Fond dopravní infrastruktury dostane nad rámec svého letošního rozpočtu 500
miliónů korun od Fondu národního majetku na opravy dopravních cest po
srpnových záplavách. Rozhodla o tom na svém středečním zasedání vláda. Fond
dopravy podle svého ředitele Pavla Švagra očekává, že prostředky získá během
října. Prostředky mají být poskytnuty podle připravenosti jednotlivých
žadatelů použít je ještě letos. V původním rozpočtu na letošní rok fond
počítal s příjmem od FNM 22,4 miliardy korun. Po povodních dostal předběžný
příslib půlmiliardového zvýšení této sumy. Ještě během záplav fond uvolnil
500 miliónů Kč na nejnutnější opravy ze svých rezerv, tuto částku ale již
vyčerpal. Ministerstvo dopravy a spojů odhadlo škody na dopravní
infrastruktuře způsobené záplavami na 9,65 miliardy korun, fond dopravy by
měl z této sumy hradit zhruba 6,3 miliardy. Vláda měla ve středu rovněž
probírat návrh rozpočtu fondu dopravy na příští rok. Projednání bodu však
odložila na dobu, kdy bude jednat o státním rozpočtu a rozpočtu FNM.
Ve 22 obcích Mělnicka od půlnoci opět platí stav nebezpečí, který kvůli
odstraňování povodňových škod vyhlásil přednosta okresního úřadu. Vláda ve
středu vzala jeho rozhodnutí na vědomí. Nařízení platí do 21. října. Stav
nebezpečí skončil ve vybraných obcích na Mělnicku 30. září. Původně okres i
například mělnická radnice o prodloužení neuvažovaly. Koncem minulého týdne
ale starostové postižených obcí přesvědčili krizový štáb, že škody po
povodních se nepodařilo dosud odstranit. Navíc se po odčerpání spodní vody a
vyplavování podloží objevují nové praskliny objektů. Starostové i zástupci
okresu se shodli na tom, že v části Mělnicka jsou stále ohroženy život,
zdraví, majetek obyvatel i životního prostředí. Původně chtěli zástupci
okresu stav nebezpečí rovnou prodloužit, ale po řadě jednání jej museli 30.
září zrušit a ve středu vyhlásit znovu. Stav nebezpečí umožňuje starostům
větší pravomoce při odstraňování škod. Okresní úřad navíc také nařídil, aby
při těchto pracích pomáhali občané ve výkonu civilní služby.
Projednání obnovy Jihočeského, Středočeského, Plzeňského a Ústeckého kraje,
které postihly srpnové povodně, ve středu vláda odložila. ČTK to bez
bližších informací řekla mluvčí vlády Anna Stárková. Povodně způsobily v
těchto krajích škody celkem za zhruba 55,13 miliardy korun. Suma peněz,
která na obnovu těchto oblastí půjde ze státního rozpočtu, zatím není známa.
Ministr sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) stáhl ze středeční vládní
schůze návrh, podle něhož mělo být na politiku zaměstnanosti přesunuto 1,65
miliardy korun, které jeho úřad ušetřil na nevyplacených důchodech. Peníze
na podporu v nezaměstnanosti v říjnu Škromachovo ministerstvo vyčerpá. Ze
4,8 miliardy korun určených v rozpočtu na hmotné zabezpečení uchazečů o
zaměstnání bylo k 20. září vyčerpáno téměř 96 procent. V říjnu bude tato
kapitola zcela prázdná. Naopak v důchodové politice se podle informací
tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí proti předpokladům
ušetřilo.
Vláda vyhověla žádosti ministra kultury Pavla Dostála, aby stát přispěl na
rekonstrukci náhrobku básníka a generála Matěje Miloty Zdirada Poláka, který
se zasloužil o výuku češtiny na rakouskouherských vojenských školách. Na
opravu poskytne vláda dar 78.000 korun. Polák je pohřben na hřbitově ve
vídeňském Novém Městě. Náhrobek je vlastnictvím jeho potomků, proto může
ministerstvo poskytnout peníze pouze formou daru za souhlasu kabinetu.
Oprava se uskuteční v rámci přípravy mezinárodního sympozia, které se sejde
ve Vídni a jehož tématem bude 250 let cizojazyčného vzdělávání v rakouské
armádě na příkladu češtiny. Zároveň má sympozium připomenout současné
postavení češtiny s přihlédnutím ke sjednocování Evropy.
Ministři také schválili uvolnění peněz pro propouštěné hutníky v důsledku
restrukturalizace ocelářského průmyslu. V letošním roce podle ministerstva
průmyslu a obchodu mají dostat 216 miliónů korun, z toho 50 miliónů již bylo
poskytnuto. "Restrukturalizace ocelářského průmyslu je spojena s výrazným
snižováním počtu pracovníků ocelářských společností," prohlásilo
ministerstvo. Po jejím ukončení bude v hutích pracovat o 5359 zaměstnanců
méně. Celkem u 4279 lidí vznikne v letech 2002 až 2005 nárok na výplatu
příspěvku dle nařízení vlády. Příspěvky se zaměřují především na tzv.
prorůstové programy, podporující vznik pracovních míst zejména v
Moravskoslezském kraji. V tomto regionu je soustředěno zhruba 90 procent
ocelářské výroby České republiky a vykazuje vyšší míru nezaměstnanosti než
celostátní průměr.