důl. Na stříbrné pozici skončil Mumlavský vodopád, třetí byly meandry Labe. Mnohými favorizovaná Sněžka propadla a obsadila desáté až dvanácté místo. Lidé mohli vybírat z 21 nominovaných míst, řekl mluvčí správy KRNAP Radek Drahný. Mezi další divy Krkonoš na čtvrtém až sedmém místě ještě patří Pančavský vodopád, Kotel, Rýchorský prales a Modrý důl. Celkem se pořadatelům ankety sešlo 2433 nominací. Do ankety se zapojili lidé z Čech, Polska, Slovenska i ze Spojených států. Někteří připojili i příběhy či fotografie.

Památkáři z územního pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově usilují o zapsání známé Labské boudy v Krkonoších na seznam nemovitých památek. Boudu považují za moderní stavbu své doby. Uvedl to Krkonošský deník. Kontroverzní betonový kolos stojí na hřebenech nejvyšších českých hor od poloviny 70. let minulého století. Devítipatrová Labská bouda se začala stavět v roce 1969 na místě vyhořelé horské boudy, funguje od listopadu 1975. Hotel má kapacitu 120 hostů, nabízí dvě restaurace. Leží nedaleko pramene Labe v nadmořské výšce 1340 metrů nad mořem. Betonová hmota objektu v krkonošské krajině od doby svého vzniku budí negativní emoce veřejnosti.