Související články

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura svými výroky o zestátnění Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) ohrožuje principy demokracie. Uvedl to generální ředitel ČRo René Zavoral v reakci na pondělní rozhovor šéfa SPD v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Vedle úvah o zestátnění v něm Okamura kritizoval hospodaření veřejnoprávních médií. K prohlášení ČRo se připojila i Česká televize. Politiky vyzývá, aby bránili principy demokracie a nezávislost médií. S Okamurovými výroky nesouhlasí ani představitelé předních politických stran v Česku včetně vedení hnutí ANO.

"Jestli někdo má problémy s hospodařením, tak je to Český rozhlas a Česká televize. A my to chceme změnit. To znamená, že chceme zrušit koncesionářské poplatky, zestátnit to, a aby byl jasný dohled Nejvyššího kontrolního úřadu nad vaším hospodařením," řekl Okamura. Podle něj je hospodaření rozhlasu netransparentní. Ohradil se, že například Český rozhlas Plus vytvářel z veřejných peněz jeho kreslenou karikaturu, kde ho podle jeho slov zesměšňoval před volbami. "To je skutečně na hloubkovou kontrolu, na co se tady vynakládají prostředky. Ano, Český rozhlas má velké problémy, a když budeme ve vládě, tak se na Českou televizi a Český rozhlas zaměříme," řekl Okamura. Zavoral se proti těmto výrokům důrazně ohradil. "Hospodaření Českého rozhlasu bylo, je a bude vždy zcela transparentní," reagoval v prohlášení zaslaném ČTK. Zprávy o hospodaření byly bez výhrad schváleny Poslaneckou sněmovnou a Český rozhlas se rovněž nikdy nebránil tomu, aby bylo jeho hospodaření podrobeno kontrole NKÚ, připomněl ředitel.

Čteme s mámou, čteme s tátou, čteme s knihovnou, takové je heslo letošního týdne knihoven. Svou knihovnu má i Český rozhlas a my dnes nahlédneme do jejího depozitáře.

Tisíce dobrovolníků s tykadly a kasičkou ve tvaru lucerny v pondělí opět rozsvítily ulice více než tří stovek měst a obcí po celém Česku. Odstartoval další ročník celostátní sbírky Nadačního fondu Českého rozhlasu Světluška, jehož výtěžek poputuje na podporu nevidomých či zrakově postižených.

Tuto neděli skončil rozsáhlý projekt Týden vody v Českém rozhlase, a my se k ní proto ještě jednou vrátíme. Voda je nezbytným základem naší existence, bez ní bychom nepřežili. Je pro nás stejně důležitá jako vzduch. A stejně jako vzduch ji vnímáme: jako naprostou samozřejmost. Proto s ní také často plýtváme. Klimatologové přitom varují, že Česku hrozí dlouhodobé sucho.

Bývalý premiér za ČSSD Jiří Paroubek v pátek odešel z živě vysílaného rozhovoru v Českém rozhlasu. Paroubkovi se nelíbily otázky na jeho návrat do sociální demokracie, konkrétně na podmínky dané stanovami. Chtěl debatovat o politice, když redaktor na dotazech trval, vstal ze židle a opustil studio. Paroubek si podal přihlášku do ČSSD, kterou v minulosti vedl, v Cerhenicích na Kolínsku. Stranické stanovy ale uvádějí, že případný návrat do strany musí schválit jeho původní domovská organizace a také příslušný okresní a krajský výkonný výbor. Pražský výbor sociální demokracie Paroubkův návrat neschválil.

Téměř 185.000 vstupů zaznamenali v hlavním městě organizátoři Pražské muzejní noci, zhruba o 10.000 více než loni. Nejvíc lidí letos navštívilo Letecké muzeum Kbely, Národní technické muzeum, Muzeum Policie České republiky nebo Botanickou zahradu, uvedla Pavla Suchánková z Národního muzea, které patří k pořadatelům akce. Pražská muzejní noc se letos konala počtrnácté, zapojilo se do ní 79 objektů. Brány muzeí, galerií a dalších kulturních institucí se otevřely v sobotu v 19:00, akce skončila v jednu hodinu ráno. Expozice a výstavy doplnila řada doprovodných akcí včetně komentovaných prohlídek, koncertů, projekcí, výtvarných dílen a workshopů. Kromě tradičních galerií a muzeí měli návštěvníci velký zájem i o prohlídku budovy Českého rozhlasu, který v sobotu muzejní noc propojil s dnem otevřených dveří. Lidé se mohli podívat například do studií, diskutovat s moderátory nebo navštívit výstavu historické audiotechniky. Součástí akce byla hudební scéna na venkovním pódiu v Balbínově ulici.

Některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí a národní podnik Budějovický Budvar by mohly dostat částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Vláda podpořila poslaneckou novelu. Do evidence se také nebudou muset vkládat smlouvy, které se týkají nakládání s výbušninami, a kolektivní smlouvy. Určité výjimky by dostaly i Česká televize a Český rozhlas v případě například mimořádných přenosů nebo licenčních práv na sportovní utkání a veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce u smluv, které uzavírají se soukromou podnikatelskou sférou. TOP 09 změny kritizuje a s výjimkami z povinnosti uveřejňovat smlouvy v registru nesouhlasí.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) ve své 91. sezoně bude klást v programu důraz na různorodost. Stejně jako v minulé sezoně dojde na premiéru nového opusu zkomponovaného přímo na objednávku SOČR. Rezidenčním umělcem rozhlasových symfoniků bude basbarytonista Adam Plachetka. Do nové sezony vstoupí rozhlasoví symfonikové se svým šéfdirigentem Ondrejem Lenárdem 2. října. Zazní díla Ericha Wolfganga Korngolda, Bohuslava Martinů a Hectora Berlioze. Novináře o tom informoval ředitel orchestru Jakub Čížek.

Přímou volbu prezidenta republiky si přeje zachovat 84 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas, kterého se v polovině prosince zúčastnila tisícovka respondentů. Přesvědčení, že rozhodování občanů o hlavě státu je lepší variantou než dřívější parlamentní volba, navíc sílí. "Přikládám to tomu, že pro je drtivá většina voličů Miloše Zemana z roku 2013. Ale je tam také skupina lidí, která už má v další přímé volbě prezidenta jiné hypotetické kandidáty,“ vysvětluje Daniel Prokop z agentury Median.

První jména těch, kdo se o funkci hlavy státu chtějí ucházet, se už objevují. Záměr kandidovat už oznámili například podnikatel Igor Sládek, lékař a občanský aktivista Marek Hilšer nebo textař Michal Horáček. Spekuluje se ale například i o končícím předsedovi Akademie věd Jiřím Drahošovi. Naopak Miloš Zeman s rozhodnutím, jestli se bude ucházet o znovuzvolení, zatím váhá.

Do Prahy v pátek dorazilo Betlémské světlo, od skautů ho v katedrále sv. Víta převzal kardinál Dominik Duka. Plamínek si odnesli také zástupci hlavního města Prahy a Českého rozhlasu, od nich si budou moci lidé v dalších dnech světlo nosit do svých domovů. Světlo zažehnuté v Betlémě a symbolizující přátelství, mír a narození Ježíše Krista se stalo jedním z novodobých symbolů Vánoc. "Betlémské světlo je symbolem míru, pokoje a naděje. Zastavil bych se u slova naděje, které mi připadá důležité. V dnešní době máme pocit, že společnost je prostoupena jakýmsi strachem z budoucnosti. A tak je možná symbolické, že světlo, které před námi hoří, se předávalo v Rakousku, v kostele syrské pravoslavné církve, církve ze země, kde lidem mnohdy nezbývá už nic než jen naděje," řekl starosta Junáka - českého skauta Josef Výprachtický. "Světlo, které donášíte, je světlem z Betléma, oné jeskyně, kde se narodil ten, jehož prorok Izaiáš ve velké tradici nazývá mimo jiné knížetem pokoje. A tento pokoj přináší ten, který se narodil, je to vnitřní i vnější mír, který má panovat lidským srdcím. Děkujeme za toto světlo," řekl skupince malých skautů ve stejnokrojích pražský arcibiskup. Poté, co si kromě něj také předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr, náměstkyně pražské primátorky Eva Kislingerová či Josef Havel z Českého rozhlasu připálili svíčku, přišli si pro Betlémské světlo i první zájemci z řad veřejnosti s vlastními lucerničkami.