Související články

Horší škody než poslední klasické záplavy z řeky Smědá napáchala ve Višňové na Liberecku páteční povodeň, která se do pohraniční obce přihnala z hald v okolí polské hnědouhelné elektrárny Turov. Velká voda s sebou totiž přinesla z výsypek v Polsku bahno a jíl, řekl v neděli ČTK místostarosta Višňové Ivan Bubeníček. Smědá tentokrát neznamenala pro obec žádné nebezpečí, jejím korytem přitékalo v pátek do Višňové jen o málo více vody než před několikahodinovým deštěm. "Jíl a bahno z hald ulpěly na fasádách a pronikly do nich. Omítka pak přestává takzvaně dýchat, protože ji jíl a bahno uzavírají. Lidem nezbývá nic jiného než fasády otlouci a domy znovu nahodit," vysvětlil Bubeníček. Jemný jíl se ve Višňové dostal i do studní. Pokryl trávníky u domů nebo hřiště a hasiči ho musí spláchnout. Jinak by se z něj vytvořila pevná krusta. Hasiči vyplachují také zanesené garáže a uvolňují ucpané propustky v kanálech.

Bouřky spojené s prudkými přívalovými dešti způsobily v pátek odpoledne a večer lokální záplavy na několika místech Královéhradeckého kraje. Hasiči museli vyjíždět k odčerpávání vody hlavně na Náchodsko a Jičínsko. Ve všech případech se následky deště obešly bez větších škod a zranění, řekl ČTK operační důstojník královéhradeckých hasičů. V Horní Radechové na Náchodsku museli hasiči odčerpávat vodu ze zaplavené požární zbrojnice, v Červeném Kostelci v témže okrese prudký příval deště zatopil ulici a jeden z obchodů. Na Jičínsku voda vnikla do sklepa domu v Lázních Bělohrad a v Hořicích. V Kyjích spadl přes silnici strom. Ostatním okresům Královéhradeckého i Pardubického kraje se lokální záplavy vyhnuly.

Přívalový déšť v pátek odpoledne v Krnově na Bruntálsku zatopil několik ulic i supermarket a poškodil zeď jednoho z rodinných domů. Hasiči zde vyjížděli čerpat vodu patnáctkrát, ve většině případů pomáhali více než jedné domácnosti. Ve zbylých obcích Moravskoslezského kraje vyjížděli čerpat vodu jen jednou, řekl ČTK mluvčí krajských hasičů Petr Kůdela. V krnovské části Pod Cvilínem déšť zatopil několik domků, bahno bylo i na ulicích. Voda a bahno se přihnaly také do Chomýžské ulice. V jednom ze supermarketů pomáhali hasiči čerpat vodu a čistit nepropustné kanály.

Rozvodněné místní potoky zaplavily v pátek odpoledne asi 30 domů ve Višňové na Liberecku. Po vytrvalém celodenním desšti se voda vylila na třech místech obce. ČTK to řekla starostka Marie Matušková. "Nikdy jsem nic podobného neviděla. Řeka Smědá se rozvodnila častokrát, ale drobné potůčky nikdy takovou škodu nenapáchaly," dodala. Hladina potoků stoupla velmi rychle kvůli dlouhotrvajícímu suchu. Starosta Frýdlantu v Čechách Daniel Ramzer ČTK řekl, že v Polsku u elektráren v Turowě vodu nestačily pojmou zádržné nádrže. Voda s sebou proto přináší kromě bahna i jíl z hald. Lidé mohou podle Matuškové v domech zatím zůstat. Nikdo nebyl zraněn.

Před pěti lety zaútočila na Česko velká voda. Tragickým symbolem záplav se staly zdevastované vesnice jako Zálezlice, Tuhaň, Kly, Předmíř či Metly. Povodeň vyřadila z provozu polovinu z pěti desítek stanic pražského metra. Nyní se počasí rozhodlo svoji sílu opět připomenout. A tak ve čtvrtek večer hlásily mnohé obce vytopené domy a stanice metra Hloubětín měla ve vestibulu půl metru vody. Jak je metro dnes před vodou chráněno, na to se Vilém Faltýnek zeptal Zdeňky Kuchyňové?

Kardinál František Tomášek, rozhlasová legenda Anna Hostomská, spisovatelé Miloslav Švandrlík a Vladimír Páral, všechny tyto osobnosti si připomeneme v dnešním kalendariu. A nezapomeneme ani na povodně v roce 2002 a na vítězství husitů u Tachova. Autorem rubriky je Zdeněk Vališ.

Česká republika nabídla Británii pomoc při odstraňování následků ničivých záplav, které v těchto dnech postihly ostrovní království. Premiér Mirek Topolánek novinářům po zasedání kabinetu řekl, že Praha může nabídnout velkokapacitní čerpadla a vysoušeče, ale také experty a zkušenosti s podobnou přírodní pohromou v České republice. "Máme co nabídnout," uvedl Topolánek. Katastrofální povodně postihly republiku v roce 1997 a 2002. Dopis s nabídkou české pomoci odeslal britskému premiérovi Gordonu Brownovi. Británie se od pátku potýká s nejhoršími záplavami za posledních 60 let. V nejhůře postiženém západoanglickém hrabství Gloucestershire je na 350.000 lidí nadále bez pitné vody, což může podle agentury Reuters trvat až dva týdny.

Uplynulo deset let od chvíle, kdy v Česku odstartovalo velké povodňové drama. Po vytrvalých deštích se začaly vylévat některé řeky z břehů. Především ve východních Čechách, na severní Moravě a Zlínsku. Málokdo ale tehdy tušil, že přichází největší povodeň za poslední půlstoletí, která si vyžádá přes půl stovky lidských životů a způsobí škody za 60 miliard korun. Se vzpomínkou na tehdejší dramatické dny je u mikrofonu Zdeňka Kuchyňová.

Veselí nad Lužnicí, kde loni rozvodněné řeky Lužnice a Nežárka napáchaly škodu 300 milionů korun, připravuje protipovodňová opatření za desítky milionů korun. Na rozšíření koryta pod soutokem řek a vybudování hráze, které mají ochránit obyvatele v blízkosti toků, žádá o státní dotace. Vybudování hrází kolem Alešova nábřeží a nejvíce postižené části města ochrání Veselí před zhruba padesátiletou vodou. Ochrana před větším rozvodněním by byla příliš drahá a pro obyvatele města by to také znamenalo žít za vysokými zdmi. Ve Veselí nad Lužnicí loni voda poničila majetek v hodnotě 300 milionů, před čtyřmi roky dosáhly škody 700 milionů korun. Řeky Nežárka a Lužnice vystoupaly ke 342 domům, u 123 se voda dostala i do obytné části. Evakuováno muselo být 1100 obyvatel města.

Protipovodňová opatření na Lužnici pomohl navrhnout česko-švýcarský projekt Flamis. Nejúčinnější ochranou by podle něj byl suchý poldr na Nežárce, který by dokázal zadržet miliony krychlových metrů vody a přímo ve Veselí by snížil hladinu řek o zhruba jeden metr. Vybudování poldru by ale ohrozilo obec Hamr, proto se kraj pro něj zatím nevyslovil. Kraj se kvůli ohrožení obce Hamr v březnu dohodl s městy a povodím, že protipovodňová opatření zaměří na Rožmberk, který je největším rybníkem v Česku. Při povodních 2002 i 2006 zatím obcím výrazně ulevil, jeho hráz ale nebyla příliš bezpečná, místy prosakovala voda. Současný stav Rožmberka by měla nejprve zmapovat hydrologická studie.

Pietním aktem u pomníku obětí vyvrcholila v Troubkách nad Bečvou na Přerovsku čtyřdenní vzpomínková akce na katastrofické povodně, které obec postihly před deseti lety. Památku devíti lidí, kteří většinou zahynuli pod troskami svých domů, si připomnělo na 200 obyvatel Troubek. Podle starosty obce Radka Brázdy na tragické události lidé stále myslí. Oběti ničivých záplav si přišel připomenout i olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Součástí čtyřdenní vzpomínkové akce na desetileté výročí od povodní byla i výstava s názvem Proměny obce aneb deset let poté. Voda vtrhla do Troubek 7. července 1997. Živel srovnal se zemí více než polovinu domů v obci; zbourat se muselo 335 stavení a o střechu nad hlavou přišla polovina ze 2000 troubeckých občanů. Škody, které nečekaný příval vody napáchal, dosáhly 700 milionů korun.