Související články

Mezinárodní pomoc České republice při likvidaci následků ničivých povodní pokračuje. Jak jsme vás v našich relacích už informovali, řada zemí pomáhá finančně i materiálně. Např. na summitu hlav států visegrádských zemí minulý týden v Častolovicích na Rychnovsku přislíbili pomoc prezidenti Polska a Maďarska - Aleksander Kwašniewski a Ferenc Mádl. Povodněmi postiženým oblastem nabídly pomoc také Švýcarsko, Izrael a Bulharsko. Sbírky organizují i Češi v zahraničí - do Ústí nad Labem byla odeslána první část peněz od amerických krajanů. Akci zorganizovala

Na šest miliard korun zatím vyčíslil pražský magistrát škody, které na městském majetku způsobily letošní katastrofální záplavy. Nejméně dvě miliardy škod napáchaly na pražském metru. Voda zaplavila celkem 17 stanic, nefunkčních jich však bylo 25, tedy celá polovina. Vzápětí po zatopení metra se objevily spekulace, že jeho vedení podcenilo nebezpečí záplav a že dokonce byly ohroženy životy cestujících. Technický náměstek Dopravních podniků Metro Josef Němeček však uvádí, že ochranný systém metra mohl odolávat pouze stoleté vodě, zatímco záplavy

Lidé postižení povodněmi budou moci až do konce letošního roku jezdit vlaky Českých drah za levnější tzv. zákaznické jízdné. Dráhy nyní v souvislosti se záplavami přepravují za zákaznické jízdné všechny cestující i bez potřebných dokladů, tento režim ale skončí 2. září. Povodňové karty Z, které umožní nárok na levnější jízdenky, získají zákazníci bezplatně proti potvrzení o přímém poškození povodní od orgánů státní správy či samosprávy.

Ochranný systém metra byl připraven odolávat pouze stoleté vodě. Záplavy, které hlavní město postihly, ji však několikanásobně předčily, a proto způsobily netěsnost některých tlakových uzávěr. Následné zatopení tedy nevzniklo zanedbáním bezpečnostních opatření, nedodržením povodňového plánu či selháním pracovníků, řekl v pondělí novinářům technický náměstek závodu Metro Josef Němeček. Reagoval tak na informace z tisku, podle nichž nebyly tlakové závěry metra uzavřeny včas. Podle pondělního Práva se měly ohrožené stanice začít zavírat podle povodňového plánu podzemní dráhy o den dříve, než se stalo. Zástupci dopravního podniku ale podobné údaje odmítají.

Generální ředitel Spolany Neratovice Radomír Věk byl v pondělí s platností od úterý odvolán a na jeho místo byl jmenován generální ředitel Chemopetrolu Miroslav Kuliha. Podle předsedy představenstva Spolany a generálního ředitele Unipetrolu Pavla Švarce je Kuliha schopen lépe vyvést Spolanu ze současné krizové situace a především nastartovat a řídit znovuobnovení provozu. Personální přesuny přišly poté, co ze Spolany v pátek opakovaně unikl chlór, tentokrát při manipulaci zásobníky ve skladu, kterou vedení předem nekonzultovalo s hasiči.

V pražském metru jsou prostory, které zřejmě nikomu nepatří. Tvrdí to náměstek primátora Martin Hejl. Podle něj je podzemní dráha rozdělena na civilní část a jakousi necivilní, za kterou ale neodpovídá ani město ani dopravce. Ministerstvo obrany popírá, že by případné necivilní prostory v pražském metru spadaly do jeho kompetence. Podle Jaroslava Vykoukala z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru je ochrana obyvatelstva v metru úkolem hasičů. Mluvčí dopravního podniku Michaela Kuchařová trvá na tom, že prostory metra fungují buď v provozním, nebo ochranném režimu. Stále jsou to ale tytéž prostory. Netuší, proč by za prostory metra měl odpovídat někdo jiný než jeho provozovatel, tedy dopravní podnik.

Vodohospodáři ještě nedokončili hodnocení letošní povodně, ale již nyní je zřejmé, že na mnoha místech hladina vody přesáhla značky nejvyšších zaznamenaných historických záplav. Hydrologové budou muset průběh průtoků na jednotlivých řekách matematicky rekonstruovat, protože v některých případech voda měřicí stanice poškodila a údaje z nich chybějí. Předběžnou zprávu o letošní povodni uveřejnil Český hydrometeorologický ústav na svých internetových stránkách. Některá místa zasáhla takzvaná stoletá voda, mnohde ale byla povodeň ještě větší. Termín stoletá voda se používá pro stoletý průtok. Takové úrovně voda v daném místě dosáhne nebo ji překročí průměrně jednou za sto let či desetkrát za tisíc let.

Maximálnímu průtoku v Praze, který 14. srpna podle odhadu činil 5300 metrů krychlových za sekundu, přiřadili hydrologové předběžně termín pětisetletá voda. Neznamená to ale, že pokud někde udeří stoletá voda, mají lidé sto let klid. Na některých úsecích Rýna v Německu byly na počátku 90. let stoleté vody dvakrát za sebou v rozmezí tří let. Pravděpodobnost výskytu stoletého průtoku je v každém roce jedno procento, tedy i v roce následujícím po stoleté povodni. Z výpočtů hydrologů vyplývá, že povodeň odpovídající stoleté a vyšší vodě se teoreticky vyskytne během 100 let s pravděpodobností 63,4 procenta, během 200 let s pravděpodobností 86,6 procenta a během 500 let s pravděpodobností 99,3 procenta.

Hydrologové upozorňují, že neplatí lineární úměrnost mezi jednotlivými hodnotami průtoků. Hodnota stoletého průtoku není dvojnásobkem padesátiletého průtoku a podobně. V Praze - Malé Chuchli je průměrný roční průtok 148 metrů krychlových za sekundu. Maximální jednoletý průtok je 765, pětiletý 1600, desetiletý 2030, padesátiletý 3150 a stoletý 3700 metrů krychlových za sekundu.

Hladina Vltavy v Praze stále pozvolna klesá a snižuje se i množství vody protékající řekou. Protože však povodeň vyřadila z provozu čističky odpadních vod, přímo do Vltavy i v hlavním městě tečou všechny splašky. Vodohospodáři proto budou průtok držet zvýšený, aby se nečistoty ředily. Dokud se neopraví ústřední pražská čistírna na Císařském ostrově, neklesne průtok pod 300 metrů krychlových za sekundu, řekl v pondělí dispečer Povodí Vltavy Jiří Habermann s odvoláním na požadavek krizového štábu magistrátu. Průměrný roční průtok Vltavy v Praze - Malé Chuchli je 148 metrů krychlových za sekundu. Čistička na Císařském ostrově by měla být částečně v provozu do šesti týdnů.

Škody způsobené záplavami na veřejném majetku Prahy se nyní odhadují na šest miliard korun. "Jsou to škody na veřejném majetku v držení města, městských částí a městských organizací," řekl novinářům ekonomický náměstek primátora Jiří Paroubek s tím, že úplný rozsah škod zatím není znám. Z letošního rozpočtu je město schopno uvolnit na jejich odstranění do 1,6 miliardy korun. "Pokud se město nebude chtít dále zadlužit, musí pomoci stát," konstatoval náměstek. Největší škoda vznikla metru, odhaduje se nyní na dvě miliardy korun. Paroubek však upozornil, že částka ještě může vzrůst. Řádově stamilióny si podle něj vyžádají opravy vodou poškozených komunikací. Škody na technické infrastruktuře činí odhadem 800 miliónů korun. Poškozeny byly kolektory, opravy přijdou odhadem na 72 miliónů korun. Další škody vznikly na některých školách či městských divadlech, dodal náměstek.

Krizový štáb Spolany Neratovice v pondělí definitivně rozhodl o způsobu odčerpání zbývajících 12 tun chlóru ze zásobníku v novém skladu. V poledne začaly přípravné práce. Protože nelze jednoznačně vyloučit únik chlóru do ovzduší, jsou v pohotovosti záchranáři a v Libiši a Neratovicích jsou pro obyvatele připraveny evakuační autobusy. "Vedle skladu jsou připraveny vodní clony, které by maximálně omezily únik chlóru mimo tento prostor," řekl mluvčí Unipetrolu Tomáš Zikmund. O připravované operaci podle něj byli podrobně informováni i starostové Neratovic a Libiše, v jejichž katastru chemička leží. V pohotovosti jsou hasiči, policisté i zdravotníci.

Z chemického závodu, který byl zaplaven při nedávných povodních, unikly tuny chlóru do vody a stovky kilogramů do ovzduší. Nejvyšší, třetí stupeň chemického poplachu byl v Neratovicích a okolí vyhlášen naposledy v pátek večer. Spolana je kritizována za způsob informování o ekologických haváriích. Policie také zjišťuje, zda nebyl spáchán trestný čin obecného ohrožení. Unipetrol dosud nezveřejnil přesnou bilanci úniku, ale podle hrubých odhadů uniklo v pátek do ovzduší 200 až 500 kilogramů této jedovaté látky. Podle naměřených koncentrací nebylo ohroženo zdraví lidí v okolí. Chlór ale zřejmě poškodil zemědělské plodiny a stromy v širokém okolí.

Hydrolog Jan Papež v pondělí řekl, že za povodeň ani chemické havárie v posledních dnech nikdo ve Spolaně nemůže, a neměl by proto být ani vyšetřován. Katastrofě takového rozsahu se podle něho nedalo zabránit. Spolana zatím vyčíslila škody způsobené povodněmi na více než miliardu korun. Obnovit výrobu se jí podaří zřejmě až za tři měsíce.