Související články

Do prezidentských voleb se přihlásilo 19 kandidátů. ČTK to sdělila Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Další uchazeč podal přihlášku až po zákonném termínu, který vypršel v úterý v 16:00. Dá se předpokládat, že několik uchazečů nebude do voleb připuštěno, protože nesplní zákonné požadavky. Před pěti lety bylo uchazečů 20, do voleb jich mohlo jít jen devět. Jména kandidátů vnitro nezveřejnilo s odkazem na ochranu osobních údajů, zveřejní je až 24. listopadu. Z dostupných informací je jasné, že mezi kandidáty jsou tři hlavní favorité voleb, tedy současný prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel a textař Michal Horáček. Jejich prezidentskou nominaci podpořilo podle jejich vyjádření svými podpisy více než 50.000 občanů.

Podporu poslanců má bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty) a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig. Bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, lékař a aktivista Marek Hilšer a bývalý premiér Mirek Topolánek mají podporu senátorů. Další z uchazečů Josef Toman ČTK sdělil, že poštou poslal 75.000 podpisů občanů, jeho přihláška byla podle něj včas úřadu v úterý doručena. Svého kandidáta oproti předchozí volbě nepostavila žádná z velkých politických stran. Volby se budou konat 12. a 13. ledna, druhé kolo o 14 dnů později.

Kandidaturu na ministerstvo vnitra podalo 18 uchazečů o účast v prezidentských volbách. Devět však nesplnilo zákonné podmínky. Kandidáti totiž musí mít buď 50 tisíc podpisů občanů, nebo 20 podpisů poslanců či deseti senátorů. Rozhořel se také spor o to, zda zákonodárci můžou podepsat kandidaturu více uchazečů.

Ministerstvo vnitra trvá na tom, že poslanec či senátor může podpořit víc prezidentských kandidátů. Ústava ani zákon o volbě prezidenta to nezakazují, řekl ČTK náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. List Mladá fronta Dnes s odkazem na ústavní právníky píše, že poslanec nebo senátor může připojit pouze jeden podpis pod prezidentskou kandidaturu. Podle Mlsny je však výklad vnitra jednoznačný a v souladu s ústavou i zákonem o volbě prezidenta, podle nichž kandidaturu jedné osoby musí podepsat buď 50.000 občanů, 20 poslanců, nebo deset senátorů. "Ústava ani zákon o volbě prezidenta republiky nezakazuje, že mohou podepsat jenom jednu kandidátní listinu, z čehož naprosto logicky vyplývá, že stejně jako občan může podepsat kandidátní listinu všem kandidátům, kteří sbírají podpisy občanů, tak i poslanec nebo senátor se může rozhodnout pro vícero kandidátních listin," zdůraznil Mlsna. Dodal, že pokud by zákonodárci při tvorbě norem o prezidentské volbě chtěli, aby mohli podepsat pouze jednu listinu, tak by také museli říct, co by se stalo, kdyby ji podepsali více lidem.

Správní žalobu související s přihláškou do prezidentských voleb může podat jen kandidát, kterého ministerstvo vnitra do voleb nezaregistrovalo. Soudně nelze zpochybnit to, že byl úspěšně zaregistrován někdo jiný. ČTK to dnes řekl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Mladá fronta Dnes s odkazem na ústavního právníka Jana Kyselu uvedla, že každý z prezidentských kandidátů může u Nejvyššího správního soudu zpochybnit přihlášku své konkurence. Ministerstvo vnitra s tím nesouhlasí.

Kandidaturu na ministerstvo vnitra podalo 18 uchazečů o účast v prezidentských volbách. Číslo se může ještě zvýšit. ČTK to řekla Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Část z uchazečů podle dostupných informací nesplňuje zákonné požadavky. Nominační lhůta skončila v 16:00. Mezi poslední přihlášené patřil bývalý premiér Mirek Topolánek. O tom, kteří adepti splnili zákonné podmínky a budou do voleb připuštěni, rozhodne vnitro 24. listopadu. Tři uchazeči mají podporu senátorů, čtyři poslanců a pět odevzdalo přihlášku s podporou občanských podpisů, dva z těchto pěti ale zjevně podle vnitra nesplnili zákonný požadavek. Šest přihlášek do voleb nedoplňují podpisy politiků ani občanů. Svého kandidáta oproti předchozí volbě nepostavila žádná z velkých politických stran. Volby se budou konat 12. a 13. ledna, druhé kolo o 14 dnů později.

Více než 50.000 podpisů od občanů odevzdali prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a textař a podnikatel Michal Horáček. Více než deset senátorských nebo 20 poslaneckých podpisů mají bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty), hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig, bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, lékař a aktivista Marek Hilšer a bývalý premiér a někdejší předseda ODS Mirek Topolánek. Ten se rozhodl kandidovat na poslední chvíli.

Topolánek na úterní tiskové konferenci řekl, že ho motivovaly ke kandidatuře na prezidenta kroky současné hlavy státu Miloše Zemana, se kterými nesouhlasí. Chce být prezidentem, který bude sjednocovat a bude respektovat pravidla. Vyloučil také možnost amnestie pro svého někdejšího blízkého spolupracovníka Marka Dalíka, který byl odsouzen za podvod. Topolánek v souvislosti se svou kandidaturou přeruší činnost ve firmách, které jsou součástí Energetického a průmyslového holdingu.

ODS nepostaví do prezidentské volby svého kandidáta. Prvořadým cílem druhé nejsilnější sněmovní strany je to, aby nebyla opět zvolena současná hlava státu Miloš Zeman. Svého bývalého předsedu a někdejšího premiéra Mirka Topolánka pokládá ODS za kandidáta, který by byl schopen čelit nebezpečí paktu mezi Zemanem a předsedou vítězného hnutí ANO Andrejem Babišem, řekl po zasedání výkonné rady občanských demokratů jejich předseda Petr Fiala.

Topolánek má podle ODS potřebné zahraničněpolitické zkušenosti i vnitropolitické znalosti a je zastáncem silné euroatlantické vazby. Usnesení výkonné rady ale podle občanských demokratů neznamená vyjádření podpory Topolánkovi, jenž sehnal dostatek podpisů senátorů pro možnost kandidovat. "Ponecháváme na voličích, jak se rozhodnou," zdůraznil Fiala. Místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija připomněla, že sám Topolánek si nepřeje podporu žádné politické strany.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie nepostaví stranického kandidáta do prezidentské volby. Po jednání s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech to novinářům řekl předseda hnutí Tomio Okamura. Zástupci SPD se podle něho shodli se Zemanem na tom, že by Česko neměl dlouhodobě vést kabinet bez důvěry. Okamura rovněž zopakoval, že hnutí nemůže podpořit menšinový kabinet, který skládá předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš. Okamura o svých případných prezidentských ambicích dříve hovořil, nyní je jasné, že do lednové volby hlavy státu nepůjde. Zeman už dříve uvedl, že Okamura, pokud by se rozhodl kandidovat, by mu vzal asi deset procent voličských hlasů, aniž by se sám stal prezidentem.

Počty prezidentských kandidátů se v neděli nečekaně rozšířily o bývalého premiéra Mirka Topolánka. Den na to oznámil, že získal podporu deseti Senátorů. To je podmínka, aby mohl oficiálně kandidovat. Jeho šance však hodnotí politologové rozdílně.

Prezident Miloš Zeman má k dispozici 113.038 podpisů občanů, které ho opravňují podat kandidaturu do prezidentských voleb. Na tiskové konferenci to oznámila jeho žena Ivana, která je předsedkyní petičního týmu. Zhruba hodinu po společné tiskové konferenci prezidenta a jeho ženy Zemanová také oficiálně podala přihlášku a odevzdala petiční archy na ministerstvu vnitra. Zeman odmítl říci, koho z dalších kandidátů považuje za nejvážnějšího soupeře. Zdůvodnil to tím, že se už při ohlášení kandidatury zavázal nekomentovat své vyzyvatele. Nominace mohou být podávány do úterních 16:00. Ministerstvo poté oznámí počet přihlášek, jména kandidátů zveřejní až 24. listopadu, do kdy bude rozhodovat o přípustnosti kandidatury. Úřad to zdůvodňuje ochranou osobních údajů.

Nominaci od občanů získali ještě bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, který sesbíral 142.000 podpisů, a podnikatel a textař Michal Horáček, který jich získal 86.000. Pro nominaci je třeba nejméně 50.000 podpisů. Ostatní uchazeči o Hrad se rozhodli jít cestou politické podpory, tedy získat podpisy 10 senátorů nebo 20 poslanců. Do volby se dosud na ministerstvu vnitra zaregistrovalo deset uchazečů o Hrad, řekla ČTK Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra.

Bývalý premiér a někdejší předseda ODS Mirek Topolánek získal potřebných deset senátorských podpisů pro prezidentskou kandidaturu. Senátor Tomáš Grulich (ODS) serveru Aktuálně.cz sdělil, že nominační listinu podepsal jako desátý. Topolánek o víkendu oznámil, že se hodlá ucházet o funkci hlavy státu. Topolánek v neděli uvedl, že chce podpisy pro svou nominaci sehnat od pěti senátorských klubů, nejen od ODS. Připomněl přitom, že stranu před časem opustil. Nechce kandidovat za nějaký subjekt ani s podporou nějakého subjektu.Topolánek své rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné situací po volbách do Sněmovny a spojenectvím Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše, který byl pověřen sestavením vlády bez zajištění parlamentní většiny. Topolánkovo rozhodnutí uvítali zástupci pravicových stran, prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček se v reakci pro ČTK omezil pouze na uznání Topolánkova práva kandidovat.

Topolánek doplnil devět kandidátů, kteří už předložili nebo ohlásili odevzdání řádné nominace pro lednovou volbu hlavy státu. Mandát chce obhájit prezident Miloš Zeman, jemuž Topolánek přes média kandidaturu rozmlouval kvůli jeho zdravotnímu stavu. Mezi favority bývají řazeni i bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček. Poslaneckou nominaci odevzdali bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty) a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig. Se senátorskou nominací kandidují bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer a lékař a aktivista Marek Hilšer. Kandidátní listinu s podporou poslanců podal podle ministerstva vnitra ještě jeden uchazeč, jeho jméno zatím nebylo ministerstvem zveřejněno.

Expremiér a bývalý předseda ODS Mirek Topolánek se rozhodl kandidovat na prezidenta. Potvrdil to České televizi. Do úterý musí získat podpisy zákonodárců, protože v tento den končí lhůta pro podání přihlášek kandidátů. Topolánek oznámil ČTK, že mu podporu mu příslibili senátoři z pěti senátorských klubů včetně ODS.