Související články

Z pražského Masarykova nádraží se na cestu vydal prezidentský vlak složený z vozů, které využívali českoslovenští prezidenti od Tomáše Garrigua Masaryka až po Václava Havla. Souprava složená z devíti vagónů a dvou lokomotiv navštíví během prázdnin 15 českých a slovenských měst.

Tomáš Garrigue Masaryk na rozhlasových vlnách, tak se jmenuje nové CD, které z nahrávek archivu Českého rozhlasu sestavil kolega Tomáš Černý. Zazní na něm projevy k dětem, ústavní slib nebo třeba vzpomínky na prvního československého prezidenta.

Na Pražském hradě je k vidění zapečetěná obálka, do které Jan Masaryk uložil zapsaná poslední slova svého otce Tomáše Garrigua Masaryka. Zveřejnit její obsah bude možné až v roce 2025, obálku samotnou si ale mohou už nyní prohlédnout návštěvníci výstavy, která se koná v Císařské konírně Pražského hradu ke 100. výročí vzniku československého státu.

Výstava s názvem Labyrint dějin českých zemí se věnuje 17 hlavním tématům českých a československých dějin a v jejich rámci představuje konkrétní příběhy, které formovaly stát od desátého do 21. století. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout originály či faksimile archiválií i trojrozměrné exponáty, které přibližující jednotlivá období vývoje státu.

Inaugurace prezidenta je jedním z nejslavnostnějších státních aktů. Nejinak tomu bylo i v období první republiky. Inaugurace se ale v průběhu doby měnily jak svým programem, tak místem konání.

Pražský hrad a Lány, to jsou bydliště českých prezidentů. Už od středověku byl Hrad sídlem českých králů. Na počátku 20. století tu pobýval pozdější císař Karel I. Po vzniku Československé republiky se Hrad stal sídlem prezidenta, uvedl Petr Kroupa, ředitel památkářů Pražského hradu.

Lafeta z pohřbu Tomáše Garrigua Masaryka, dopis Alberta Einsteina žádajícího milost pro Miladu Horákovou nebo sako Jana Kubiše, které měl na sobě ve chvíli spáchání atentátu na Reinharda Heydricha, budou mezi mnoha předměty vystavenými příští rok na Pražském hradě u příležitosti 100. výročí založení Československa. Hlavní výstava nazvaná Doteky státnosti se bude konat od 7. března do konce října v Jízdárně Pražského hradu. Významný podíl na její přípravě má Vojenský historický ústav. ČTK to řekl ředitel administrativní sekce kanceláře prezidenta Jan Novák.

"Na výstavě budou části věnované oficiálním státním symbolům a jejich vývoji, ale i dotýkaným věcem," poznamenal Novák. V expozici se podle něj bude prolínat oficiální rovina "se silnými příběhy hrdinství, úspěchů, ale i zrady a oběti".

Česko má novou vládu. Prezident Miloš Zeman jmenoval na Pražském hradě menšinový kabinet hnutí ANO. Dvanáctým českým premiérem se stal jeho šéf Andrej Babiš. V kabinetu zasedlo devět nováčků. Podle ústavy musí vláda požádat sněmovnu o důvěru do 30 dnů. Poslanci by o ní měli hlasovat 10. ledna.

Tomáš Garrigue Masaryk v Betlémě nebo na Olivetské hoře. Tak jej před devadesáti lety zachytil fotograf při návštěvě Palestiny. Vztah prvního československého prezidenta i jeho syna Jana k Izraeli teď představuje výstava v Černínském paláci.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a izraelský velvyslanec David Meron zahájili výstavu, která připomíná zásluhy Tomáše Garrigua Masaryka a jeho syna Jana o vznik Státu Izrael. Izraelský velvyslanec hovořil o pozornosti, kterou židovské otázce věnoval starší z Masaryků. Připomněl například cestu Tomáše Garrigua Masaryka na území dnešního Izraele, tehdejšího mandátu Palestina, od níž letos uplynulo 90 let. "Jednalo se o historicky první návštěvu oficiální hlavy státu v tehdejší mandátní Palestině," prohlásil Meron. Dodal, že trvající přízeň vůči Masarykovi se projevila, když mu bylo v roce 1935 uděleno čestné občanství Tel Avivu. Když první československý prezident o dva roky později zemřel, v synagogách se za něj pronášela zvláštní modlitba a jedno z hlavních náměstí bylo pojmenováno na jeho počest. Meron připomněl i zásluhu Jana Masaryka, který po vzoru svého otce pokračoval v podpoře vzniku Izraele v roli československého ministra zahraničí. Jan Masaryk pomáhal židovským uprchlíkům, kteří přežili koncentrační tábory, aby přes území tehdejšího Československa utekli poválečným pogromům. Ministr zahraničí Zaorálek novinářům řekl, že pomoc Československa je v paměti Izraele dodnes.

Výročí vzniku samostatného Československa si na pražském Vítkově připomněli politici, zástupci armády i váleční veteráni z druhé světové války. Příští rok, kdy se bude slavit 100 let od vzniku Československa, se pravděpodobně na Evropské třídě v Praze uskuteční vojenská přehlídka.