Související články

Víte, kdo je nejportrétovanějším Čechem na světě? Pokud vás teď napadají jména slavných politiků a panovníků, tak se pletete. Je to pan Cibich, milovník piva, jehož portrét je dodnes na jedné pivní etiketě.

Kroky pivních labužníků z Prahy i okolí směřovaly v sobotu do smíchovské restaurace U prince Miroslava, která hostila Festival desítek. Není však desítka jako desítka. Většina příchozích se nenechala zmást jazykovým žertíkem a dobře věděla, že nepřišla na lehká a řídká výčepní piva, ale že ochutná skutečné pivní siláky. V řadách lahví vyrovnaných na stolech se představilo na padesát pivních značek z Belgie, Dánska, Německa, Nizozemska, Rakouska a České republiky. Obsah alkoholu u některých z nich dosahoval deseti procent a leckde tuto hranici i překonával. Jan Kočka, šéf internetového magazínu Světpiva.cz a spoluorganizátor festivalu, o postavení silných piv v Česku řekl: "U běžných konzumentů vyvolávají odmítavé reakce s tím, že už to vlastně není pivo. Ale mnohde ve světě jsou piva dosahující těchto výšin žádaná. Třeba v Belgii a v posledních desetiletích i ve Spojených státech se vaří stále více speciálů, které atakují hranici deseti procent alkoholu." V Česku donedávna běžné dělení piva podle množství sušiny v mladině na desítky, jedenáctky, dvanáctky, třináctky a tak dále pomalu ustupuje celosvětově rozšířenému rozlišování na základě objemového podílu alkoholu ve zralém pivu.

Pivovarnická skupina K Brewery loni meziročně zvýšila prodej piva o sedm procent na 850.000 hektolitrů, celý pivní trh v ČR se přitom propadl podle předběžných odhadů asi o osm procent. O šest procent posílila K Brewery také prodej v restauracích, který loni meziročně klesl nejvýrazněji od vzniku České republiky. ČTK to řekl Ota Binder, obchodní ředitel ryze české skupiny šesti středních a menších pivovarů v Protivíně, Jihlavě, Uherském Brodě, Hlinsku, Klášteře Hradišti nad Jizerou a ve Vysokém Chlumci. "Nejvíce vzrostl prodej piva Ježek z Jihlavy. Čepované zaznamenalo 97procentní růst a lahve 62 procent," uvedl Binder. Druhou nejúspěšnější značkou byl Rychtář z pivovaru Hlinsko s meziročním nárůstem 18 procent. Velmi dobře se podle Bindera dařilo inovovaným výrobkům, jako jsou Šenkovní z Jihlavy, Schwarzenberg z Protivína, Vévoda a Démon z Vysokého Chlumce a Kounic z Pivovaru Janáček v Uherském Brodě. "Žádný brand ze šesti pivovarů nezaznamenal pokles. Výjimkou byl pivovar Klášter, kde jsme museli utlumit výrobu kvůli nutným úpravám technologie a z důvodu výrobní nekázně vyměnili personál," řekl Binder. Po technologickém auditu jsou nyní výrobky plnohodnotnu součástí portfolia K Brewery.

Reprezentační slavnosti piva v Táboře přivítají začátkem února rekordní počet pivovarů. Při jubilejním 20. ročníku se O Zlatou pivní pečeť utká 300 vzorků ze 75 pivovarů a minipivovarů. Do soutěže se přihlásilo také šest výrobců piva ze Slovenska, po dvou z Německa a Belgie a tři z Polska, řekl ČTK organizátor slavností Alois Srb z agentury Revel. Anonymní vzorky bude posuzovat odborná porota v 16 kategoriích. Ocení nealkoholická piva, nápoje s menším obsahem cukru, světlá i tmavá výčepní, ležáky, kvasnicová či speciální piva. Na táborských slavnostech ale u degustátorů soutěží také minerální vody, celkem bude posouzeno 22 značek a typů vod. Na své si přijde i laická veřejnost. Každé odpoledne od 2. do 5. února se jí otevřou prostory hotelu Palcát, kde mohou u 32 prezentačních stánků ochutnat výrobky 41 pivovarů. Návštěvníci se mohou v sále hotelu zapojit také do pivních soutěží, například v rychlosti pití piva či v jeho poznávání. Ženy se mohou utkat v soutěži o nejútlejší pas a páni zase o největší břicho.

V Česku klesá podíl mladých mužů mezi 18 a 30 lety, kteří pijí pivo. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Celkový podíl mužů a žen, kteří pěnivý mok pijí, se ale podle výsledků šetření dlouhodobě výrazně nemění. V roce 2004, kdy CVVM s pravidelným šetřením začalo, se k pití piva přihlásilo 92 procent mladých mužů. Letos to uvedlo 84 procent z nich. Přestože roční spotřeba piva v ČR již několik let klesá, stále Čechům patří v jeho konzumaci ze zhruba 154 litry na osobu za rok světové prvenství. Mezi největší konzumenty piva naopak patří muži mezi 45 a 59 lety. V průměru vypijí muži, kteří si pivo dají alespoň někdy, devět půllitrů týdně, u žen se toto množství pohybuje kolem dvou půllitrů.

Budějovický Budvar za deset měsíců letošního roku prodal v Kanadě 7000 hektolitrů světlého ležáku, což je meziročně o 21 procent více. Přitom už v polovině září tam bylo vyvezeno tolik piva jako za celý loňský rok, sdělil ČTK mluvčí Budvaru Petr Samec. Českobudějovický pivovar se na kanadském trhu poprvé objevil v roce 2001, kdy tam vyvezl prvních 500 hektolitrů světlého ležáku značky Czechvar. Pod touto značkou musí své pivo v Kanadě a USA prodávat kvůli dlouholetému sporu s americkým pivovarem Anheuser-Busch o ochranné známky "Budweiser" a "Bud".

Přejmenování piva na sladové víno by bylo proti české i evropské unijní legislativě. ČTK to řekl šéf Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo v reakci na aktuální aktivitu Svazu malých nezávislých pivovarů. Malé pivovary by podle svého šéfa Jiřího Fuska chtěly označení pivo měnit kvůli tomu, že by tak mělo jako všechna ostatní vína nulovou spotřební daň. Sedlo chápe pozadí této aktivity malých pivovarů a souhlasí, že stát by měl chránit malé výrobce včetně pivovarů.

Pivovar v Černé Hoře na Blanensku získá ochrannou značku Evropské unie. V pondělí uplynula lhůta pro podání připomínek proti zápisu a Evropské komisi žádné doručeny nebyly, řekl ČTK Jan Vytopil ze Stálého zastoupení ČR při EU. Značku pivovar získá až po zapsání do rejstříku. Česko je s 21 chráněnými označeními nejúspěšnější členskou zemí ze střední a východní Evropy. Značku "Černohorské pivo" chce firma umístit na všechny pivní etikety. "První várku nových etiket začneme tisknout v říjnu, na trhu by se tak mohly objevit na přelomu října a listopadu," řekl ČTK mluvčí pivovaru Hubert Adámek. Na tuzemském trhu již existují značky Budějovické pivo, Českobudějovické pivo, České pivo, Znojemské pivo a Chodské pivo. V nejbližších dnech by do rejstříku chráněných zeměpisných označení a označení původu měly přibýt právě pivo z Černé Hory a Březnický ležák.

Starobrněnské pivo získalo ochrannou známku Evropské unie. Informovala o tom ve čtvrtek Evropská komise. Připojuje se tak ke zhruba dvou desítkám českých výrobků, které už figurují na seznamu více než 850 produktů s některým z označení EU. EU rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě jmenované ochranné známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. V případě piva z jihu Moravy jde o chráněné zeměpisné označení.

"Pavel Bém se hluboce zamyslel, moudře zohlednil dopady ekonomické krize a odpískal olympijskou kandidaturu Prahy," začíná komentář Lidových novin a dodává, že primátor už raději pomlčel o tom, že byl megalomanský projekt už předem odsouzen k nezdaru.