Související články

Dvacet let od černobylské jaderné tragédie se Češi dozvěděli, že spad z radioaktivního mraku skutečně neohrozil jejich zdraví ani životy. Lidé totiž nebyli varováni a právě tato skutečnost vyvolala nedůvěru a strach z radiace. Tato slova zazněla z úst odborníků na semináři Akademie věd. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Příchodu na svět se kvůli výbuchu černobylské jaderné elektrárny nedočkalo v Čechách a na Moravě 450 zárodků mužského pohlaví. V listopadu letošního roku by tito muži oslavili dvacáté narozeniny. Porovnáváním statistik porodnosti chlapců a dívek ke zjištění dospěl embryolog Miroslav Peterka z oddělení teratologie Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Poznatky v úterý přednesl na konferenci k černobylské havárii v budově Senátu.

Největší katastrofa v dějinách jaderné energetiky se stala 26. dubna 1986. V jejím důsledku byla zamořena velká část Ukrajiny, Běloruska a Ruska a také část území severní Evropy. Podle loňské zprávy OSN si havárie vyžádala asi 4000 mrtvých. Předchozí odhady hovořily až o desítkách tisíc obětí ozáření. V listopadu roku 1986 se narodilo v Čechách poprvé a naposled v padesátileté historii srovnávání porodnosti víc dívek než chlapců. Normálně se rodí na 100 dívek 105 hochů. Obecně je chlapců počato ještě víc, jsou ale náchylnější k potratům. Vědec, který se zabývá zkoumáním vrozených vad, přičítá propad v porodnosti chlapců radiaci, která působila v květnu 1986 na ženy v 8. až 12. týdnu těhotenství. Mozky plodů jsou v této fázi vývoje podle Peterky citlivější na radiaci. Přitom to neznamená, že by se zvýšením radiace či jiné kontaminace životního prostředí rodilo více dětí s vrozenými vadami. V případě příliš silné kontaminace se plody narození vůbec nedožijí. Stejný efekt podle embryologa zaznamenali například italští vědci po výbuchu chemičky Seveso, při které vznikly toxické dioxiny, ani tam nezaznamenali větší počet novorozenců s vrozenými vadami. Peterka připomenul, že riziko radiace nezáleželo ani tak na vzdálenosti od epicentra výbuchu, jako na směru větru a dešti. Posledního dubna a 1. května tehdy pršelo na Moravě, Vysočině, na východu Čech a v Praze. Radioaktivita v tělech lidí klesala k běžným hodnotám zhruba tři týdny. Tomu podle Peterkových zkoumání odpovídají statistiky listopadové porodnosti.

I o letošních prázdninách přijely do Česka děti českých krajanů z Ukrajiny. Ozdravné nebo vzdělávací pobyty tu pro ně už od začátku 90. let připravuje Společnost přátel národů východu. Za dětmi z Malína, Korosteně nebo Zubovštiny se na Jesenicko vypravila Milena Štráfeldová:

Česká Společnost přátel národů Východu už několik let pořádá v malebných regionech naší země ozdravné a edukační pobyty zejména pro děti našich krajanů. Úřadujícího místopředsedy této společnosti, Tomáše Lukavského se Josef Kubeczka zeptal, koho se tyto pobyty především týkají.

Čísla vypočítaná experty poprvé ukážou, jak představy politiků poznamenají životní úroveň budoucích seniorů, píší Hospodářské noviny. Výsledky týmu odborníků, založeného přesně před rokem předsedy politických stran kvůli hledání kompromisu nad penzijní reformou, ukazují, že různé představy politických stran se nijak nesblížily. Samotné výpočty expertů dokazují, že nejvíce rovnostářské a solidární penze prosazuje pravicová ODS. Její rovný důchod znamená, že člověk s podprůměrným příjmem zaplatí mnohonásobně méně než ten s vysokým platem. Dostanou

Přes dvě stovky dětí našich krajanů z Ukrajiny se letos o prázdninách léčily v českých zotavovnách z následků černobylské jaderné havárie. Kromě Orlických hor a Jeseníků byly i v Dětské léčebně Charlotty Masarykové v Bukovanech u Příbrami, kde se celoročně léčí děti s respiračními problémy.

V krásném prostředí pod Kralickým Sněžníkem se v těchto dnech rekreují děti z Ukrajiny. Větší část tvoří potomci Volyňských Čechů a pak jsou tu děti z oblasti Černobylu, jejichž rodiny byly vystěhovány do nově vzniklých sídlišť nebo vesnic. Když tábor navštívila Zdeňka Kuchyňová, byla právě doba oběda.