Související články

V unikátní stříbrné minci s broušenými křišťály se spojilo umění řemeslníků jablonecké České mincovny a sklářů Preciosy. Příprava společného projektu trvala tři čtvrtě roku, pod společnou značkou Crystal Coin vznikly tři mince s motivem motýla, květiny a labutě, které symbolizují dárek pro štěstí, k narozeninám a z lásky. Nebudou ale zřejmě jediné, vzniknout by měla celá kolekce, řekl při prezentaci novinky ČTK obchodní ředitel České mincovny Aleš Brix. Česká mincovna je výhradním dodavatelem tuzemských oběžných i pamětních mincí pro Českou národní banku, obchoduje s investičními slitky, razí i pamětní medaile. "Propojení křišťálu a mince není ve světě mincovnictví až tak neobvyklé, všichni výrobci však používají drobné konfekční kameny. Aby někdo vytvořil celý plastický motiv za použití velkých speciálních kamenů, to jsme ještě neviděli. Troufám si říci, že jsme v tom s Preciosou jediní na světě," řekl Aleš Brix. Investoři si budou moci stříbrnou minci v nominální hodnotě pěti novozélandských dolarů koupit za 4950 korun. Mince s použitím velkých broušených kamenů dostaly úplně nový rozměr, přestaly být jen plochým objektem.

Středověký hrad Helfštýn na Přerovsku obsadí v noci na neděli mistři černého řemesla. Kováři zde budou při tradiční akci, kdy bude hrad pro návštěvníky otevřen až do půlnoci, kovat nové dílo pro hrad. U rozžhavených výhní budou moci lidé v noci sledovat při práci dohromady 15 kovářů, řekl ČTK kastelán hradu Jan Lauro. V minulých ročnících se sbírka kovářských plastik rozrostla například o dvoumetrový dalekohled či monumentální volant. Při loňském pátém ročníku Nočního kování se zrodily na hradě masivní sloupky, které slouží svému účelu a zároveň zdobí prostor třetího nádvoří Helfštýna. I letos se kováři pustí do díla, které bude hradu sloužit. "Kovat se bude nová cedule u pokladny, půjde o dílo o velikosti 1,5 metru krát půl metru, které budeme skládat ze 16 kusů. Spojíme tak příjemné s užitečným," uvedl kastelán hradu.

Modrotisk je technika známá z Číny a Indonésie. Takto obarvené látky se našly i v pyramidách ve starověkém Egyptě. Výroba modrotisku je téměř alchymie a tajemství této starodávné techniky v rámci své velikonoční výstavy představuje Galerie Scarabeus v Praze.

Toužíte vlastnit historické brnění, jako měli rytíři ve středověku? Tohle přání vám může splnit Jiří Klepač, platnéř, jehož repliky ani odborníci nerozeznají od originálu. Výroba kompletního odění pro jednoho člověka zabere až osm měsíců. Pokud se jedná o plnou zbroj, zkompletuje Jiří Klepač zhruba dvě brnění za rok. Pro vzory si chodí do muzeí a specializuje se na období od 14. do 17. století. Repliky vyrábí už dvacet let.

Otisk ruky středověkého hrnčíře vypálený v hlíně obohatil expozice Archeologického muzea v České Lípě. Podle velikosti otisku usuzují archeologové, že ruka zřejmě patřila ženě nebo dítěti. Nález pochází přímo z České Lípy, kde je jedna z nejlépe prozkoumaných hrnčířských čtvrtí v České republice. Takový kus přesto objevili archeologové jediný. Je to velká zajímavost, řekl dnes ČTK vedoucí muzea Vladimír Peša. Českolipští hrnčíři od 13. do 18. století sídlili a pracovali kolem dnešní Hrnčířské ulice.

V areálu kapucínského kláštera v centru Brna vystavuje Miroslav Mužík svůj pohyblivý betlém, který buduje už bezmála deset let. Rozkládá se na zhruba 20 metrech čtverečních a tvoří jej přes 500 postaviček. Polovina z nich je pohyblivá. "Betlém už nelze doplnit o další postavičky, ale lze jej stále vylepšovat. Novinkou bude to, že návštěvník si jej nejprve prohlédne za světla. Pak se uvnitř setmí. Světlo bude vycházet jen z části s Ježíškem, z hvězdy a některých domečků," uvedl Mužík. S betlémem sousedí expozice nazvaná Moravská vesnička. Jde o maketu moravské vsi z počátku 19. století, v níž neschází větrný či vodní mlýn, kovárna, hospoda, pivovárek a na kopci nad ní se tyčí zámek. Tato část expozice má především dětem ukázat, jak se kdysi na venkově žilo a představit jim různé druhy řemesel.

Adventní čas nabízí zájemcům na mnoha místech prohlídky historických a novodobých betlémů. Pražané za nimi vyjíždějí i mimo metropoli. Například na Karlštejn, kde mají v muzeu betlémů otevřeno celoročně. Dominantou desítek exponátů je královský betlém zaujímající plochu 80 metrů čtverečních. Je osazený šestačtyřiceti pohybujícími se dřevěnými loutkami oblečenými do dobových oděvů. Půvabná výstava tradičně láká návštěvníky do Muzea Karlova mostu, kde je i letos instalován betlém slaměný v nadživotní velikosti. Příchozí tu spatří betlém rybí, africký betlém s černými postavičkami a až do 3. února se poučí na ukázkách o vzniku betlémů dřevěných, keramických, tištěných a ručně malovaných. Za třešťskými betlémy mohou lidé zajít na Jindřišskou věž. Národní zemědělské muzeum na Letné přibližuje to nejzajímavější z české betlemářské tradice. Zájemci uvidí exponáty zapůjčené z Národního muzea, z Třebechovického muzea betlémů a od sběratelů. Na třímetrovém papírovém betlému ilustrátora Pavla Peciny je vysvětlena tradice jejich stavění a rozmístění jednotlivých figur. K nejstarším exponátům patří Krkonošský betlém, Valašský betlém Karla Langera, betlémy Josefa Chwaly, Josefa Korejze Blatinského či Josefa Reichla a Josefa Frimla. Vystaveny jsou i orientální a především reklamní betlémy z 30. let minulého století. Děti láká pohyblivý betlém Bohumila Duška. Rozmanitost této výroby dokládají betlémy vyrobené ze dřeva, papíru, překližky, cínu, šustí, perníku, skla, keramiky či kamenů. Tradicí je výstava, kterou pražský Bonsai servis pořádá v Betlémské kapli. Kromě přehlídky betlémů a originálních vánočních dekorací letos nabízí také improvizované řemeslné dílny, v nichž v některých dnech pozvaní mistři předvádějí mnohdy zapomenutá řemesla.

Výstaviště Floria v Kroměříži představí o víkendu část největšího betlému na světě. Třicet soch v životní velikosti, každá vyřezaná z jednoho kmene, bude ozdobou výstavy Floria Vánoce spojené s mikulášskou nadílkou. Nabídne i program pro celou rodinu, řekla mluvčí výstaviště Jitka Cilečková. Největší betlém na světě, který vytváří řezbář Jiří Halouzka z Jiříkova na Bruntálsku, má více než dvě stě figur. "Filozofií autora je, že každý strom má svou duši, která se převtělí do sochy a tím jeho život pokračuje dál," uvedl manažer výstavy Vojtěch Zahradník. Velký dřevěný betlém je malovaný a doplní jej salaš včetně živých oveček. Zájemci si kromě těchto jesliček budou moci prohlédnout i další betlémy, například i raritní betlém z uzenin. Program doplní ukázky lidových řemesel.

Středověké nástroje pro práci na polích, součásti výstroje koně a vozů, zbraně, keramické nádoby a další historické předměty nabídne návštěvníkům nová výstava v jihlavském Muzeu Vysočiny. Exponáty pocházejí z archeologického výzkumu středověkých vesnic, které zanikly v lesním komplexu Aleje nedaleko Brtnice na Jihlavsku. ČTK to sdělil vedoucí archeologického oddělení muzea David Zimola. Historický průzkum v lokalitě trval od roku 2011 do současnosti. "Výstavní exponáty pocházejí ze zaniklých středověkých vesnic Stančice a Střenčí, v celé lokalitě však bylo vesnic několikanásobně víc," řekl ČTK Zimola. Mezi nejhodnotnější exponáty podle něj patří takzvaná militaria, například vojenský tesák, ostruhy, třmeny a další součásti koňské výstroje. Nálezy pocházejí z 13. až 15. století. Na 15 výstavních panelech se návštěvník seznámí také s metodami archeologicko-historických výzkumů zaniklých vesnic včetně jejich přilehlých obdělávaných pozemků. Na území Kraje Vysočina jsou podle Zimoly zaniklých vesnic stovky.

Sedm desítek profesionálních i amatérských cukrářů bude v sobotu v Jihlavě soutěžit v prvním ročníku Cukrářského festivalu. Mezi soutěžícími budou cukráři z Česka, Slovenska, Polska a Skotska. Cílem festivalu je ukázat veřejnosti, jaké jsou současné možnosti cukrářského řemesla a co všechno lze cukrařinou vytvořit. ČTK to řekla Olga Ceralová z pořádající společnosti Dortisimo. "V jedné z kategorií musí soutěžící vyrobit dort znázorňující zvíře nebo nějaký trojrozměrný objekt, který musí být komplet jedlý," uvedla Ceralová. Exponáty z některých soutěžních kategorií budou návštěvníci moci po skončení akce ochutnat. Pokud bude první ročník úspěšný a setká se s dostatečným zájmem veřejnosti, mohl by se soutěžní Cukrářský festival pořádat každoročně.