Související články

Nedaleko místa, kde v roce 1986 explodoval blok Černobylské jaderné elektrárny, se koná hudební festival. Jako hlavní hvězda na něm ve čtvrtek vystoupí česká skupina Mňága a Žďorp, která slaví už 30 let na hudební scéně. Zahraje ve městě Slavutyč, v němž žijí lidé evakuovaní ze zóny zamořené radioaktivitou. Festival nazvaný Chernobyling potrvá do pátku. Koná se pod heslem Vraťme společně Černobylu život.

Vliv jaderné havárie v ukrajinském Černobylu před třiceti lety na Šumavu a Bavorský les se rozhodli zkoumat vědci z Česka a Německa. Nad pohraniční hory se vznesly policejní vrtulníky a měřily míru radioaktivní kontaminace. Pokračovat mají i dnes, informovala agentura DPA. Cílem společného projektu je zjistit, jak moc jsou hory po třiceti letech od černobylské katastrofy kontaminované. Sledovat budou přirozenou radioaktivitu i zamoření půdy radioaktivním cesiem v souvislosti s havárií, která se stala na území dnešní Ukrajiny.

Děti českých krajanů z Ukrajiny se opět sešly v Jeseníkách na ozdravném pobytu. V Oskavě, v jednom z nejčistších prostředí ve střední Evropě, strávily skoro celý červenec. Děti žijí v oblastech, které postihla havárie v Černobylu. Záštitu nad ozdravnými pobyty převzal profesor Josef Koutecký, zakladatel české onkologie v Česku.

Před 25 lety, 25. dubna 1991, přicestovala do Československa první skupina 12 rodin tzv. černobylských Čechů z ukrajinské vesnice Malá Zubovština nedaleko Černobylu, aby zde nalezla nový domov. V letech 1991 až 1993 přišlo do Československa celkem 1812 ukrajinských Čechů, kteří domovy opustili především kvůli zdravotnímu ohrožení po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Přicházeli většinou z vesnic Malá Zubovština a Malinovka a města Korosteň v ukrajinské Žitomirské oblasti. Češi odcházeli do tehdejšího carského Ruska většinou v 60. a 70. letech 19. století. Carská vláda lákala přistěhovalce do řídce osídlených oblastí řadou výhod, především nabídkou levné a kvalitní půdy a dvacetiletým osvobozením od daní, a zaručila jim právo na národní školství, vlastní samosprávu a náboženskou svobodu a osvobození od vojenské povinnosti. Kolonisté se usazovali především ve Volyňské gubernii, ale i na jinde.

Třicáté výročí havárie jaderné elektrárny v Černobylu a páté výročí fukušimské havárie připomene v pondělí 25. dubna Černobylfest v pražském kině Aero. Celodenní promítání filmů doplní besedy s tvůrci filmů. Havárie v Černobylu v dubnu 1986 byla nejvážnější jaderná katastrofa v dějinách. Havárie a následný výbuch jednoho ze čtyř reaktorů jaderné elektrárny si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek až stovek životů. O přesném počtu obětí se vědci postižených států dodnes přou - podle ruských expertů celková bilance bude zřejmá až někdy v roce 2056, kdy se uzavře životní cyklus černobylské generace.

Čím si museli projít čeští krajané z oblastí zasažených Černobylem, když se na počátku 90. let minulého století vrátili do Česka? Jak probíhala jejich integrace? A jak snášely krajanské děti, když na ně jejich spolužáci v českých školách pokřikovali Rusáci? O tom všem se mluvilo na nedávném semináři, který v Praze uspořádalo občanské sdružení Sedm paprsků. Zúčastnila se ho i Milena Štráfeldová:

Na bavorsko-české hranici běhají radioaktivní divočáci. Nad Bavorským lesem a Šumavou se před skoro třiceti lety vypršel jeden z černobylských mraků. A dědictví téhle jaderné havárie, radioaktivní Cesium, nasáklo hluboko do země, do které strkají svůj rypák divoká prasata. Proto se skolené kusy musejí testovat.

Jednou z našich nejpočetnějších krajanských komunit na světě byli už na přelomu 19. a 20. století Češi žijící na Ukrajině, zejména na Volyni. Vznikly tu desítky českých obcí. Kolem čtyřiceti tisíc Volyňáků se do Československa vrátilo po druhé světové válce. A další reemigrační vlna následovala na začátku 90. let, kdy naše krajany z oblastí zasažených výbuchem černobylské jaderné elektrárny zpátky do Česka pozval tehdejší prezident Václav Havel. Tehdy se se svou rodina do Kopidlna na Jičínsku přestěhovala i Ludmila Kulhánková:

I letos se na Pastviny v Orlických horách vydaly děti českých krajanů z Ukrajiny, z oblastí zasažených výbuchem černobylské jaderné elektrárny. Jejich třítýdenní ozdravný pobyt pořádá Česko - ruská společnost a každoročně ho dotuje české ministerstvo zdravotnictví. Přesto je pro české krajany v Žitomyru, Malíně, Malinovce nebo Kyjevě stále těžší děti do Čech posílat. Na cestu do Česka šetří rodiny celý rok.

Na Pastvinách v Orlických horách v těchto dnech trávily třítýdenní ozdravný pobyt tři desítky dětí českých krajanů z Ukrajiny. Jejich rodiny bydlí v oblasti, která se dodnes potýká s důsledky havárie černobylské jaderné elektrárny, a tak děti z Malinovky, Malína, Žitomyru a dalších obcí tohoto regionu jezdí opakovaně do Česka, aby si tu upevnily zdraví a naučily se také lépe česky. Jejich pobyty za finanční pomoci ministerstva zdravotnictví, kraje a řady soukromých sponzorů pořádá už tradičně Česko ruská-společnost a předsedy její České rady Tomáše