Související články

Moravská galerie v Brně vystavuje na nádvoří Pražákova paláce čtyřmetrovou dřevěnou židli Magdaleny Jetelové. Židle se proslavila loni v srpnu, kdy ji před před Muzeem Kampa v pražských Sovových mlýnech odnesla rozbouřená Vltava. O 18 dní později ji našli obyvatelé Vraňan na Mělnicku. Židle uplavala z Prahy zhruba 40 kilometrů. Jetelová židli vytvořila na počátku 80. let pro výstavu Malostranské dvorky. Později stála na schodech Uměleckoprůmyslového muzea. Cena díla se odhaduje na milion korun.

Německá křesťanská nadace Nehemia věnuje do konce roku 1,7 milionu korun 10 až 20 rodinám v Ústeckém kraji, které byly postiženy loňskými záplavami. "Nadace požádala Apoštolskou církev, aby vybrala rodiny, jejichž členové jsou zároveň v tíživé situaci v důsledku svého stáří, nemoci či nezaměstnanosti," řekl ve středu ČTK Štěpán Hlavsa z ústecké misijní stanice Apoštolské církve. Zatím podle něj nadace zaplatila přes půl milionu korun za materiál a práce při obnově jejich bydlení, či za vybavení jejich domácností. Rodiny vybírají pracovníci ústecké misijní stanice Apoštolské církve ve spolupráci s místními radnicemi. "Většinou se jedná o rodiny nevěřících," uvedl Hlavsa na dotaz ČTK. Záměrem nadace není podle něj pomoci malou částkou hodně rodinám. Taková pomoc by nebyla dostatečně účinná. "Finanční částka pro konkrétní rodinu, která je vždy individuálně stanovena na základě pečlivého posouzení naléhavosti, se pohybuje od menších částek v řádu tisíců korun za povodní zničené spotřebiče, až po částky v řádech stovek tisíc korun pro ty, kterým voda zničila celý dům," řekl Hlavsa.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce podnikům, které postihly loňské ničivé záplavy, poskytovat tzv. měkké, neboli zvýhodněné úvěry. Program Rekonstrukce, který doposud umožňoval získat firmám poničeným vodou záruky a bonifikaci úrokové sazby komerčního úvěru, by měl proto začít firmám nabízet úvěry až do deseti milionů korun. Podle mluvčí ministerstva by o tom měla vláda rozhodnout v pondělí.

MPO navrhuje, aby podniky mohly získávat úvěry od jednoho do deseti milionů korun s dvouprocentní úrokovou sazbou a splatností šest let. Podle mluvčí MPO Vladimíry Říhové se tak zlepší přístup ke kapitálu na obnovu podnikání pro malé a střední podniky postižené povodní v srpnu 2002. Úvěry malým vodou zasaženým podnikům poskytuje stát také v programu Obnova prostřednictvím Agentury pro rozvoj podnikání. Ta nabízí malým firmám půjčky od 250 tisíc do milionu korun.

Stát v loňském roce rozdělil podnikatelům 9,1 milionu korun na příspěvcích k úrokům a letos dalších 14,2 milionu korun. V roce 2002 také vystavil záruky v objemu 102,6 milionu korun. Letos firmy získaly dalších 55,1 milionu korun záruk. Stát na program vyčlenil celkem 500 milionů korun.

Hlavní město Praha bude do roku 2006 chráněno před pětisetletou vodou, řekl primátor hlavního města Pavel Bém. Protipovodňové zábrany budou postaveny s rezervou 30 centimetrů nad maximální hladinu srpnové povodně. Letos magistrát na tato opatření vyčlenil 400 milionů korun. Dalších 900 milionů až miliardu korun poskytne v příštím roce. Právě zábrany proti velké vodě jsou jednou z podmínek developerských firem, které chtějí investovat v nejvíce postižené pražské čtvrti, Karlíně. Srpnové povodně způsobily Praze škody za více než 26 miliard korun, z toho v Karlíně se škody odhadují až na devět miliard.

Ivo Železný proslul na počátku 90. let vydáváním brakové literatury pro ženy v sešitové edici Večery pod lampou. Někdo si jeho obraz zafixoval v této podobě a má to dnes jednoduché. Kdo sleduje činnost nakladatelství dál, vidí rozporuplný ediční plán, do kterého se vejde snad všechno. Na jistých internetových stránkách byl svého času označen jako "gargantua českých nakladatelů". Dnes se Vilém Faltýnek vypravil pro knižní novinku právě do jeho nakladatelství.

Němečtí studenti pomáhají v Českých Kopistech na Litoměřicku při odstraňování následků loňských záplav. Protože studují Institut pro léčebnou pedagogiku a vychovatelství v Kasselu, rozhodli se pro práci v jednom ze statků, který se postupně přeměňuje na camphill, tedy společný domov pro zdravé a mentálně postižené lidi. České Kopisty, které jsou místní částí Terezína, zaplavilo loni v srpnu Labe do výše 1,7 metru. Devatenáctiletý Johannes Schöps ČTK řekl, že projekt camphill je dobrá věc. "Všichni proto máme radost, že můžeme pomoci. Myslím, že pomáháme na správném místě," poznamenal Schöps, který je jedním ze čtyřiadvaceti studentů-brigádníků. Jejich práci ocenil správce budovaného camphillu Radomil Hradil. "Udělali tady obrovský kus práce, zejména při odstraňování povodňových škod," řekl ČTK. Studenti podle něj pomohli s demoličními pracemi, s oklepáváním omítky i s otloukáním starých kachlíků ze zdí. Řezali ale také dřevo a uklízeli stavební plochu. "Jejich brigáda začala v pondělí a skončí ve čtvrtek," uvedl Hradil. První rodina by se měla do camphillu v Českých Kopistech nastěhovat v létě. Na přelomu roku by pak měla přijmout první mentálně postižené dospělé lidi.

První camphill vznikl v polovině minulého století ve skotské vesnici Camphill. Jeho zakladatelem byl rakouský doktor Karl König, který sem utekl před Adolfem Hitlerem.

V Praze pokračuje budování protipovodňových opatření. A primátor Pavel Bém je novinářům představil jak jinak, než na řece Vltavě. Na parníku se plavil i Vilém Faltýnek, takže Viléme, jak je Praha připravena nyní na případnou velkou vodu?

Návrh ministerstva financí na rozdělení prostředků z EU mezi kraje postižené loňskou povodní kabinet na zasedání přijal. Zákon připravený poslanci KSČM, který měl zaručit vyplácení mezd zaměstnancům, vláda odmítla. Ministři schválili způsob rozdělení 4,087 miliardy korun, které České republice poskytla Evropská unie na krytí škod způsobených loňskými povodněmi. Podle přijatého návrhu obdrží každý kraj na obnovu zatopeného území částku ve výši 3,28 procenta z celkových škod, které utrpěl. Vláda tak mezi postižené kraje rozdělí 2,286 miliardy Kč. Zákon, který by garantoval vyplácení mezd zaměstnancům Česká republika zatím mít nebude. Návrh komunistických poslanců vládní kabinet odmítl. Vláda schválila návrh, podle nějž přestanou s účinností od nové liberalizace zemědělského obchodu mezi Českem a EU platit dosavadní preferenční celní sazby pro dovoz některých agrárních produktů z unie. Obchod se zemědělskými produkty mezi Českou republikou a Evropskou unií by se měl podle předpokladů ministerstva zemědělství dál uvolnit od 1. dubna. Žádné materiály o restrukturalizaci energetiky vládě předloženy nebyly, uvedl její místopředseda Pavel Rychetský. Ministři se na zasedání nevěnovali ani případné pomoci Třineckým železárnám.

Vláda ve středu rozhodne o rozdělení více než čtyř miliard korun, které Česká republika získala z Fondu solidarity Evropské unie na krytí škod způsobených loňskými povodněmi. Ministerstvo financí ve snaze o spravedlivé rozdělení peněz navrhuje, aby každý postižený kraj dostal na obnovu území stejné procento ze škod napáchaných v regionu. Celkovou sumu 129 milionů eur, tedy 4,087 miliardy korun, navrhuje rozdělit následovně: Částku 1,095 miliardy korun dostanou obce a kraje na úhradu nákladů na záchranné a likvidační práce po povodních. Dalších 2,286 miliardy půjde na obnovu území postižených krajů, přičemž každému kraji bude přiděleno 3,28 procenta z celkových škod, které během srpnových povodní utrpěl. Dalších 286 milionů korun půjde na odstraňování škod na majetku státu; peníze mají čerpat například státní podniky Povodí Vltavy, Labe, Ohře a Lesy ČR. O zbylých rezervních 420 milionech by měla dále rozhodnout vláda. Ministerstvo financí dostalo peníze z EU na účet 15. ledna. Prostředky musí vyčerpat do jednoho roku, tedy do 14. ledna 2004, jinak bude muset neutracené peníze vrátit Evropské komisi.

Zpravodajství a komentářům českého tisku opět dominuje vojenský zásah Spojených států a jejich spojenců proti Iráku. Listy se pozastavují nad významem protiválečných protestů ve světě a komentují dosavadní postup americko-britských sil na Bagdád, který zpomaluje i partyzánský způsob boje Iráčanů.