Související články

Půl milionu korun daruje čtvrť Brno- Bohunice terezínské části České Kopisty, kterou v srpnu postihly záplavy. Dar město uhradí z přebytků svého rozpočtu. Bohunická starostka Ivana Toufarová rozhodnutí zastupitelů zdůvodnila tím, že větším městům s odstraňováním povodňových škod pomůže stát, proto se rozhodli pomoci menším obci. Stejnou částku Bohuničtí věnovali před pěti lety povodní zdemolovaným Kostelanům na Moravě na Přerovsku. Bohunice však pomohly i hlavnímu městu. V době záplav v Praze pracovalo 11 dobrovolných hasičů a auty a čerpadly. Hasiči se zapojili i do odčerpávání vody z metra. Stejní hasiči v roce 1997 zasahovali i v Troubkách na Moravě, které tehdy zničily záplavy.

Pacienti z onkologického oddělení dětské nemocnice v Brně vybrali mezi sebou 1700 korun, které jsou určeny na stavbu nového výběhu pro hrocha Slávka z pražské zoo. Zvíře bojovalo před několika týdny o život poté, co se zahrada v Tróji ocitla pod vodou. Získané peníze předá vedení brněnské zoo pražským kolegům. Na oplátku po nich bude pouze chtít, aby pacienti z dětské onkologie byli dále informováni o osudech hrocha. "Děti se rozhodly pomoci Slávkovi, když byly na výletě ve Zlíně, " upřesnila Markéta Hodková z brněnské zoo, která s onkologií spolupracuje. Brněnská zahrada pořádá výlety pro dětské onkologické pacienty od roku 1998. Děti ji od té doby navštívily dvacetkrát. Zahrada pro ně pořádá i vánoční návštěvy a zájezdy do dalších zahrad. "Společně jsme byli již ve vídeňském Schönbrunnu nebo ve Dvoře Králové. V uplynulých dnech jsme navštívili se skupinkou 24 pacientů zlínskou zoo Lešná a přilehlý zámek," doplnila Hodková.

Téměř 200 interpretů ze sedmi zemí vystoupí na benefičních koncertech "Umělci proti vodě", které se od 30. září a 1. října uskuteční v Praze a ve Zlíně. Podle Alexandra Cacha z pořádající agentury se všichni účinkující se vzdali honoráře. Podobná akce po povodních v roce 1997 - "Koncert pro Moravu" - vynesla pět milionů korun. "Polovinu výtěžku z akcí předáme ministerstvu kultury na obnovu poškozených památek a druhou na konto Člověk v tísní při České televizi, která pražský koncert zaznamená," dodal generální ředitel agentury Jiří Daron. Během koncertů v pražském Kongresovém centru vystoupí Kühnův dětský sbor a Pražský komorní orchestr, ze sólistů pak Lucie Bílá, Daniel Hůlka, Marta Kubišová, Láďa a Tereza Kerndlovi a hudebníci Jaroslav Svěcený a Petr Malásek. Ze zahraničí přislíbili svou účast švédská ABBA, polská skupina Bratanki, slovenská zpěvačka Jana Kirschner a slavný rumunský hráč na Panovu flétnu George Zamfir. Černošské spirituály zazpívá v Kongresovém centru světoznámý soubor Johnny Thompsons Singers z USA. Mezi diváky zasednou lidé postižení přírodní katastrofou, hasiči, policisté, zdravotníci a další lidé, kteří jim v srpnu pomáhali těžkou situaci zvládnout. Záštitu nad akcí převzali ministr kultury Pavel Dostál a ve Zlíně primátor Zdeněk Dostál.

Vláda i parlament se po srpnových katastrofálních povodních těší mimořádné přízni občanů. Práci koaličního kabinetu za poslední měsíc pochválilo 72 procent a činnost parlamentu 56 procent lidí. Tak dobrou známku si vláda ani parlament od občanů dosud nevysloužily. Vyplývá to ze šetření, které začátkem září uskutečnilo Středisko empirických výzkumů (STEM). Koaliční vláda Vladimíra Špidly má na začátku svého funkčního období lepší hodnocení než předchozí menšinový kabinet Miloše Zemana, který v září 1998 pochválilo 51 procent dotázaných. Špidlův tým překonal i hodnocení přechodné vlády Josefa Tošovského, kterou v březnu 1998 pochválilo 55 procent lidí. Průzkum STEM se však uskutečnil ještě před krizí Špidlova kabinetu, kterou 13. září odstartovalo hlasování poslankyně za US-DEU Hany Marvanové proti přijetí vládního návrhu na zvýšení daní. Podle analytiků STEM je proto pravděpodobné, že mimořádné příznivé hodnocení vlády, vztahující se jednoznačně k období záplav, zůstane asi nadlouho ojedinělým výsledkem.

Velitel vzdušných sil František Padělek předal místostarostovi Terezína Vítu Burešovi výtěžek finanční sbírky na obnovu obce postižené srpnovou povodní. Přes 76.000 korun, které mezi sebou vybrali vojáci a zaměstnanci velitelství vzdušných sil, bude použito na opravu terezínské mateřské školy, sdělil ČTK tiskový odbor velitelství. Příslušníci jednotlivých útvarů vzdušných sil už vybrali na pomoc postiženým záplavami přes milión korun a sbírky pokračují. Peníze směřují do nejvíce postižených oblastí a obcí, v nichž vojáci a občanští zaměstnanci pomáhali nebo pomáhají v rámci operace Obnova.

Přestože se ve středu otevřely v Praze Jiráskův a Libeňský most, které měly odlehčit pražské dopravě, hned ráno vznikl problém na Jiráskově mostě. Navazující Resslova ulice zůstává totiž nadále uzavřena. Z toho důvodu se na mostě tvořily dlouhé kolony vozidel. Ulice Resslova a Ječná zůstávají pro osobní dopravu uzavřené proto, aby automobily neblokovaly tramvaje. V souvislosti s otevřením Libeňského mostu zatím nenastaly zásadní dopravní komplikace.

Na neúnosnou situaci v pražské dopravě reagovali ve středu dva mladíci, kteří u magistrály v horní části Václavského náměstí rozvinuli transparent s nápisem "Potřebuje jeden zadek čtyři kola?". "Je to apel na svědomí lidí, kteří ze stereotypu ráno sednou za volant a jedou nějaké tři čtyři kilometry do práce," vysvětlil zpravodaji ČTK jeden z aktérů.

Na obnovu území Jihomoravského, Karlovarského a Libereckého kraje, které v srpnu postihly ničivé povodně, půjde ze státního rozpočtu celkem 18,057 miliónu korun. Návrh ministra pro místní rozvoj Pavla Němce schválila vláda. Na obnovu Jihomoravského kraje ze státního rozpočtu půjde 15,078 miliónu korun. Karlovarský kraj od státu získá 1,030 miliónu korun a Liberecký kraj 1,949 miliónu korun. "Připravuje se materiál na obnovu hlavního města Prahy, Jihočeského, Plzeňského, Středočeského a Ústeckého kraje. Připravíme souhrnnou koncepci území, která zohlední i dodatečné škody, jež kraje nestačily v daném termínu vyčíslit," řekl ministr Němec. Cílem poskytnuté státní pomoci je obnova majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v daném území. Mezi priority se řadí například obnova pozemních komunikací, silničních mostů, inženýrských sítí či koryt vodních toků.

Vláda zvýší důchody méně, než navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Starodůchodcům stoupnou penze o čtyři procenta proti navrhovaným pěti procentům a novodůchodcům o 3,8 procenta proti původně zvažovaným čtyřem procentům. Na tiskové konferenci během zasedání kabinetu řekl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, ušetří se tak sice 1,2 miliardy korun, ale ne na správném místě. Posteskl si, že se na zasedání vlády dokonce objevil návrh nevalorizovat důchody vůbec, zatímco vládou navrhovaná milionářská daň, která by znamenala zvýšení daně z příjmu nad 900.000 korun ročně o tři procenta, vyvolala odpor. Vláda tak chtěla získat peníze na likvidaci povodňových škod. Vláda podle novelizované legislativy musí důchody valorizovat každoročně k 1. lednu, zatímco původní zákon o důchodovém zabezpečení jí to ukládal až poté, co inflace překročila pětiprocentní hranici.

Jednání o zřízení zvláštních soudních senátů, které by se zabývaly trestní činností dětí a mládeže, se odkládá. Kabinet Vladimíra Špidly rozhodl o tom, že tuto předlohu z dílny ministerstva spravedlnosti projedná až za 14 dní. Zákon má řešit trestnou činnost dětí, mladistvých a takzvaných mladých dospělých do 21 let. Děti ve věku do 15 let se v letech 1995 až 2000 dopustili zhruba 70.000 trestných činů, z toho bylo přes 53.000 majetkových a více než 7000 násilných činů.

České dráhy zřejmě získají od státu garanci za úvěr od společnosti Eurofima pro příští rok na nákup osobních vagónů 1. a 2. třídy a třísystémových lokomotiv za 15 miliónů eur, tedy asi 450 miliónů korun. Návrh zákona o záruce schválila vláda. Předlohu ještě musí posoudit parlament. Česká železnice se stala členem organizace Eurofima před dvěma týdny, když koupila 0,5 procenta akcií za šest miliónů švýcarských franků od Deutsche Bahn a SNCF. Cílem Eurofimy, jejímiž akcionáři jsou evropské železniční společnosti, je poskytování výhodných úvěrů na nákup železničních vozidel svým členům.

Novelu veterinárního zákona, jejímž hlavním cílem je harmonizace s právem Evropské unie, schválila vláda. Zákon zejména upravuje ochranu zdraví zvířat a lidí a zdravotní nezávadnost živočišných produktů. Dále norma stanovuje a upřesňuje povinnosti chovatelů hospodářských zvířat, výrobců a zpracovatelů produktů živočišného původu a obchodníků s těmito komoditami. Nová úprava by měla podle Státní veterinární správy vstoupit v platnost od 1. dubna příštího roku. "Připravovaná veterinární legislativa je nová zejména tím, že obsahuje hodně zmocňovacích ustanovení, která vymezují kompetence veterinární správy. To znamená, že se například zjednoduší přijímání mimořádných opatření," uvedl k tomu mluvčí SVS Josef Duben.

Státní zemědělský intervenční fond může napříště v případě potřeby podpořit vývoz kuřecího a krůtího masa. Příslušné nařízení o podpoře exportu těchto komodit schválila vláda. Nařízení reaguje podle ministerstva zemědělství na převis nabídky a pokles cen kuřat a krůt.

Jihočeský kraj rozdělí dalších více než 15 miliónů korun na likvidaci škod po srpnových záplavách. Peníze získal snížením rozpočtu Akčního plánu programu rozvoje kraje, když zastupitelé některé projekty pozastavili a další omezili. Povodně totiž zásadně změnily priority rozvoje kraje, řekl jihočeský hejtman Jan Zahradník. "Milión korun je určen na záchranu historických památek, jejichž existenci záplavy ohrozily. Sedm miliónů získají občanská sdružení na obnovu a opravy poškozených sportovišť a zbytek půjde na posílení některých projektů v rámci Programu obnovy venkova," uvedl. Příspěvky na obnovu a opravy povodněmi poškozených sportovních zařízení mohou činit od 50.000 do půl miliónu korun. "Podporu konkrétních projektů v rámci Programu obnovy venkova upřesníme podle postupu ministerstva pro místní rozvoj při realizaci tohoto programu v letošním roce," dodal vicehejtman Jiří Vlach.

Společnost Spolana plánuje naplno obnovit výrobu v celém areálu vytopeném povodní zhruba do 15. listopadu. Podaří se to ovšem jen v tom případě, že si firma zajistí včas všechny dodávky. Strukturu výroby bezprostředně nehodlá měnit a chce obnovit všechny provozy v původním rozsahu. ČTK to řekl generální ředitel Miroslav Kuliha. Před rozjezdem výroby musí společnost naplno obnovit dodávku elektrické energie i tepla v celém areálu. V tomto týdnu začíná také čistírna odpadních vod přijímat odpadní vody z města a na přelomu září a října by měla již čistit vody naplno. Spolana již dříve vyčíslila přímé škody způsobené povodní na materiálu a zařízení na zhruba 0,75 miliardy korun a dalších 350 miliónů korun na ušlém zisku. "Řádově by tyto sumy už neměly narůst. Zatím se potvrzuje, že původní odhad je reálný," řekl Kuliha. Větší část přímých škod a částečně i ušlého zisku by podle něho mělo uhradit pojištění. Spolaně tak zbyde najít zhruba půl miliardy korun, které bude potřeba investovat do zvýšení bezpečnostních a protipovodňových opatření.

Snaha Spolany Neratovice co nejdříve rozjet výrobu je podle obyvatel okolních obcí a sdružení Arnika nezodpovědné hazardování s životním prostředím a zdravím lidí. Zvláště rizikový je podle nich provoz PVC. Chtějí proto před obnovením výroby záruky, že od chemičky již nehrozí další úniky nebezpečných látek. Tyto požadavky jsou obsaženy v nové petici, kterou její iniciátoři představili v Mělníku. Petice požaduje také bezpečnou likvidaci starých ekologických zátěží a důkladný průzkum skutečných dopadů provozu továrny na její okolí.

Horní hranice pro výpočet nemocenské se zvedat nebude. Prezident Václav Havel podepsal ve středu příslušný zákon, informoval ČTK jeho mluvčí Ladislav Špaček. Stát chce ušetřit peníze a použít je na sanaci škod po srpnových záplavách. Další takzvaný povodňový zákon, který Václav Havel rovněž podepsal, se týká zmrazení platů ústavních činitelů. V příštím roce přijdou o jeden plat a jejich mzda se nebude ani zvyšovat. Horní hranice pro výpočet nemocenských dávek měla od ledna vzrůst ze 690 na 750 korun. Politici ale rozhodli, že zůstane stejná. Spodní limit se podle plánu zvýší ze 480 na 520 korun. Nejvyšší denní dávka nemocenské dnes činí 419 korun a zvýší se asi o desetikorunu. Původně měla nemocenská vyšplhat až na 455 korun. Příspěvky v době nemoci se tak zvýší jen lidem, jejichž měsíční plat nepřesáhne 14.400 korun. Vláda si slibuje, že tak ušetří asi 800 miliónů korun na nápravu povodňových škod.

Peníze na opravu země po povodních má přinést i zmrazení platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců. Jejich plat se totiž odvíjí od mezd lidí, kteří pracují ve státní správě. Státním zaměstnancům přitom podle jiného zákona v příštím roce porostou platy o sedm procent. Původně se očekával až třináctiprocentní nárůst. Na zvýšení platů státních zaměstnanců tak poputuje sedm místo 10,5 miliardy korun. Přesný součet škod, které letošní velká voda napáchala, ještě není znám. Podle předběžných odhadů se může vyšplhat až ke stovce miliard.