Související články

České pivovary vyvezly v prvním čtvrtletí téměř 800.000 hektolitrů piva, což je meziročně o deset procent více. Prodej na domácím trhu naopak klesl o více než dvě procenta na 3,38 milionu hektolitrů. Celkový výstav 4,18 milionu hektolitrů tak meziročně zůstal prakticky na stejné úrovni. Uvedl to předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Pokles domácích prodejů podle Veselého způsobilo chladné počasí. Nižší tuzemský prodej se týkal jen sudového piva, prodeje lahvového piva se udržely na stejné úrovni. Veselý dále řekl, že letošní dubnové prodeje meziročně vzrostly díky počasí o pět procent. Pivovary tak plně dohnaly pokles prodejů z prvního čtvrtletí.

Více než 30 druhů oblíbeného zlatavého moku v kombinaci s utopenci, grilovanými koleny či rožněným býkem nabídne Český pivní festival Praha 2008, který začne 23. května na pražském Výstavišti. Akce potrvá deset dní a kromě českého piva a jídla nabídne vystoupení hudebníků nebo program pro děti. Festival kromě milovníků piva potěší i ty, kteří mu příliš neholdují. Součástí akce je totiž i vinný a koktejlový stan. Lidé budou moci posedět i na nejdelší zastřešené zahrádce, která měří 200 metrů.

Podle posledních průzkumů dosahuje spotřeba piva v Česku 160 litrů na osobu ročně, což je nejvíc na světě. Pivo si alespoň čas od času dá devět z deseti českých mužů a šest z deseti žen. Zatímco pánové v průměru vypijí kolem devíti půllitrů za týden, něžnější pohlaví vystačí se dvěma půllitry týdně. První zmínka o pivu v Čechách pochází z roku 933. Tehdy český biskup Vojtěch nechal postavit benediktinský klášter na Břevnově, kde se pivo začalo vařit.

Svou šestitisícovou sbírku fotografií a pohlednic na téma pivovarnictví a pohostinství se rozhodlo doplnit Pivovarské muzeum v Plzni. Odborníci zjistili, že jim v rozsáhlé sbírce chybějí hlavně fotografie, které ukazují, jak v 50. až 90. letech minulého století vypadaly české hospody a restaurace. Proto oslovili veřejnost. Během tří měsíců od lidí obdrželi zhruba stovku snímků a pohlednic. Pivovarské muzeum v Plzni je jediným odborným pracovištěm svého druhu v Česku. Dokumentuje historii piva od jeho prapočátků ve starověku, hlavně ale uchovává historické předměty a obrazovou dokumentaci dějin českého pivovarnictví. Shromáždilo sbírky především z druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. ročně ho navštíví kolem 40 000 lidí.

Neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Švejnar komentuje pro Lidové noviny prezidentskou volbu. Domnívá se, že vřava nových aktuálních témat nesmí umlčet střet o interpretaci toho, co se v únoru ve Španělském sále vlastně odehrávalo. Václav Klaus hned po svém zvolení opět vyhlašuje své demokraticky volené soupeře za nepřátele demokracie.

Mladá fronta Dnes komentuje jednání o americkém radaru. Premiér Mirek Topolánek řekl, že jednání o základně se uzavřou tento týden ve Washingtonu, kam odlétá na pracovní návštěvu. Komentátor listu se domnívá, že rozhodnutí o umístění (či neumístění) americké vojenské základny v Česku se blíží, ale rozhodnuto zdaleka není.

Hospodářské noviny a deník Právo si opět všímají blížící se prezidentské volby. Komentátor Práva se domnívá, že bude-li do čela státu znovu zvolen "relikt" Václav Klaus, může "v rámci svých pravomocí a ve spolupráci s jeho rodnou ODS" získat pověst reliktu i Česku.

Táborské slavnosti piva, které potrvají do pátku, lákají tisíce milovníků a znalců nejoblíbenějšího českého nápoje. Na 18. ročníku největšího pivního festivalu v Česku soutěží rekordních 66 pivovarů s více než 300 vzorky nápoje. Lístky na slavnosti jsou jako každý rok beznadějně vyprodány. Zatímco degustátoři porovnávají vzorky piva ve 12 kategoriích, návštěvníci se mohou v sále hotelu zapojit do pivních soutěží. Soutěží se v rychlosti pití piva, v poznávání piva. Ženy soutěží o nejútlejší pas a páni zase o největší břicho. Připraveno je asi 50 soutěží.

Česká republika usiluje o chráněné zeměpisné označení České pivo. Žádost byla tuto středu zveřejněna v Úředním věstníku EU. Tímto dnem také začala běžet půlroční lhůta, ve které mohou případně dotčené subjekty v unii podat proti udělení chráněného zeměpisného označení námitky. Pokud Evropská komise žádné námitky neobdrží, udělení chráněného označení by bylo již jen formalitou. ČR by se tak stala první zemí v EU, která by toto "národní" chráněné zeměpisné označení pro pivo získala. Evropská komise nyní podle dostupných informací registruje pouze "Bavorské pivo". Češi usilují o získání chráněného zeměpisného označení České pivo více než tři roky. Žádost podali čeští pivovarníci prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví a Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu v roce 2004.

Plzeňské pivovarské muzeum, které dokumentuje historii piva od jeho prapočátků ve starověku až po současnost, chce doplnit svoje sbírky o fotografie hospod, snímky sezónních kiosků či regálů s pivem v obchodech pořízené zejména během minulého století. Vyzývá proto lidi, aby prohlédli svoje rodinné archivy a fotoalba a o záběry dokumentujících českou pivní kulturu se s muzeem podělili. Odměnou jim bude volný vstup do muzea a návštěvnického centra pivovaru, dárce tří nejlepších fotografií navíc čeká celodenní kurz Pivního znalce v pivovaru, řekl ČTK Jiří Hána z Pivovarského muzea. Historickou dobou se už pomalu stává i druhá polovina 20. století. Z tohoto období má zatím muzeum velmi málo snímků zachycujících tehdejší pivní kulturu. I relativně mladé fotografie "socialistických" hospod budou podle Hány jednou staré. Pokud je nikdo včas dokumentačně nezpracuje a nezařadí, stanou se jen anonymním balastem, protože nikdo nebude schopen říci, co představují. "Proto nyní hledáme tyto fotografie, aby jako nic neříkající a nepotřebné neskončily třeba ve sběru. Tím by se nenávratně ztratily pro nás cenné historické dokumenty. Přitom věříme, že v zásuvkách a rodinných albech se jich najde celá řada," tvrdí Hána. Fotografie, nejlépe originály, lze doručit osobně nebo poštou do Pivovarského muzea až do konce února 2008. Měly by být opatřeny jménem autora snímku a kontaktem, popisem fotografovaného místa a rokem pořízení.

Deníky píší o kandidátovi zelených na post ministra školství Ondřeji Liškovi. Podle komentátora Hospodářských novin byla volba Lišky kompromisem, ke kterému mají výhrady někteří členové strany i Hrad. Problém spočívá podle listu v tom, že mladičká strana není schopna najít ve vlastních řadách čtyři ministry, zvláště pak pro dva extrémně důležité resorty.