Související články

Novou atrakcí znojemského Muzea motorismu se v uplynulých dnech stal desetitunový parní stroj z roku 1903. Využíván byl léta v Krkonoších jako součást pily na zpracování dřeva. Nyní měl skončit ve šrotu. Janu Drozdovi, který muzeum provozuje, se ale za pomoci přátel podařilo stroj získat, přepravit na Moravu a dokonce jej zrekonstruovat. Znojemské Muzeum motorismu bylo otevřeno před pěti lety. Jeho expozice obsahuje četné historické unikáty. Hlavní část kolekce tvoří 40 předválečných automobilů a 25 historických motocyklů.

Ve Znojmě začalo tradiční historické vinobraní. Organizátoři očekávají, že se na dvoudenní akci přijede podívat 70 až 80 tisíc lidí. Program letos klade důraz na historii. ČTK to dnes řekl mluvčí organizátorů vinobraní Jan Polouček. Historické centrum města je pro dopravu uzavřené a začalo se už plnit. Jedním z vrcholů akce bude historický průvod krále Jana Lucemburského s chotí Eliškou Přemyslovnou. Průvod bude čítat asi 400 kostýmovaných postav na koních i pěších. Program vinobraní láká dál na zhruba tisícovku účinkujících na deseti pódiích. Znojemské historické vinobraní je největší akcí svého druhu v ČR.

Kromě znojemského vinobraní začaly i oslavy sklizně vína v Mikulově na Břeclavsku. Pálavské vinobraní pravidelně navštěvují také desetitisíce lidí. Akce končí v neděli. Láká například na třetí ročník mistrovství republiky v rozeznávání vůně ve víně.

Na burčák, historickou podívanou, rytířská klání i koncerty lákají organizátoři Znojemského historického vinobraní. Dvoudenní tradiční akce začíná v pátek. Pravidelně na ni jezdí desetitisíce lidí. Letošní ročník klade důraz především na historii. Vyvrcholením programu bude historický průvod krále Jana Lucemburského s chotí Eliškou Přemyslovnou. Průvod bude čítat asi 400 kostýmovaných postav na koních i pěších. Znojemské historické vinobraní je největší akcí svého druhu v ČR. Poprvé se konalo v roce 1967. Jeho dějištěm je téměř celé centrum města.

K oživení věhlasu barokního skladatele Josefa Myslivečka přispěl podle pořadatelů sedmý ročník Hudebního festivalu Znojmo. Ve své době patřil "božský Čech" Mysliveček k nejslavnějším skladatelům, dnes se jeho skladby hrají jen výjimečně. Ve Znojmě však dílo komponisty, od jehož smrti letos uplynulo 230 let, prostupovalo celým programem. Festival, který skončil po 17 dnech, přilákal 14.000 lidí, řekla ČTK za pořadatele Petra Klobasová. K vrcholům festivalu patřila novodobá premiéra Myslivečkovy opery Montezuma z roku 1771, a to v italském originále a s dobovými nástroji. Dílo se odehrává v prostředí říše Aztéků těsně před jejím pádem.

Nové fasády historických domů, rekonstruovaná náměstí s kašnami, opravené kostely, radnice nebo středověké hradby. Tak už dnes vypadá většina měst a obcí po celé České republice. Pomohl k tomu i Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Pro letošní rok je v něm z rozpočtu ministerstva kultury vyčleněna částka 137 milionů korun. Stačí ale taková částka na opravy a údržbu památek, když vnitřní dluh na památkách je v řádu sta miliard? A jak si vůbec města s financováním památek poradí?

Historickým městem roku 2010 se stalo jihomoravské Znojmo. Dalšími dvěma finalisty byly Prachatice a Polička. Výsledky prestižní soutěže, které se letos zúčastnilo 47 měst z celé České republiky, byly vyhlášeny v úterý na Pražském hradě. Vítěz každoročně vedle ocenění v podobě monumentální skleněné plastiky získává i milion korun. Ve Španělském sále je tentokrát převzal starosta Znojma Zbyšek Kaššai a Milena Štráfeldová se ho hned zeptala, jak dlouhá pro Znojmo byla cesta k této výjimečné ceně:

Historickým městem roku 2010 bylo na Pražském hradě vyhlášeno jihomoravské Znojmo. Ocenění je odměnou za péči o památky, vítěz dostane milion korun. Titul Historické město roku se udílí od roku 1994. Tentokrát se přihlásilo téměř 50 historických měst z České republiky. Pořadatelé vybrali vítěze ze tří finalistů, kromě Znojma o titul usilovaly východočeská Polička a jihočeské Prachatice. Vedení Znojma investuje milion do památek.

Znojmo se pyšní hradním areálem s barokním zámkem, románskou rotundou Panny Marie a sv. Kateřiny, gotickým děkanským chrámem sv. Mikuláše a půltuctem středověkých kostelů a klášterů. Dochovaly se také mnohé renesanční měšťanské domy.

Koncerty v klubech, historických budovách, v divadle i pod širým nebem nabídl milovníkům jazzu festival Znojmo Jazz Fest, jehož čtvrtý ročník dnes končí. Patronát nad přehlídkou přijal slovenský jazzman Peter Lipa. Jednou z novinek letošního ročníku je pěvecká tvůrčí dílna, kterou pořadatelé svěřili zpěvačce Ridině Ahmedové. Znojemský festival hledá svou osobitou tvář prostřednictvím spojení jazzu a vína z okolí Znojma. "Jsme na dobré cestě vytvořit novou tradici. Předpoklady jsou jedinečné. Obětaví organizátoři, nadšení posluchači a dobré víno. Do takového prostředí rádi přicházejí hudebníci z celého světa," uvedl Peter Lipa, který přehlídku zahájil středečním společným koncertem s Janou Koubkovou. V pátek se v rámci akce nazvané Jazz v klubech hrálo hned na pěti místech ve městě. Jinou stránku jazzu představilo sobotní ranní dixielandové muzicírování pod znojemskou Radniční věží. Volnou součástí festivalového programu byl i sobotní Reprezentační ples města Znojma.

Jeden z největších výrobců vína na Moravě Znovín Znojmo výrazně posílil svou vinohradnickou základnu. Od podnikatele Andreje Babiše koupil Vinice Hustopeče s.r.o., které vlastní kolem 250 hektarů vinic. V tomto směru patří k největším firmám v republice. ČTK to řekl ředitel Znovínu Pavel Vajčner. Cenu neuvedl. Surovinová základna Znovínu vzroste několikanásobně. Firma dosud sama hospodařila pouze na 20 hektarech. Hrozny dál nakupovala od vinařů z regionu. Poslední dva roky byla ale úroda slabá, proto se vedení Znovínu rozhodlo pro akvizici. "Slibujeme si od tohoto kroku větší surovinovou jistotu pro nepříznivé roky," uvedl Pavel Vajčner. Dalším důvodem je rozšíření portfolia o odrůdy, které se na vinících firmy Vinice Hustopeče pěstují. Jedná se především o Frankovku, Chardonnay, Rulandské bílé a šedé nebo Ryzlink vlašský. Na Znojemsku se oproti tomu více pěstuje Sauvignon, Tramín nebo Ryzlink rýnský. "Své portofolio jsme nyní posílili," uvedl Pavel Vajčner.

Na černou listinu (blacklist) veřejných zakázek má být zapsána první firma. Rozhodl o tom antimonopolní úřad. Historicky první společností, jež se po dobu tří let nebude moci ucházet o veřejné zakázky, je Kofroň Production & Advertising s. r. o., která zajišťovala letošní ročník Znojemského historického vinobraní. Společnost má také zaplatit pokutu 200.000 korun. Novinářům to sdělil předseda ÚOHS Petr Rafaj. Podle úřadu firma ve výběrovém řízení předložila doklad k prokázání splnění kvalifikace, který neodpovídá skutečnosti. Konkrétně šlo o doklad o realizaci zakázky na zabezpečení průběhu významné kulturní akce s finančním objemem nejméně pět milionů korun.

Firma se proti rozhodnutí odvolá, považuje jej za neoprávněné, řekl ČTK její majitel Petr Kofroň. "Kvalifikaci jsme jednoznačně splnili a dodali soupis referencí, které to dokladují," uvedl Kofroň. Úřad také sankcionoval příspěvkovou organizaci Znojemská beseda, která zakázku za více než deset milionů korun vypisovala. Má zaplatit pokutu 280.000 korun. Jedním z důvodů je skutečnost, že tendr vyhrála firma, která nesplnila kvalifikaci. Také Znojemská beseda podá proti nepravomocnému rozhodnutí rozklad.