Související články

Spontánní demonstrace v pondělí 20. listopadu 1989, kdy přišlo na Václavské náměstí v Praze kolem 100.000 lidí, byla revolučním zlomem. ČTK to řekl šéf Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma, který je specialistou na tuto část novodobé české historie. "K lidem, kteří přišli na Václavské náměstí tehdy ještě nikdo nemluvil a když, tak jen improvizovaně. To byla obrovská neřízená manifestace," uvedl historik. V té době podle Tůmy už začala divadelní a studentská stávka, ale komunistické vedení zřejmě ještě žilo v naději, že se situace uklidní a že demonstrace nebudou dál pokračovat. Tůma soudí, že "možná komunisté měli pořád v hlavách Palachův týden z počátku roku, kdy demonstrace také přestaly". "To, že se sešlo tolik lidí, byla razantní změna proti předchozím několikatisícovým demonstracím. Najednou tam byla půlka Prahy," popisoval situaci historik, který se sám demonstrace účastnil. Komunisté se už podle něj nesnažili zasahovat, policie jen hlídala mosty, aby se demonstranti nedostali na Hrad. Policejní kordon hlídal také sídlo policejních složek v Bartolomějské ulici a Ústřední výbor KSČ. Praha byla podle Tůmy ve varu. Socha svatého Václava byla oblepena plakáty už dva dny, stáli u ní lidé a diskutovali. Skutečnost, že režim přestal kontrolovat centrum města, byl důležitý symbolický krok ke všem následujícím změnám, dodal.

Za velmi důležité také považuje, že v pondělí 20. listopadu vyšlo ráno necenzurované Svobodné slovo, které o událostech informovalo. I další média se pak začala vymykat komunistické kontrole. Tůma nesouhlasí s názory, že hlavním impulsem k prvnímu masovému shromáždění byla fáma o mrtvém studentovi při zásahu proti demonstraci na Národní třídě v pátek 17. listopadu. Určitý posun v atmosféře to podle něj vyvolat mohlo, ale rozhodující roli to nesehrálo, protože všechna důležitá rozhodnutí už padla. Připomněl, že už 18. listopadu byla při demonstraci na Národní třídě vyhlášena generální stávka, i když se tehdy ještě zdálo, že je nereálná, že se nemůže povést. Informace o mrtvém studentovi se začala šířit v sobotu, ale již v neděli odpoledne byla dementovaná, zdůraznil.

Nejnovější vysvětlení Drahomíry Dražské, že si sama vymyslela údajné úmrtí studenta Martina Šmída 17. listopadu 1989, pokládají lidé, kteří se kauzou zabývali, za věrohodné. Podle novináře a někdejšího disidenta Petra Uhla, který zprávu o Šmídově údajné smrti předal západním médiím, i diplomata a někdejšího člena parlamentní vyšetřovací komise Václava Bartušky je ale důvěryhodnost Dražské obecně velmi problematická. Dražská se v pořadu Albertov 16:00 v České televizi svěřila, že úmrtí studenta Šmída si sama vymyslela večer v nemocnici, kde byla po zásahu na Národní třídě ošetřována.

Paralelně s tvrzením Dražské mohl roli mrtvého studenta na Národní třídě hrát důstojník StB Ludvík Zifčák, který se vydával za studentského aktivistu Milana Růžičku. Právě on ležel delší dobu na chodníku, zřejmě v bezvědomí. Dodnes tvrdí, že měl za úkol hrát mrtvého studenta z rozkazu nadřízených a dříve také naznačoval, že Dražská mohla s StB spolupracovat.

Česká republika si v úterý připomněla dvacáté výročí sametové revoluce. U příležitosti pádu komunistického režimu v tehdejším Československu se konala řada akcí.

O 20. výročí sametové revoluce, při níž se v listopadu 1989 zhroutil v tehdejším Československu komunistický režim, píší hlavní české deníky. Komentátor Lidových novin se ptá: "Kdy naposledy slavila tato země dvacáté výročí svobody a suverenity? Řeknete, že 28. října 1938. Jenže to už k těm oslavám klinkal umíráček. Kdo není úplně slepý, musí přiznat, že dvacáté výročí "sametu" není ani běžné, ani samoúčelné," píše se v Lidových novinách.

Umělecké pohledy na společenské změny v posledních 20 letech shrnuje velký výstavní projekt Formáty transformace 89-09, který novinářům představil Dům umění města Brna. Kurátoři vybrali několik desítek českých a slovenských umělců, z nichž mnozí tvoří vysloveně angažovaná díla, v tvorbě jiných se zájem o společnost a politiku projevuje nenápadněji. Formáty transformace jsou první výstavou v hlavní budově Domu umění po jeho náročné rekonstrukci. Sedm kurátorů vybralo bezmála 70 autorů a skupin, jejichž díla zaplnila nejen hlavní budovu Domu umění na Malinovského náměstí, ale také Dům pánů z Kunštátu v Dominikánské ulici včetně Galerie 99. Mezi zastoupenými umělci jsou například poslední držitel Chalupeckého ceny Jiří Skála, její starší laureáti Eva Koťátková, Barbora Klímová, Jiří Černický a Ján Mančuška.

Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v listopadu 1989 sídlil stávkový výbor, si připomnělo 20. výročí převratu asi 500 lidí. Do následného průvodu se jich podle odhadu zpravodaje ČTK zapojilo více než dvakrát tolik. V projevech přímých účastníků listopadových událostí zazněly nejen vzpomínky, ale také ostrá kritika současné politiky. "Je to nechutná žumpa morálního marasmu," řekl například někdejší studentský vůdce Roman Švanda. Po skončení přibližně hodinového shromáždění vyšel od fakulty lampionový průvod centrem města. Účastnili se jej především vysokoškolští studenti, ale také skauti i starší lidé. Zastavili se například na náměstí Svobody, kde lidé zapálili svíčky u mariánského sloupu a po krátkém projevu začali spontánně zvonit klíči.

Do nezvyklého divadelního maratonu se v úterý pustil soubor brněnské Husy na provázku. Divadelníci se rozhodli sehrát poprvé v jednom dni všechny díly trilogie Perverze v Čechách, která sleduje změny české společnosti v uplynulých desetiletích. Pro herce to znamená velké vypětí a nutnost vystřídat v rozmezí přibližně 12 hodin hned několik různých úloh. "Jsme na takový výkon svým způsobem připraveni, minulý podobný projekt byl ještě náročnější," řekl Morávek s odkazem na tetralogii podle textů Fjodora Michailoviče Dostojevského. Všechny čtyři hry divadelníci s úspěchem uváděli v mnohahodinové scénické fresce Svlékání z kůže. Soubornou podobu Perverze v Čechách chce Husa na provázku opakovat přibližně po sto dnech, a to jak na hostováních, tak na domovské scéně. Prvním dílem trilogie Perverze v Čechách jsou Lásky jedné plavovlásky, hra o 60. letech inspirovaná filmem Miloše Formana. Následoval Cirkus Havel, montáž ze všech her Václava Havla. Trilogii měla podle původních plánů uzavřít dramatizace některého díla Milana Kundery. Ten však nakonec nedal svolení. Divadelníci proto sáhli k dílu Davida Drábka. Z jeho 11 her vytvořili inscenaci České moře. V souhrnném uvedení, nazvaném Forman s Havlem u moře aneb Jsou dny, kdy svítá o něco dřív, doplňují všechny tři hry ještě studentské scénky podle knihy polského novináře Mariusze Szczygieľa o české společnosti Gottland.

Tisíce lidí si v České republice připomínaly 20 let od pádu komunismu v bývalém Československu. Prahou prošlo podle organizátorů 4 500 lidí po stopách studentského průvodu ze 17. listopadu 1989 z Albertova na Národní třídu, kde na ně čekaly další davy lidí a akce vyvrcholila koncertem. Na Národní třídě si 20. výročí sametové revoluce připomněli během dne i politici. Rozporuplné reakce vyvolal prezident Václav Klaus, na kterého desítky lidí pískaly, další ale oslavně skandovali jeho jméno. K fyzickému incidentu mezi jeho odpůrci a příznivci nedošlo, jejich slovní střety ale musel řešit policejní antikonfliktní tým. "To, co se teď tady odehrává, je přirozená věc demokracie," komentoval událost Klaus. Je podle něho vítězství, že lidé mohou křičet na prezidenta a nikdo nezasahuje obušky. Společně s prezidentem Klausem položili květiny k památníku studentské demonstrace z roku 1989 i premiér Jan Fischer a pražský primátor Pavel Bém. Krátce poté učinil stejné gesto i Václav Havel. Odpoledne přinesli květiny i předsedové Senátu a sněmovny Přemysl Sobotka (ODS) a Miloslav Vlček (ČSSD). K památníku přišli i další politici, ráno dorazil nejprve předseda ČSSD Jiří Paroubek a po něm předseda ODS Mirek Topolánek. "Ne všechno, co se dělalo, se povedlo. Snad se to povede v příštích letech," zhodnotil Paroubek uplynulé roky. Topolánek novinářům na místě řekl, že demokracie v Česku po 20 letech ještě není ukotvená. Podle něj je třeba sázet na mladé lidi a pracovat s nimi, protože jsou šancí pro tuto zemi. Biskup Václav Malý při mši ve svatovítské katedrále řekl, že heslo Václava Havla "Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí" zůstává stále platné. Heslo je podle Malého zesměšňováno, ale pro něho jako křesťana je nosné.

Oslavám sametové revoluce předcházela ještě připomínka 70. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty po pohřbu Jana Opletala 17. listopadu 1939. Toto datum a studentský pochod, který odstartoval sametovou revoluci 17. listopadu 1989, jsou propojeny, řekl v projevu u Hlávkovy koleje prezident Václav Klaus. Varoval také, že se stále rodí nové zhoubné ideologie, které mají stejné základní charakteristiky, jako měl nacismus a komunismus.

Osobnosti, které za komunismu bojovaly za svobodu a již nežijí, vyzdvihl exprezident Václav Havel na konferenci pořádané v Senátu k 20. výročí pádu totality. Přečetl seznam více než 150 "nenápadných dělníků opozice" z nejrůznějších oblastí, například politiky Václava Bendu a Pavla Dostála, muzikanta Milana Hlavsu, herce Josefa Kemra a Rudolfa Hrušínského staršího, kardinála Františka Tomáška, básníka Jaroslava Seiferta, svoji první manželku Olgu Havlovou. Havlova slova byla v den kulatého výročí 17. listopadu určena všem lidem, kteří "v pochmurném dvacetiletí mezi sovětskou okupací a listopadovým převratem" opisovali samizdatové texty, organizovali privátní semináře, mše, koncerty či představení a šířili různé časopisy a knihy, pašovali je do zahraničí a tvořili zázemí postupně vznikajících nezávislých iniciativ. Nezapomněl ani na exulanty, kteří "nekončící zápas s totalitní mocí" podporovali ze zahraničí.

Oslavy pádu komunismu v Praze během dne několikrát narušili extremisté. Policie jich 48 zadržela, 32 z nich policisté podezírají z trestných činů útok na veřejného činitele nebo poškozování cizí věci. Zbylých 16 lidí podezírají z přestupků, většinu z nich z neuposlechnutí výzvy veřejného činitele. ČTK to řekla mluvčí pražské policie Andrea Zoulová. V úterý se nejprve u Národního divadla sešli příznivci Dělnické strany. Protože už tam byla ale nahlášena jiná akce, úředníci magistrátu i policisté je vyzvali, aby se rozešli. Radikálové uposlechli až po chvíli a vydali se na Újezd. Pochod provázely rvačky. Extrémisté se s policisty střetli také na náplavce u Výtoně, kde se minuli s průvodem lidí z Albertova.