Související články

Řada lidí a politiků si v Česku připomněla 62. výročí konce války v Evropě. Zásadní kritiku z Bruselu za příliš velký deficit veřejných financí očekává ministr financí Miroslav Kalousek. Do Prahy minulý týden dorazila kontroverzní výstava konzervovaných lidských ostatků metodou tzv. plastinace.

Čeští političtí a armádní představitelé, zástupci Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Moldávie a Ukrajiny ve středu na Olšanských hřbitovech uctili památku sovětských vojáků padlých za druhé světové války. Pietnímu aktu přihlíželo také několik desítek diváků s rudými karafiáty v rukou. Zúčastnili se ho i ruští veteráni, kteří se v roce 1945 podíleli na osvobozování Československa. Vicepremiér Alexandr Vondra si myslí, že je slušností každé civilizované země poklonit se těm, kteří ji pomohli osvobodit od nacistické okupace. "Sovětská armáda v tom hrála velevýznamnou roli," řekl ČTK. Podle něj je však také důležité připomínat si i to, že sovětský imperialismus využil osvobození k tomu, aby rozšířil zónu svého vlivu. "Nás to velmi záhy uvrhlo do druhé totality. To je na místě si připomínat také, ale řekl bych jiný den," dodal. Pietního aktu se zúčastnili také tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl, místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek a místopředseda Senátu Petr Pithart.

Při osvobozování Československé republiky padlo 144.000 vojáků sovětské armády, dále asi 33.000 rumunských vojáků. Podle dostupných údajů nelze přesně vymezit počet padlých amerických vojáků - některé prameny uvádějí asi 290 Američanů, jiné 180.

62. výročí konce války v Evropě si připomněla řada lidí a politiků. Nacistické Německo 8. května 1945 podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci a z Třetí říše zbyly jen trosky. Na dramatické chvíle vzpomínali v českých městech spíše starší občané, oficiální oslavy Dne vítězství příliš netáhly. Na slavnostní ceremoniál na pražském Vítkově přišly jen desítky lidí a několik turistů. Prezident ocenil historické tradice naší armády a vyzdvihl zahraniční i domácí odboj.

Prezident Václav Klaus, premiér Mirek Topolánek (ODS), šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS), ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) a další politici v úterý u Národního památníku na pražském Vítkově uctili oběti druhé světové války. V rámci oslav 62. výročí osvobození Československa položili pod jezdeckou sochu Jana Žižky věnce a sledovali slavnostní nástup a pochod čestné stráže. Zřejmě vzhledem k "aprílovému" počasí slavnostní akt provázel nevelký zájem Pražanů, zhlédnout jej přišlo asi pět desítek diváků. Kromě státní hymny a minuty ticha bylo na programu pietního aktu, jehož aktéři nepronesli žádný projev, také defilé historických vojenských praporů za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci.

V Česku už několik dnů probíhají pietní akty k výročí květnového povstání českého lidu a konce druhé světové války. V sobotu si u sídla Českého rozhlasu v Praze přímí účastníci květnových bojů v roce 1945, politici i další lidé připomněli 62. výročí pražského povstání proti nacistům. Právě u budovy na pražské Vinohradské třídě se odehrály jedny z nejtvrdších střetů s německými okupanty. Mnozí z obránců padli. Na jejich počest lemují vchod do budovy rozhlasu věnce a kytice.

O odpovědnosti za svobodu a aktivní účasti na obraně demokracie, míru a svobody hovořila v neděli v Plzni většina politiků při hlavním pietním aktu, kterým vyvrcholily třídenní oslavy osvobození Plzně americkou armádou v květnu 1945. Řečníci zmínili zejména aktuální téma - nadcházející diskusi mezi českou a americkou vládou o umístění radarové základy v brdském vojenském prostoru. Stejně jako v posledních letech se dnes u pomníku Díky, Ameriko! sešly davy Plzeňanů. Přišli alespoň potleskem pozdravit své oblíbence - americké a belgické veterány, kteří město právě 6. května 1945 osvobodili.

Zatímco jinde v Česku lidé často důrazně vystupují proti americkému radaru, Plzeňané odměnili slova politiků i amerického velvyslance o nutnosti podílet se na obraně míru potleskem. "Jestli skutečně chceme uctít hrdiny a oběti minulosti, musíme dělat víc, než jen vzpomínat. Musíme jednat, abychom zajistili mírovou budoucnost a prosperitu pro své děti," prohlásil americký velvyslanec Richard Graber. Věří, že jednání, která jeho vláda zahájí příští týden s českou vládou o radarové základně, skončí úspěšně a že základna v Brdech vyroste. Bude to vůbec první americká vojenská základna na českém území a vůbec první působení amerických vojáků v Česku od doby, kdy odtud v roce 1945 musely odejít jednotky generála Pattona, řekl velvyslanec. Zvýší se tak nejen bezpečnost USA, ČR a celé Evropy, ale zároveň se na dosud největší míru utuží pouto mezi oběma zeměmi, dodal.

Lidé odměnili potleskem i slova plzeňského primátora Pavla Rödla, který podobně jako další řečníci, zdůraznil, že spojenectví se Spojenými státy dospělo do fáze, kdy musíme přijmout svoji část odpovědnosti a ne jen spoléhat na pomoc někoho jiného. Proamerickou náladu Plzně, která vydržela po celé generace od osvobození v roce 1945, přes komunistický režim, až do současnosti, ocenil premiér Mirek Topolánek. Speciálně letos měly podle něj oslavy osvobození v kontextu s nadcházejícím vyjednáváním o radaru zvláštní sílu a důraz, řekl ČTK.

Jaká výročí přinesl uplynulý týden? Připomeneme si generála Františka Peřinu, který zemřel právě před rokem. Zastavíme se u pražského povstání, od jehož vypuknutí uplynulo 62 let. Dozvíte se i to, že před deseti lety byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce Obecního domu. To jsou jen některá výročí, která do dnešního vysílání vybrala Martina Lustigová.

Velkou krabici fotografií, knih a dalších historických materiálů zejména z roku 1945 věnoval v sobotu při Slavnostech svobody Plzni americký velvyslanec Richard Graber. Velvyslanec se účastní plzeňských oslav i v neděli. Plzeňské oslavy jsou jedny z největších připomínek konce druhé světové války v zemi. Nabízejí kulturní program i vzpomínková setkání u pomníků padlých. Ulice Plzně zdobí praporky v městských barvách, české, belgické a americké vlajky. České a americké praporky jsou i na všech vozech městské dopravy, okna svých bytů si jimi stále zdobí mnoho domácností. Ve městě jsou k vidění vojenské kempy s historickými auty ozdobenými šeříky, mnoho amerických i belgických veteránů, kteří se sem od roku 1990 vracejí každoročně, poznávají a zdraví na ulicích desítky Plzeňanů.

Dar, který Graber do Plzně přivezl, byl v amerických archivech. Po více než 60 letech se na západ Čech vrátily věci, které si odtud v roce 1945 odvezli při návratu do vlasti američtí vojáci. Byla to například ilustrovaná kniha s textem české hymny podepsaná americkými vojáky, fotografie osvoboditelů s českými dívkami nebo pamětní knížka pro americké i české vojáky vytištěná v Plzni hned v květnu 1945. Graber ukázal také kapesního průvodce pro vojáky. Dozvěděli se v něm například několik základních českých slov, informace hlavně o západě československého územní po demarkační linii a nechybělo ani upozornění na velmi silný český alkohol vyráběný ze švestek. "Byly zde také instrukce pro vojáky, které říkaly, že jsou přátelé Čechů a Češi jsou jejich přáteli, a že nesmějí udělat nic, co by mohlo jakkoliv tyto dobré vztahy narušit," řekl velvyslanec.

Přímí účastníci květnových bojů v roce 1945, politici i další lidé si v sobotu u sídla Českého rozhlasu v Praze připomněli 62. výročí pražského povstání proti nacistům. Právě u budovy na pražské Vinohradské třídě se odehrály jedny z nejtvrdších střetů s německými okupanty. Mnozí z obránců padli. Předseda Senátu Přemysl Sobotka, místopředsedkyně sněmovny Lucie Talmanová, ministryně obrany Vlasta Parkanová, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková i další řečníci ocenili odvahu lidí, kteří se zbraní v ruce bránili rozhlas, a umožnili tak jeho svobodné vysílání. "Odkaz těch, kteří tady bojovali, i těch, kteří zahynuli v pekle koncentračních táborů, je pro nás zavazující," uvedla Dvořáková. Sobotka a ředitel rozhlasu Václav Kasík připomněli, že rozhlas byl jedním z center dění i v roce 1968, kdy to tehdejšího Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy. Zástupci parlamentu, vlády, prezidentské kanceláře, hlavního města i dalších institucí za asistence čestné stráže a doprovodu vojenské hudby položili u rozhlasu věnce.

Pražským květnovým povstáním vyvrcholila v roce 1945 série obdobných akcí, které propukly spontánně na přelomu dubna a května na mnoha místech tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Do bojů v Praze se zapojilo na 30.000 lidí, podle dostupných pramenů jich na 3700 zemřelo. Akce k připomenutí konce druhé světové války se v sobotu konaly i na dalších místech Prahy. Dopoledne na Staroměstském náměstí, odpoledne u mostu Barikádníků.

V předešlé kulturní rubrice jsme připomněli osobnost spisovatele, publicisty a scénáristy Arnošta Lustiga, který se nedávno dožil osmdesátky, a přiblížili jsme jeho osudy za 2. světové války. Právě ze svých zkušeností z židovského ghetta v Terezíně a z pobytu v koncentračním táboře v Osvětimi čerpá Lustig dodnes látku ke svým prózám. Tentokrát se budeme věnovat období po 2. světové válce. Rubriku připravila Milena Štráfeldová