Související články

Svrchně kvašené pivo s příchutí vína uvařil Znojemský městský pivovar. Raritu pojmenoval Sauvin 11, protože aroma piva připomíná vinařskou odrůdu Sauvignon blanc. Na výrobě piva se podílela také vinařská šlechtitelská stanice Ampelos a Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. (VÚPS). Lokalizovali vinnou kvasnici, specifickou výhradně pro oblast Znojemska a jeho vinice. "Jde o originální kmen vinařských kvasinek, který je patentován výzkumným ústavem pivovarským a sladařským," uvedl Čestmír Benda ze znojemského pivovaru. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský vede dlouhodobě sbírku především pivovarský kvasinek, které uchovává v tekutém dusíku při teplotě -196°C.

Až do 23. července bude probíhat 13. ročník Hudebního festivalu Znojmo. Posluchačům nabídne přes dvacítku akcí v luteránském duchu. Festival zahájí jeho patron houslista Pavel Šporcl, v dalších dnech vystoupí například přední evropský barokní orchestr Akademie pro starou hudbu Berlín, bude uvedena opera Příběh o Kristu nebo proběhne hostina z dob Marie Terezie.

Meteorologové varovali, že se může na Vysočině a v sousedním okrese Znojmo na jihu Moravy tvořit silná námraza, která může lámat větve stromů či narušit elektrické vedení. V celém Jihomoravském kraji zase hrozí ledovka, která se během noci může vytvářet i v jiných regionech republiky. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) trvá do pátečních 13:00.

Řidiči autobusů znojemské firmy ZDS-Psota nebudou stávkovat. Stávku chtěli původně zahájit v pondělí. Ve čtvrtek ale na schůzce s vedením firmy a také vedením města zástupci odborářů podepsali kolektivní smlouvu, která jim garantuje růst platů podle jejich požadavků. Město, jež platí firmě za provozování městské hromadné dopravy, ústy starosty Vlastimila Gabrhela (ČSSD) garantovalo, že firmě zvýší kompenzaci na základě vládního nařízení o minimální mzdě řidičů autobusů, řekl ČTK zástupce odborářů Libor Weinstein. Od příštího roku tak vzroste mzda řidičů ve firmě na 108 korun za hodinu jízdy a 88 korun za dobu, kdy jsou v práci, ale nejedou.

Do Znojma letos přijelo na Znojemské historické vinobraní zhruba 83.000 lidí, což je o 3000 více než loni, a tedy novodobý návštěvnický rekord. Výrazně více vstupenek se letos podařilo prodat přes internet a mnohem více lidí bylo v centru města i v neděli. Druhý víkendový den se konalo vinobraní poprvé loni a bere se jako odpočinkový, kdy už se vstupné neplatí, sdělil ČTK František Koudela z pořádající Znojemské besedy. Obrovský zájem byl letos o rytířské turnaje na koních v sobotu večer. Pořadatelům stejně jako loni přálo počasí, přestože předpověď hlásila na sobotu déšť. Pršelo však jen slabě dopoledne. Historický průvod v čele s králem Janem Lucemburským měl letos už 550 členů. Po městě bylo rozmístěno na 350 stánků s vínem, burčákem a občerstvením. Lidé mohli jít zažít středověkou atmosféru do uličky chudiny, na několika místech viděli kejklířská vystoupení, pouliční divadlo. Velice se ujala nedávná novinka Vinný trh.

Znojemské historické vinobraní je největší vinařskou akcí v České republice a každoročně se na něm představí desítky moravských vinařství. První znojemské vinobraní se konalo před 50 lety, 24. září 1966. Další ročník začíná tento pátek. V roce 1974 bylo znojemské vinobraní komunistickým režimem zakázáno a obnovy se dočkalo až po roce 1989. V loňském roce na vinobraní do Znojma zavítalo kolem 80.000 lidí, což je jedna z nejvyšších návštěvností v historii akce. Autorem a zakladatelem znojemského vinobraní byl František Koukal (1913-1988). Tento pozoruhodný muž hrál divadlo, byl uznávaným odborníkem ve sklářském průmyslu, odbojářem i dramatikem. Kromě Znojemského historického vinobraní napsal scénáře i pro řadu dalších podobných akcí v Česku.

Kdysi ji kdosi vytvořil v mladší době kamenné, v létě roku 2016 ji pak při archeologickém výzkumu objevil brigádník Tomáš. A tak se stala třetí sukničkovitou venuší nalezenou na našem území. V Historických obzorech ji představí vedoucí zmíněného výzkumu David Humpola ze znojemského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Znojmo bude mít příští týden své první kameny zmizelých, neboli z němčiny Stolpersteine, které v Evropě připomínají obyvatele židovského původu odvlečené za druhé světové války do koncentračních táborů. Ve Znojmě půjde o dva kameny, které připomenou Irenu Weinbergerovou a jejího syna Jiřího, kteří patřili k významné znojemské průmyslnické rodině, uvedl v tiskové zprávě Jiří Kacetl za Okrašlovací spolek ve Znojmě a Jihomoravské muzeum ve Znojmě, které instalaci mosazných kostek iniciovaly. Položení se 4. srpna zúčastní autor kamenů, berlínský umělec Gunter Demnig, který jich položil už více než 56.000 v 19 zemích.

Ve Znojmě žilo před druhou světovou válkou na 700 Židů, což bylo 2,5 procenta obyvatel města. Irena Weinbergerová byla snachou zakladatele továrny Alfreda, na začátku války byla již vdovou a zůstala ve městě s malým synem Jiřím Alexandrem, zatímco většina rodiny uprchla před nacistickým pronásledováním již v září 1938. Tito dva utekli až po mnichovském záboru a ukrývali se v Praze. "Před deportací do Terezína se pokusili utéct přes Slovensko a dále do Maďarska. Zde však jejich stopa v roce 1942 končí a po válce je prohlásili za mrtvé," přiblížil Kacetl osudy rodiny Weinbergerových. Potomci rodiny dnes žijí v USA a někteří z nich se položení kamenů zúčastní.

Tradiční klání o nejlepší sterilovanou pochoutku a rychlokvašku letos při Slavnostech okurek ve Znojmě doplní ještě soutěž v plnění zavařovacích sklenic. Lidé mohou 5. a 6. srpna také ochutnat degustační menu. ČTK to řekl Jaroslav Chaloupecký ze Znojemské besedy. Okurky ze Znojma si v minulosti získaly proslulost, jejich velkovýroba se už ale přestěhovala jinam. V pátek 5. srpna připraví degustační menu tři šéfkuchaři, stejně jako loni to budou Jiří Lot, Václav Šmerda a Roman Ťulpa. Okurky zakomponují do každého chodu. Návštěvníci tak ochutnají například salát s okurkovou marmeládou, plněnou bylinkovou palačinku s chlazeným lečem nebo okurkovou panna cottu.

Cizinecká policie ve středu zadržela v Hatích na Znojemsku čtyři Syřany bez víz a povolení k pobytu. Cestovali autem do Německa. Řídil Turek, který tam má trvalý pobyt. Čtyřiapadesátiletému převaděči hrozí až dvouletý trest vězení, sdělila dnes novinářům policejní mluvčí Petra Ledabylová. Policisté posádku vozu s pomocí tlumočníka vyslechli a zjistili, že čtyři Syřané už požádali o azyl ve Slovinsku. V rámci takzvaného dublinského řízení tam nyní budou vráceni.