Související články

V neděli 18. května uplynulo přesně 80 let od zahájení regulérního vysílání Československého, dnes Českého rozhlasu z vojenského stanu v Praze-Kbelích. Vysílalo se hodinu na dlouhé vlně, součástí vysílání bylo krátké ohlášení a koncert. Československo se tak stalo po Velké Británii druhou evropskou zemí s pravidelným rozhlasovým vysíláním. Rád bych Vám dnes nabídl alespoň krátký pohled do rozhlasového archivu. Jedním z těch, kteří stáli téměř u zrodu Československého rozhlasu, byl nejdříve hudební redaktor a poté programový ředitel Mirko Očadlík.

5. května právě před 58 lety se po rozhlasových vlnách z Prahy ozvalo volání o pomoc a výzva Pražanům k obraně rozhlasu. A i letos se před budovou Českého rozhlasu v Praze sešli politici, váleční veteráni, vojáci, přímí účastníci nebo jen prostí obyvatelé hlavního města, aby si výročí povstání připomněli. U pietního shromáždění nechyběla s mikrofonem Milena Štráfeldová:

V květnu 1923 začalo v Československu pravidelné rozhlasové vysílání. Historikové pokládají za začátek okamžik 18. květen, kdy společnost Radiojurnal předvedla veřejnosti rozhlasový přenos z Kbelského vysílacího stanu. V pražském kině se shromáždili posluchači - a živý koncert Fibichovy hudby se ozval z podia. Technik Jan Velík později vzpomínal, jak se on dostal k prvnímu vysílání. Velíkovi bylo tehdy 28 let. Pracoval na Petřínské vojenské radiotelegrafické stanici.

Vlastníky televizních a rozhlasových přijímačů čeká zřejmě zvýšení koncesionářských poplatků. S návrhem ministra Pavla Dostála zvýšit poplatek za televizi na 95 korun a za rozhlas na 45 korun za měsíc souhlasila vláda na svém středečním zasedání. Nový zákon ještě musí posoudit parlament, přičemž například ODS není zvyšování poplatků nakloněna. Dostál vysvětluje nutnost zvýšení poplatku u televize o 20 korun a u rozhlasu o osm korun nárůstem nákladů na výrobu ve veřejnoprávních médiích. Česká televize by se podle ministra mohla díky vyšším příjmům dostat z finančních problémů. Zvýšení poplatků doprovázejí zpřísněná pravidla pro evidenci plátců a kontrolu dodržování zákona. Návrh také zavádí možnost zvyšovat poplatky podle růstu inflace, o dalším zvýšení už tak bude moci vláda rozhodnout nařízením, tedy bez souhlasu Poslanecké sněmovny a Senátu.

Umělecká forma, které se v českých zemích tradičně téměř nevěnuje pozornost - rozhlasová hra. Nemluví se o ní, kritika o ní nepíše. Přesto tu bylo v šedesátých letech řada autorů a režisérů, kteří svým významem přesáhli do světa. Kam se poděl věhlas české rozhlasové hry? Podnětem k zamyšlení na toto téma by mohla být rubrika Viléma Faltýnka.

Pět veřejnoprávních rozhlasových stanic z Rakouska, Slovenska, Maďarska, Polska a Česka se podílí na tvorbě rozhlasového magazínu v angličtině "Insight Central Europe", tedy přibližně "O střední Evropě". Poprvé byl vysílán všemi zúčastněnými stanicemi v sobotu odpoledne. Pořad sestavuje rakouské Radio Austria International z příspěvků českého vysílání do zahraničí Rádio Praha a partnerských stanic Radio Slovakia International, Radio Budapest a Radio Polonia z Varšavy. Projekt vznikl na společném setkání představitelů těchto stanic v říjnu 2001 ve Vídni. David Vaughan, šéfredaktor Rádia Praha ČTK řekl, že na tvorbě magazínu se v každé ze zemí podílí dva redaktoři. Připravují 22 minut publicistického pořadu, který má přibližovat různé pohledy na život ve střední Evropě. Hovořit se bude o politice, ekonomice, ale i sociálních a kulturních tématech.

Radio Praha slaví v těchto dnech výročí. 31. srpna před šedesáti pěti lety začal Československý rozhlas na krátkých vlnách pravidelně vysílat do zahraničí. V následujících minutách se za pomoci archivních záznamů a vzpomínek pamětníků ohlédneme do minulosti naší stanice. Připravil .

Již 65 let vysílá do zahraničí Český rozhlas 7 - Radio Praha. Zahraniční vysílání tehdy Československého rozhlasu bylo zahájeno právě 31. srpna roku 1936. Blíže již o tom .

Tento týden se při příležitosti výročí Radia Praha pokusíme o ohlédnutí nazpět. Nejprve několik údajů pro základní orientaci. Zahraniční vysílání je samostatnou programovou jednotkou od roku 1952. Během padesátých let se vysílalo v deseti jazycích a v češtině a slovenštině. Jádro českého a slovenského vysílání tvořila takzvaná krajanská redakce, která se zaměřovala na komunikaci s krajany. Kulturní tematika patřila hlavně do víkendových relací a byla bohatě zastoupena. Vysílaly se dokonce náročnější umělecké pořady, rozhlasové hry, opery, dramatická pásma z dějin, hudební a literární pořady. Zahraniční vysílání v 60. letech podávalo do zahraničí informace o rozkvétající československé kultuře, kterou přineslo politické uvolňování. Objevovaly se možnosti vycestovat, mnozí krajané se vraceli do Čech. Přijížděli zahraniční umělci, jako například v 65. roce Luis Armstrong, v druhé polovině 60. let se diskutovalo o demokracii a u toho všeho redaktoři krajanské redakce nechyběli. Připravil .