Související články

Ojedinělá fotografická konfrontace dvou klíčových událostí moderní československé historie: probíhá v pražské galerii Mánes, přivádí dohromady na osm desítek českých a slovenských fotografů a z jejich díla staví vedle sebe obraz let 1945 a 1968.

Česko si ve čtvrtek připomnělo Den osvobození - od konce druhé světové války v Evropě uplynulo 63 let. V Praze prezident Václav Klaus spolu s ministryní obrany Vlastou Parkanovou a dalšími ústavními činiteli položili věnce u pomníku legionářů pod Emauzy. Václav Klaus upozornil na důležitost takových výročí, jako je konec druhé světové války.

Ulice, náměstí, parky či nábřeží dostávají často svá jména po slavných i už skoro zapomenutých historických osobnostech a událostech. Jméno historické události, o které bude v našem vysílání také řeč, nese řada ulic nebo i stanice pražského metra - Pražského povstání.

Přestože pražské povstání proti nacistům v květnu 1945 bylo jako jediné v Evropě úspěšné, o hrdinech na barikádách se nemluví. Místo toho se ponechává čestné občanství někdejšímu vůdci sudetských Němců Konrádu Henleinovi a uvažuje se o obnovení pomníku rakouskému vojevůdci Václavu Radeckému, řekla při pondělní vzpomínkové akci u pamětní desky na Staroměstské radnici předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková. Povstání, od jehož začátku uplynulo 62 let, nebylo náhodné bojování, zdůraznila Dvořáková. Do jeho čela se postavila armáda, poznamenala předsedkyně svazu. Podobně se vyjádřil také primátorův náměstek Rudolf Blažek (ODS), podle kterého české povstání nesmí být bagatelizováno. Boj v Čechách vázal více než milion německých vojáků, kteří nemohli být nasazeni jinde, uvedl. Povstání v podstatě skončilo kapitulací německé armády do rukou představitelů České národní rady 8. května. O den později přijely do metropole tanky Rudé armády.

Politici a vojáci v pondělí položili u pamětní desky věnce. Vzpomínkovou akci sledovalo jen několik desítek převážně starších lidí. Desítky turistů přilákala armádní hudba, při projevech však odcházeli. Potom pietní akt pokračoval ve Staroměstské radnici v chodbě s ohořelým křížem.

Netradiční akcí si vsetínská radnice připomněla 63. výročí osvobození města od nacistické okupace. Po pietním aktu následoval doprovodný program s hudbou, ukázkami práce modelářů a soutěžemi. Vsetín byl osvobozen 4. května 1945 oddíly 1. československého armádního sboru pod velením generála Karla Klapálka. Slavnostem přihlíželo jen několik desítek diváků. Organizátorům nepřálo počasí a diváků přišlo méně, než očekávali. Na náměstí Osvobození nejprve zástupci města, krajské správy a členové Svazu bojovníků za svobodu položili věnce k Památníku osvobození a hrobu Neznámého vojína. Následoval promenádní koncert místního orchestrálního sdružení a poté se akce přesunula od městského parku, kde mohli návštěvníci vidět ukázky automobilových a lodních modelů, které připravil vsetínský modelářský klub. "Naším zájmem bylo upoutat a přilákat nejen obyvatele Vsetína, ale i ty, kteří do města přicházejí," řekla starostka města Květoslava Othová.

V Plzni v pátek začaly tradiční Slavnosti svobody - oslavy konce druhé světové války a osvobození města americkou armádou. Městem bude víc než jindy pět dní znít swing a angličtina, budou tudy projíždět staré americké džípy, v ulicích i oknech bytů zůstanou vyvěšené vlajky s hvězdami a pruhy. Na několik dní se sem vrátila i hrstka už víc než osmdesátiletých mužů, Američanů a Belgičanů, kteří město před 63 lety pomáhali osvobodit. Slavnosti patří k největším oslavám konce války v ČR, letos poprvé se změnila jejich koncepce. Kromě vzpomínek na boj za svobodu v roce 1945 slavnosti letos nabídnou také ukázku současných obránců svobody - armády a policie. Svobodu slova představí o víkendu řečnický koutek.

Oslavy trvají do úterý. Patří k také americký vojenský tábor stylizovaný do roku 1945. Protože Plzeň osvobodili vojáci 16. obrněné divize, je v kempu k vidění i jejich technika - nákladní auta, auta na munici, džípy a také unikátní vyprošťovací tahač Diamant, který je v Česku pouze jediný. Atmosféru tábora doplňuje swing hrající z reproduktoru, vojenská polní kuchyně a zelené stany. Mezi nimi chodí vojáci v dobových uniformách.

"Ahoj, tak jsem zase po roce tady," pozdravil zpravodajku ČTK osmaosmdesátiletý Erik Petersen. "Vy víte, že mě tady najdete vždycky v květnu, dokud budu moci; dokud budu žít, přijedu pokaždé," slibuje muž, který 6. května 1945 ráno jako jeden z prvních Američanů vjel do Plzně. I přes svůj věk on i další veteráni absolvují každoročně náročný program nejen v Plzni, ale v celém kraji. U pomníků padlých kolegů vojáků vzpomínají s místními lidmi na konec války a stále s potěšením usedají do džípů s bílou hvězdou na boku. Slavnosti nabízejí tradiční pietní akty, koncerty na několika scénách, bojovou dobovou scénu, konvoj vojenské techniky, techniku moderní české armády a ukázky její činnosti nebo práce policie.

Když na jaře roku 1945 v Evropě skončila 2. světová válka, většina Čechů si oddechla. Pominulo nacistické nebezpečí a v poválečné euforii jen málokdo postřehl, že se blíží další totalita, tentokrát sovětská. České evangelíky, kteří v té době žili už půl druhého století v polském Zelowě, však čekala další hrozba. Z jejich domovů je začali vyhánět jejich polští sousedé. Málo známou kapitolou česko-polských vztahů se zabývá Milena Štráfeldová

Lidové noviny přinášejí na titulní straně svědectví bývalého partyzána Radomíra Luži, který tvrdí, že francouzská rozvědka a někteří čeští exulanti, mezi něž patřil, po únoru 1948 připravovali útěk prezidenta Beneše z Československa.

Německá policie začala vyšetřovat dva muže, kteří se údajně podíleli na konci druhé světové války na masakru 63 českých obyvatel ve Velkém Meziříčí. Sedmasedmdesátiletí Gerhard Göbel a Rudolf Malik se na popravách bezbranných civilistů podíleli jako členové Hitlerjugend, informovala televize Nova. "Státní zastupitelství ve Stuttgartu vede v současné době trestní řízení vůči dvěma sedmasedmdesátiletým mužům, kteří se měli podílet na vraždě 63 lidí," řekla Nově Betina Vetterová ze státního zastupitelství ve Stuttgartu. Den před koncem války přepadli nacisté Velké Meziříčí, vyslýchali rukojmí, mučili je a nakonec popravili. Redaktorovi pořadu Na vlastní oči se podařilo vypátrat několik lidí, kteří se poprav zúčastnili. Po válce uprchli do Spolkové republiky Německo a nikdy nebyli souzeni.

Jedno z hlavních výročí těchto dnů jsme už ve vysílání připomínali, ale zastavíme se u něj i teď. Před 62 lety kapitulovalo nacistické Německo a v Evropě skončila II. světová válka. Oběti války, osvobození naší země a zhroucení Hitlerovy Třetí říše i letos 8. května uctili lidé v mnoha koutech republiky.