Související články

Již 430 dobrovolníků vyslala během uplynulých 14 dnů obecně prospěšná společnost Člověk v tísni do oblastí, které se potýkají s následky ničivých povodní. Do desítek obcí a měst vypravuje nejen dobrovolníky a humanitární zásilky, ale i statiky a psychology. Sbírka SOS Povodně vynesla do pondělí 89 miliónů korun, dodala. Dobrovolníci jezdí především do menších a silně postižených obcí, které nejsou ve středu mediálního zájmu a které nejsou schopny si pomoci samy. Společnost působí zejména v okresech Mělník, Litoměřice, Praha-západ a Beroun, v jižních Čechách a na Plzeňsku.

Bezprostřední nebezpečí záplav pominulo a na řadu přichází bilancování škod. Zatím jsou k dispozici pouze orientační údaje, již ty však ukazují, že z následků povodní se budou postižené oblasti vzpamatovávat dlouho. Následující výběr některých předběžných údajů charakterizuje rozsah letošních záplav a další související jevy:

Postižené území: Povodně napáchaly nejvíce škod v jižních, středních a severních Čechách, nevyhnuly se však ani Moravě. Celkem se záplavy projevily v deseti krajích a zasaženo bylo 43 okresů (více než polovina všech okresů v zemi).

Postižené obce: Zcela zatopených bylo 99 obcí (údaj zahrnuje i zatopené městské části), v nichž žije celkem 263.000 obyvatel. Částečně zatopených bylo 347 obcí (1,333.000 obyvatel). Celkem bylo postiženo 446 obcí, což je 7,1 procenta z celkového počtu. Do kontaktu s povodní se dostalo 15,6 procenta obyvatel České republiky.

Počet úmrtí: Celkem přišlo o život 16 lidí. Přímo ve vodě našlo smrt zřejmě deset, ostatní zahynuli například po námaze spojené se záchrannými pracemi, po pádu podmáčeného stromu či kvůli své neukázněnosti.

Škody: Dosavadní odhady celkových škod se pohybují v rozmezí 60 až 90 miliard korun. Pojišťovny zatím předpokládají, že jejich klientům vznikla škoda o celkové výši 19,6 miliardy korun. Na odstraňování škod a záchranné práce bylo nasazeno celkem 27.000 záchranářů - z toho 3800 profesionálních hasičů, 11.500 dobrovolných hasičů, 4800 policistů, 1350 vojáků pro posílení policie a 5700 vojáků pro záchranné práce.

Průmysl: Škody v průmyslové oblasti jsou odhadovány na osm miliard korun, jde však zatím o škody způsobené velkým podnikům, neboť údaje o středních a menších firmách ještě nejsou k dispozici. Zhruba 5,5 miliardy korun činí škody způsobené velkým podnikům přímo záplavami a dalších 2,5 miliardy korun představuje výpadek výroby.

Doprava: Odhady škod na dopravní infrastruktuře přesahují sedm miliard korun. Jen na pozemních komunikacích, tedy na silnicích a dálnicích, se škody pohybují nad čtyřmi miliardami korun. Dalších 2,4 miliardy odhaduje železnice. Škody na vnitrostátní vodní cestě se začínají teprve mapovat. Podle odhadů Státního fondu dopravní infrastruktury určitě překročí miliardu korun.

Zemědělství: První hrubé odhady škod v zemědělství a potravinářskému průmyslu se pohybují kolem čtyř miliard korun, škody v zemědělské prvovýrobě jsou asi 2,5 miliardy.

Kultura: Škody, které povodeň způsobila na kulturních statcích, ministerstvo kultury předběžně odhaduje na nejméně 2,3 miliardy korun. Zatím však byly vyčísleny pouze předběžné škody na kulturních památkách, s nimiž hospodaří příspěvkové organizace v působnosti ministerstva.

Ekologie: Záplavy poškodily na území republiky 30 velkých a dalších 47 malých čistíren odpadních vod. V postiženém území byla vyřazena z provozu třetina velkých čistíren. Předběžné škody se odhadují na půl miliardy korun. Škody na kanalizaci zatím nejsou vyčísleny.

Počet evakuovaných: Během povodní bylo průběžně evakuováno asi 220.000 lidí. Podle premiéra Vladimíra Špidly však toto číslo není potvrzené, objevují se i údaje kolem 110.000.

Rabování: V celé České republice policie zatím po záplavách eviduje kolem 15 případů rabování. Je to však jen přibližné číslo, neboť rabování samo o sobě není klasifikovaným trestným činem. Za rabování byla zatím odsouzena jedna cizinka, kterou soud dva dny po zatčení v Praze poslal na čtyři měsíce za mříže a na pět let jí zakázal pobyt v republice.

Trestní odpovědnost: Policie začala vyšetřovat například zatopení pražského metra či havárie v chemičce Spolana Neratovice. Otazníky jsou také nad přesností a včasností informací, které zodpovědné složky poskytovaly obyvatelstvu.

Lidé postižení povodněmi budou moci až do konce letošního roku jezdit vlaky Českých drah za levnější tzv. zákaznické jízdné. Dráhy nyní v souvislosti se záplavami přepravují za zákaznické jízdné všechny cestující i bez potřebných dokladů, tento režim ale skončí 2. září. Povodňové karty Z, které umožní nárok na levnější jízdenky, získají zákazníci bezplatně proti potvrzení o přímém poškození povodní od orgánů státní správy či samosprávy.

Ochranný systém metra byl připraven odolávat pouze stoleté vodě. Záplavy, které hlavní město postihly, ji však několikanásobně předčily, a proto způsobily netěsnost některých tlakových uzávěr. Následné zatopení tedy nevzniklo zanedbáním bezpečnostních opatření, nedodržením povodňového plánu či selháním pracovníků, řekl v pondělí novinářům technický náměstek závodu Metro Josef Němeček. Reagoval tak na informace z tisku, podle nichž nebyly tlakové závěry metra uzavřeny včas. Podle pondělního Práva se měly ohrožené stanice začít zavírat podle povodňového plánu podzemní dráhy o den dříve, než se stalo. Zástupci dopravního podniku ale podobné údaje odmítají.

Generální ředitel Spolany Neratovice Radomír Věk byl v pondělí s platností od úterý odvolán a na jeho místo byl jmenován generální ředitel Chemopetrolu Miroslav Kuliha. Podle předsedy představenstva Spolany a generálního ředitele Unipetrolu Pavla Švarce je Kuliha schopen lépe vyvést Spolanu ze současné krizové situace a především nastartovat a řídit znovuobnovení provozu. Personální přesuny přišly poté, co ze Spolany v pátek opakovaně unikl chlór, tentokrát při manipulaci zásobníky ve skladu, kterou vedení předem nekonzultovalo s hasiči.

Z neratovické Spolany opět unikl chlor. Během pátečního večera se do ovzduší dostalo několik set kilogramů nebezpečného plynu, a v Neratovicích byl proto vyhlášen třetí, nejvyšší stupeň chemického ohrožení. Další podrobnosti má Milena Štráfeldová.

Největší přírodní katastrofa v novodobých českých dějinách vyvolává samozřejmě diskusi o tom, zda způsobené škody nemohly být přece jen menší. A jak uvádí Zdeněk Vališ, při této příležitosti se také hledají potenciální viníci.

Děkujeme za soudružnost, kterou jste nám v minulých dnech projevili a stále projevujete i prostřednictvím e-mailů. Opravdu práce v době povodní nebyla ani u nás v rozhlase lehká, nesnadno jsme se dopravovali do zaměstnání, nesnadno jsme získávali aktuální informace, navíc v čase dovolených, kdy náš kolektiv není v plném počtu.

Ničivý živel, který se provalil Českou republikou, napáchal mnoho škod i na kulturním dědictví. Škody na historických objektech, například pýše jižních Čech - Českého Krumlova, zapsaného do seznamu světových památek UNESCO, a celé řadě dalších, jsou nevyčíslitelné. Nenahraditelné újmy na kráse má krajina, líbezné české vesničky s láskou opečovávané jejich obyvateli a tolik obdivované domácími návštěvníky i turisty ze zahraničí.

Stále více soukromých osob, zemědělců i představitelů obcí kritizuje Spolanu za opožděné a neúplné informace o chemických haváriích. Řada lidí také zpochybňuje odhady firmy, že v minulém týdnu uniklo do ovzduší jen 14 kilogramů jedovatého chlóru. Značné škody na stromech i plodinách tomu podle nich neodpovídají. ČTK to v pátek řekli zástupci samospráv v okolních obcích a městech.