Související články

5. října se bývalý prezident Československé a později České republiky Václav Havel dožívá 75 let. Je to příležitost připomenout si ho jako politického vězně, jednu z nejvýznamnějších osobností, která v r. 1989 přispěla k pádu železné opony, i politika, který měl velký podíl na tom, že se Česko mohlo po desítkách let vrátit znovu na Západ. V dnešní kulturní rubrice bychom ale chtěli zdůraznit jeho původní směřování. Václav Havel je také - a možná především - světově uznávaný dramatik a esejista. Jeho absurdní dramata se hrála na všech kontinentech.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zamítl stížnost bývalé dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové. Rozhodl, že trestní řízení týkající se její účasti na justiční vraždě Milady Horákové a její následné odsouzení bylo spravedlivé. Na svých webových stránkách to uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Brožovou-Polednovou poslal v září 2008 pražský vrchní soud na šest let do vězení, následně jí byl trest na základě amnestií zkrácen na tři roky. Loni v prosinci jí prezident Václav Klaus udělil milost. Právník bývalé prokurátorky Vladimír Kovář napadl u Evropského soudu pro lidská práva rozsudky všech českých soudů. Poukázal na to, že jednání jeho klientky nebylo v 50. letech minulého století, tedy v době spáchání, trestným činem. Zároveň tvrdil, že Česká republika porušila právo Brožové-Polednové na spravedlivý proces. Evropský soud ale rozhodl, že Česká republika toto právo v kauze Brožové-Polednové neporušila.

Přesně před 20 lety přestřihli politici s místními lidmi ostnaté dráty železné opony na kopcích u Železné Rudy a sestavili lidský řetěz symbolizující propojení Východu se Západem. Kousky drátu odvezla tehdejší účastnice, novinářka Lída Rakušanová, do Mnichova do redakce Svobodné Evropy a odtud pak putovaly na památku americkým kongresmanům. Účastníci výročí i 20 let po stržení dvaapůlmetrové drátěné stěny hovořili o zázraku. Do prázdné celnice v Železné Rudě přišlo zavzpomínat a zazpívat si 300 těch nejvěrnějších, v únoru 1990 jich tu bylo 70.000. "Naším městem tehdy celý den proudila lidská řeka až k drátům," řekl starosta Železné Rudy Michal Šnebergr. Do té doby mohli lidé z města směrem k hranici jen na povolení a kdo neměl kontakty, tak se na tato místa nikdy nedostal. "Byl to konec světa," dodal starosta, podle něhož byla dokonce v 60. letech Železná Ruda uzavřena a smělo se pouze do Hojsovy Stráže. Dnes projíždí přes hranici 6000 aut denně, v roce 1989 to byly desítky, "když se povedlo lidem dostat devizový příslib".

Rozkvět oblasti podle starosty Železné Rudy Michala Šnebergra závisí pouze na ekonomických možnostech české i bavorské Rudy, které nejsou velké. Pád opony byl obrovským impulzem, ale starosta je nyní zklamán ze současného vývoje, kdy brzdou jsou ekologické limity CHKO Šumava.

Součástí, nebo spíše brzkým důsledkem intenzivního společenského pohybu v Československu na sklonku roku 1989 byl také pád železné opony, symbolicky zahájený přestřižením ostnatých drátů na hranicích, které oddělovaly východní blok od demokratických sousedů. Jeden z těchto okamžiků se odehrál právě před 20 lety, poslední předvánoční den roku 1989.

Společnost Gender Studies vydala novou publikaci nazvanou Gender a demokracie: 1989-2009, ve které hodnotí změny postavení žen v české společnosti v uplynulých 20 letech. Podle autorek textů publikovaných v knize mají sice ženy v mnoha ohledech stále horší podmínky než muži, česká společnost je prý ale k potřebám žen rok od roku vstřícnější. "Hodnotím pozitivně změnu ve veřejném mínění," řekla ČTK ředitelka Gender Studies Linda Sokačová. "Lidé, kteří ještě před pěti lety odmítali témata jako diskriminace a rovné příležitosti, je začínají chápat a vidí, jak se vztahují k jejich životům," konstatovala.

Přestože je v české politice podle Sokačové silný konzervativní proud, který podporuje zažité stereotypy o vymezených rolích mužů a žen, je společnost k ženám vstřícnější než v některých sousedních zemích. "Ve srovnání s Polskem nebo Slovenskem jsme méně sexistickou nebo patriarchální zemí," prohlásila. Přesto má česká společnost ve vztahu k ženám podle Gender Studies stále co zlepšovat. Zejména ženy s malými dětmi mají stále výrazně obtížnější přístup na trh práce než muži. Zaměstnavatelé je nejsou ochotni zaměstnávat na kratší pracovní úvazky, jak je to běžné ve vyspělejších zemích. Dalším palčivým problémem ve společnosti je podle autorek publikace domácí násilí. Feministky rovněž stále poukazují na příliš nízké zastoupení žen v politice a důležitých veřejných funkcích.

Jak se za uplynulých dvacet let změnila česká ekonomika? Co se povedlo a co již méně? O tom jsme si před týdnem povídali v ekonomické rubrice, v jejíž závěru pak zazněla otázka, zda se ve světle dosažených změn máme nyní lépe. A odpověď jsme vám slíbili na dnešek.

U příležitosti výročí pádu komunismu v bývalém Československu byla uspořádána řada výstav. Lidé se tak mohli vrátit o dvacet let zpět a vzpomínat na dobu před revolucí i na bouřlivé dny konce roku 1989. Jednu z výstav připravilo i Národní muzeum - její název je prostý - Za svobodu!

Jedním z hostů konference k 20. výročí listopadových událostí, kterou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze minulou sobotu uspořádalo Forum 2000, byla i bývalá ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightová. Jedna z nejvýznamnějších světových političek se při každé příležitosti hlásí ke svým českým kořenům. Z jejího vystoupení pro dnešní rubriku Češi v zahraničí vybírala Milena Štráfeldová:

I v kalendáriu se tentokrát nejdříve vrátíme o dvacet let zpět. Do listopadových dní roku 1989.

Česko slavilo v úterý 20. výročí pádu komunistického režimu a připomínalo si i listopad roku 1939. Česká republika dostala první várku 95 000 vakcín proti prasečí chřipce, dostanou je chronicky nemocní lidé a zdravotníci. České aerolinie mají nového předsedu dozorčí rady. Astrofyzik Jiří Grygar odmítl cenu Česká hlava a s ní i odměnu půl milionu korun.