Související články

Sérií čtyř pamětních mincí připomíná Česká mincovna v Jablonci nad Nisou 70. výročí ukončení druhé světové války. První mince byla vydána k výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, další připomněla bitvu o ostrov Iwo Jima. Mince, které se v Jablonci razí teď, jsou na památku dobytí Berlína Rudou armádou a květnového Pražské povstání. ČTK o tom informoval marketingový manažer mincovny Lukáš Jokl. O sérii je podle Jokla mezi sběrateli velký zájem, pamětní mince vydané v lednu k osvobození Osvětimi jsou už dokonce vyprodány.

Květnové Pražské povstání připomíná čtvrtá mince, která zpodobňuje masivní demonstrace, jež postupně přešly do otevřeného odporu a bojů na barikádách. Autorem výtvarných návrhů všech čtyř mincí je mladý sochař a medailér Jakub Orava.

Kreml oficiálně potvrdil setkání prezidentů Ruska a České republiky Vladimira Putina a Miloše Zemana, které se uskuteční v sobotu v Moskvě. Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov oznámil, že do Moskvy na oslavy 70. výročí vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem přicestuje 27 státníků. Český prezident už dříve naznačil, že s šéfem Kremlu hodlá hovořit o hospodářských vztazích a zřejmě i o řešení ukrajinské krize. Zeman bude kromě kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise jediným prezidentem členského státu Evropské unie, který bude 9. května v Moskvě přítomen. Česká vláda schválila Zemanovu cestu do Moskvy v polovině dubna až napodruhé, když její projednávání nejdříve přerušila kvůli sporům okolo možné účasti Zemana na moskevské vojenské přehlídce. Protože se prezident přehlídky nezúčastní, dostal nakonec od kabinetu zelenou.

Na pietní akci k uctění obětí druhé světové války, kterou v pravoslavné části Olšanských hřbitovů pořádal Všekozácký svaz Českých zemí a Slovenska, dorazilo asi 20 motorkářů. Někteří z nich měli vesty ruské motorkářské skupiny Noční vlci blízké ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Většina z nich mluvila rusky, další česky či německy. Před vchodem do hřbitova se sešli jejich příznivci i odpůrci, strážníci řešili slovní střety. Motorkáři se společně s dalšími, většinu rusky mluvícími lidmi, kterých na hřbitov dorazila asi stovka, poklonili u pravoslavného chrámu přesvaté Bohorodice a u pomníku padlým.

Nebezpečí islámského terorismu připomněl v úvodu koncertu ke Dni vítězství v pražském Kongresovém centru prezident Miloš Zeman. Tato ideologie podle něj odsuzuje k vyvraždění nebo zotročení většinu euroamerické civilizace. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se zmínil o stabilizační roli Evropské unie. Koncertem Ústřední hudby Armády České republiky vyvrcholil pondělní program oslav 70. výročí konce druhé světové války, účastnili se ho veteráni z tohoto válečného konfliktu i současní vojáci. Prezident Zeman připomněl, že druhá světová válka měla vyhlazovací charakter. Pokud by nacisté nebyli poraženi, po Židech by přišli na řadu Slované včetně Čechů. Ukazuje se podle něj ale, že tato hrozba ještě není zažehnána. Aktuálně ji představují islámští radikálové.

Pietní akty připomenou dnes na různých místech Prahy a Plzně památku padlých na konci 2. světové války. Český svaz bojovníků za svobodu uctí oběti na hřbitově v Ďáblicích, na Kobyliské střelnici nebo u pomníku v Žernosecké ulici a ministr obrany Martin Stropnický (ANO) udělí vyznamenání válečným veteránům. Skončí také plzeňské Slavnosti svobody za účasti premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Země, která vězní své hrdiny, nemůže být zemí svobodnou a demokratickou. Na slavnostním shromáždění k 70. výročí ukončení druhé světové války to na Pražském hradě řekl prezident Miloš Zeman, který kritizoval věznění veteránů ze západní fronty v 50. letech minulého století. Dobu Pražského povstání v květnu 1945 Zeman označil za zvláštní, během níž už se k Praze blížily spojenecké armády a konec války byl v dohledu. "Lidé mohli spokojeně přežít, a přesto mnozí pražští občané a nejen oni nadřadili nad svůj klid a svoje pohodlí odvahu, odvahu jít na výzvu rozhlasu bojovat," uvedl prezident. Během Pražského povstání, které vypuklo 5. května 1945, podle nového seznamu vydaného Vojenským historickým ústavem padlo nejméně 2898 lidí, v celé zemi pak další tisíce. Zeman ocenil veterány, z nichž někteří byli slavnosti přítomni. "Bojovali jste na západní i východní frontě a já se hluboce stydím za to, že bojovníci západní fronty byli v 50. letech perzekvováni a vězeni. Země, která vězní své hrdiny, nemůže být zemí svobodnou a nemůže být zemí demokratickou, proto nerozlišuji mezi těmi, kdo bojovali na východě nebo na západě. Hrdinství je jenom jedno," nechal se slyšet prezident.

Za účasti premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) byla v budově Českého rozhlasu odhalena pamětní deska se jmény dalších 81 lidí, kteří v květnu 1945 padli při obraně Československého rozhlasu. Sobotka na vzpomínkové akci k 70. výročí Pražského povstání varoval před překrucováním dějin. Konec války v květnu 1945 pro Čechy nemá jiný výklad než osvobození, je přesvědčen. "Vracíme se dnes na místo, které v dějinách naší země za druhé světové války symbolizuje pozitivní zlom, na místo, které ztělesňuje osvobození, oproštění země a společnosti od totalitního zla, na místo, které je spojeno s řadou obětí a příběhů osobního hrdinství," řekl ministerský předseda v projevu před budovou rozhlasu, kde se v květnu 1945 odehrávaly líté boje, které si vyžádaly desítky životů. Sobotka připomněl, že Prahu tehdy pomáhali osvobodit také Francouzi, Holanďané, Belgičané nebo Bulhaři. "V Pražském povstání významně pomohli i tehdejší vojáci vedení generálem Vlasovem, také na jejich pomoc a příspěvek bychom neměli zapomínat," řekl desítkám účastníků vzpomínky.

Vojenský historický ústav Praha vydal nový, rozšířený seznam lidí, kteří zemřeli před 70 lety na pražských barikádách mezi 5. až 9. květnem. První soupisy s téměř 1700 padlými vyšly krátce po válce, od roku 1948 je ale nikdo neaktualizoval. Historici je zpřesnili až nyní, kdy je rozšířili o zhruba 1200 jmen na 2898. Vzhledem k tomu, že mezi padlými bylo mnoho neevidovaných mimopražských bojovníků, není však ani současný soupis obětí Pražského povstání zřejmě definitivní. Knihu s názvem Padli na barikádách - Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.- 9. května 1945 připravili historici Jindřich Marek, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý a Tomáš Jakl, kteří se k aktualizovanému počtu obětí povstání dostali prý "konfrontací všech dostupných seznamů padlých a zavražděných v Praze 5. až 9. května 1945".

Součástí knihy je ale například i tabulka, která byla zpracována v lednu 1946 podle povolání obětí. Podle ní při povstání padlo nejvíce řemeslníků a živnostníků, mezi oběťmi jich bylo kolem 30 procent. Padlých dělníků bylo 15 procent a veřejných zaměstnanců přes 12 procent.

Vypálení osady Vařákovy paseky nad Lačnovem na Vsetínsku bylo v noci z 2. na 3. května 1945 poslední nacistickou trestnou akcí v předvečer osvobození Valašska. Pozůstalí, politici i lidé z okolí uctili památku zabitých obětí pietním aktem u tamního památníku. Řádění nacistů tehdy nepřežili čtyři lidé. Vařákovy paseky jsou symbolem neštěstí a utrpení, řekla ČTK starostka Lačnova Marie Vlčková. "Tři muže a jednu ženu odvlekli do Hošťálkové, kde je umučili. Zbytek, ženy a děti, zavřeli ve Valašské Polance do stodoly. Zachránila je Němka, farská kuchařka, která se za ně přimluvila," vzpomínala na tehdejší tragické události Vlčková. Na pomníku jsou podle ní uvedena ještě jména dalších dvou osob, kteří se v lokalitě pohybovali a zemřeli v těchto dnech - zřejmě vlastními druhy omylem zastřelený partyzán a muž umučený už po vypálení Prlova.

Víc než hodinovou velkou přehlídkou Convoy od Liberty, kterou podél zhruba dvoukilometrové trasy po hlavní plzeňské Klatovské třídě sledovaly desetitisíce lidí s americkými, českými a belgickými vlajkami, vyvrcholil víkendový program Slavností svobody. Potleskem a pokřikem davy vítaly přes 300 kusů historické i současné vojenské techniky, pochodující pěšáky i nízké přelety stíhaček gripen a armádního dopravního letounu Airbus A319 CJ. Hlavními hvězdami přehlídky ale byla dvacítka veteránů z USA a Belgie, kteří Plzeň před 70 lety osvobodili. Podle mluvčí magistrátu Evy Barborkové přilákal od pátku do neděle program slavností až 100.000 lidí.