Související články

Na úvod Toulek po regionech se vydáme do lesa. V Česku by totiž měla vzniknout nová bezzásahová území. Navštívíme i vědce z Kašperských hor, kteří objevili geny původního šumavského smrku. Stejně jako procházka po lese, určitě osvěží i lázně. V Jeseníkách vzniká nový balneoprovoz. Vodoléčba je skvělá, ale vitamíny z ovoce taky nejsou k zahození. Ve Stráži nad Nisou u Liberce pořádal Zahrádkářský svaz výstavu ovoce a zeleniny. K vidění tu byly i původní odrůdy jablek z bývalých Sudet. A pak si zazpíváme. 13 měst a vesnic natočilo CD v tzv. prajzštině.

Deset milionů korun věnoval český stát na obnovu Českého a slovenského národního muzea a dalších českých institucí v Cedar Rapids v Iowě. Ve městě, které letos v červnu postihly rozsáhlé povodně, je tento týden předal český velvyslanec ve Spojených státech Petr Kolář. Podrobněji teď Milena Štráfeldová:

Poslední vysušené archiválie poničené při povodních roku 2002 byly ve čtvrtek předány do Národního archivu. Sanace dokumentů trvala tři roky, před tím byly tři roky zmraženy. Náklady na vysušení činily 66 milionů korun a uhrazeny byly ze státního rozpočtu. Zpracované archiválie budou dezinfikovány v Národním archivu a poté instituce, kterým patří, rozhodnou o jejich restaurování. Na tiskové konferenci v Praze to řekl vedoucí oddělení péče o fyzický stav archiválií Michal Ďurovič z Národního archivu. Rozsáhlá akce na záchranu poškozených dokumentů započala hned po ničivých záplavách v roce 2002. Dokumenty byly zmraženy na teplotu okolo minus 25 stupňů Celsia, aby se předešlo šíření plísní. Následně byl vyhlášen vládní tendr na sanaci dokumentů, ve kterém zvítězila roku 2005 firma Belfor Czechia. V nově zařízeném vysoušecím centru v Jirnech u Prahy bylo za tři roky vysušeno 1200 metrů krychlových archiválií. Méně důležité dokumenty byly vysoušeny horkým vzduchem ve speciální komoře.

Materiály několika institucí i resortů, které byly před šesti lety zasaženy záplavami, už jsou na základě vládní zakázky všechny vysušené. Poslední paleta s vysušenými materiály poputuje ve čtvrtek k dezinfekci do Národního archivu. Dokumenty, které mají kulturně historickou či uměleckou hodnotu, ale vysušovaly a restaurují jednotlivé instituce samy či ve vzájemné spolupráci. Většina jich je vysušena, mnohé knihy ale ještě čekají léta konzervace a restaurování.

Soudní spisy a materiály dalších resortů se sušily v rámci jedné vládní zakázky. Stát dá za vysušení podle dřívějších informací 66 milionů korun. V resortu kultury napáchala povodeň velkou škodu na knihovnách - poničila přes 660.000 knih, časopisů, filmů a historických fondů. Vůbec největší škody, které kdy živelní katastrofa na knihovnách v Česku způsobila, dosáhly 380 milionů korun. Při povodních bylo poškozeno nejméně 50 knihoven. Často velmi těžko nahraditelné ztráty zaznamenala třeba knihovna Archeologického ústavu Akademie věd, který sídlí v Praze na Klárově. Náhradu fondu spíše než finanční pomoc od státu zajišťovala kolegialita odborníků ze zahraničí, kteří pořádali sbírky a zasílali knihy. Další velmi postiženou institucí bylo Národní technické muzeum. Dobu potřebnou na vysušení všech svých materiálů odhaduje do roku 2013.

Jedním ze symbolů povodní se stala Pražská bible z roku 1488, která byla mezi 20.000 starých tisků zatopených v Městské knihovně. Od září roku 2004 znovu slouží badatelům - ovšem pouze uložená za speciálních podmínek. Během záchranných prací trvajících rok byla památka digitalizována, a je tedy možné s ní pracovat i v této formě.

Vláda ve středu rozhodne o přidělení 220 milionů korun na protipovodňová opatření v povodí Opavy v letech 2009 až 2012. Peníze mají pomoct kraji pravidelně ohrožovanému povodněmi překlenout dobu, než stát postaví na ochranu Krnova před velkou vodou přehradu v Nových Heřminovech. Stavba by měla být zahájena v roce 2015 a dokončena o čtyři roky později, přijít by měla na osm miliard korun. Postavit přehradu, kvůli které bude zbořeno 54 budov, rozhodla vláda na jaře. Povodí Opavy, zejména část nacházející se v Hrubém Jeseníku, patří z hlediska povodní k nejrizikovějším oblastem, kde jsou zaznamenávány jedny z nejvyšších srážkových úhrnů v Česku.

Povodně v Moravskoslezském kraji nehrozí. Hladiny řek, které se v pátek vinou přívalových dešťů zvedly, opět klesly na běžnou úroveň. Vyplývá to z informací zveřejněných na serveru společnosti Povodí Odry www.pod.cz. Nejdramatičtější situace byla ve Vřesině na Novojičínsku. Řeka Porubka tam dosáhla stavu ohrožení, tedy třetího stupně povodňové aktivity. Hladina ale ještě před 20:00 kulminovala a klesla na úroveň druhého stupně. Dvě hodiny po půlnoci tam už neplatil žádný stupeň povodňové aktivity. Dramaticky vypadala situace i na řece Petrůvce na Karvinsku. Tam vodohospodáři vyhlásili druhý stupeň ve 21:00. Ráno ale výška hladiny klesla zpět pod hranici prvního stupně protipovodňové aktivity. Mluvčí správce toku Šárka Vlčková uvedla, že průtrže byly lokálního charakteru.

Před měsícem se vylila Mississippi a zatopila i město Cedar Rapids v Iowě. Pod vodou se ocitlo také České a slovenské národní muzeum a knihovna, tedy jedna z nejvýznamnějších institucí, která se stará o české kulturní dědictví ve Spojených státech. Muzeum však už obnovuje svou činnost:

Českému a slovenskému muzeu s knihovnou v Cedar Rapids v americkém státě Iowa pomůže po ničivé povodni i Slovensko. Úřad pro Slováky žijících v zahraničí přispěje na obnovu muzea dosud neupřesněnou částkou ze státních prostředků. ČTK o tom informoval tiskový odbor slovenské vlády. Pomoc už muzeu přislíbila i česká vláda. Expozici jediné profesionální instituce v USA, která se věnuje výlučně historii českého a slovenského národa a dějinám přistěhovalectví Čechů a Slováků do Ameriky, výrazně poškodily rozsáhlé záplavy, které se Iowou přehnaly v polovině června. "Vláda podnikne kroky, aby ztráty, které muzeum a jeho sbírky utrpěly, mohly být zmírněny a aby muzeum mohlo znovu plnit svou úlohu při ochraně a prezentaci kulturního dědictví Slováků ve Spojených státech amerických," informoval úřad vlády.

Meteorologové varují před extrémními dešťovými srážkami, které zasáhnou Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Nejsilnější srážky budou v oblasti Jeseníků, kde mohou hladiny menších toků dostoupit až třetího stupně povodňové aktivity. Rozvodnit se mohou i toky v Orlických horách a na Českomoravské vrchovině. Na Moravě a ve Slezsku budou navíc až do půlnoci pokračovat bouřky. Vyplývá to z výstražné zprávy, kterou v neděli ČTK poskytl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle ČHMÚ platí varování před extrémními srážkami pro Pardubický, Moravskoslezský a Olomoucký kraj od nedělních 11:00 až do pondělního rána. Bouřky se budou do půlnoci objevovat také na Vysočině a ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj platí až do pondělního večera stav povodňového ohrožení, povodně by mohly nastat také v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Vzestupy hladin meteorologové očekávají především v oblasti Jeseníků v povodí horní Moravy a Opavy, dále v Orlických horách v povodí Orlice a také na Českomoravské vrchovině v povodí Loučné, Doubravy a Chrudimky. V Čechách bude i nadále trvale pršet, výjimku tvoří severozápad území. Déšť bude zvolna ustávat v noci na pondělí.

Kvůli výstavbě protipovodňových opatření bude stát moci zřejmě vyvlastnit soukromé pozemky. Počítá s tím novela vodního zákona, kterou přijal Senát na doporučení zemědělského výboru. Novelu ještě musí signovat prezident. Norma se týká pouze volných zemědělských ploch, kam by se v případě povodní mohla volně rozlévat voda, tedy takzvaných suchých poldrů. Tam, kde by měla být postavena hráz, chce stát půdu získat i formou vyvlastnění, plocha rozlivu by měla podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS) zůstat zemědělcům, kterým stát v případě povodní vyplatí náhradu za ušlý zisk. Norma je podle Gandaloviče velmi potřebná kvůli tomu, že Česko sice má dostatek peněz pro stavbu protipovodňových opatření, ale řadu projektů brzdí obtížná vyjednávání s vlastníky pozemků podél řek. Do roku 2012 má stát na protipovodňová opatření 15 miliard korun.