Související články

Prezident Václav Klaus v Praze s premiérem Petrem Nečasem, kardinálem Dominikem Dukou a dalšími politickými i vojenskými představiteli oslavili 67. výročí konce druhé světové války. Na Vítkov se přišlo na vojenskou přehlídku a kladení věnců k Národnímu památníku podívat několik desítek Pražanů. Slavnostní přehlídky na Vítkově se účastnilo na 100 válečných veteránů, mezi nimi také plukovník Jan Koukol, nejstarší žijící účastník bojů na Středním východě a v severní Africe. Pietní akty související s výročím ukončení války se konají na několika místech v Praze i v dalších českých městech. Například v Brně byl odhalen pomník českým a slovenským válečným letcům. V Plzni byl slavnostně odhalen pomník československých pozemních jednotek bojujících za druhé světové války na západní frontě. Vznik pomníku inicioval Military Car Club Plzeň. Pietní akty byly i v Karlových Varech či v Chomutově.

8. května uplyne 67 let od konce druhé světové války v Evropě. Během největšího konfliktu v dějinách lidstva zahynuly desítky miliony lidí. V důsledku války také došlo na dlouhá léta k výrazným změnám na politické mapě světa. Už počátkem roku 1945 připravovali spojenci plán ofenzív, které by znamenaly definitivní průlom na německé území.

Do východních Čech přijel stejný konvoj americké armády jako v květnových dnech roku 1945. Příznivci vojenské historie jízdou zopakovali cestu americké jednotky, která jela 8. května 1945 z Plzně do Velichovek na Náchodsku, kde chtěla německému maršálovi Ferdinandu Schörnerovi doručit rozhodnutí o kapitulaci německých vojsk. ČTK to řekl jeden z organizátorů jízdy Tomáš Hradec. Kolona čítala devět historických vojenských vozidel. Pozornost budily zejména dva obrněné automobily M8 Greyhound vybavené kanonem v otočné věži. K koloně dále jely sanitní a radiový vůz Dodge a několik ozbrojených džípů. "Jízda je pokusem o co nejvěrnější rekonstrukci tehdejších událostí, a to počtem techniky, trasou, dobou jízdy i počtem vojáků," řekl Hradec. V koloně jel například i německý parlamentář, který vezl depeši pro Schörnera.

Podle některých pramenů se Schörner již v místě nenacházel, avšak americká jednotka zde údajně získala část německého archivu. Schörner prý před spojenci uprchl letadlem do Alp. Velichovky byly osvobozeny až 11. května poté, co se sovětská armáda probila z Polska. Rusové totiž ještě 9. května sváděli v okolí Náchoda s německými jednotkami úporné boje.

Vojáci, politici, váleční veteráni, sokolové i další pozvaní hosté si v sobotu a v neděli v Praze připomněli ukončení druhé světové války a její oběti. V neděli od 10:00 se na hřbitově v Ďáblicích v Praze 8 uskutečnil pietní akt k uctění památky obětí války z řad spojeneckých armád, jejichž vojáci pomáhali v roce 1945 osvobozovat Československo. O hodinu později u památníku před základní školou v nedaleké Žernosecké ulici uctili památku padlých vojáků polské armády. Hold účastníkům povstání českého lidu proti nacistickým okupantům, které v Praze začalo před 67 lety, už v sobotu u Staroměstské radnice složili politici, zástupci armády i pamětníků. Za příklad dávali obětavost, odvahu i vlastenectví povstalců, z nichž mnozí položili své životy. V Praze ve dnech od 5. do 9. května 1945 vyvrcholilo květnové povstání českého lidu, které je považováno za jeho největší ozbrojené vystoupení v boji proti fašismu. Zapojilo se do něj přes sto tisíc lidí ve třech stovkách obcí, desítka tisíc lidí během bojů s Němci zahynula. Jen v Praze podle dostupných pramenů padlo 3700 lidí. Poslední boje se na českém území odehrály až 11. května nedaleko Milína u Příbrami mezi partyzány a příslušníky SS.

Hold účastníkům povstání českého lidu proti nacistickým okupantům, které v Praze začalo před 67 lety, u Staroměstské radnice složili politici, zástupci armády i pamětníků. Za příklad dávali obětavost, odvahu i vlastenectví povstalců, z nichž mnozí položili své životy. "Každý věděl, kde je osa zla. Každý věděl, co může nastat. Přesto v pravém slova smyslu jste vstoupili do služeb své vlasti a byli schopni za její svobodu tato rizika přijmout a nejvyšší cenu v podobě života zaplatit," uvedla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Za temnou stránku českých dějin pak označila to, že vlast se mnohým hrdinům za komunistické totality odvděčila kriminály a postavila je na okraj společnosti. Naprostá většina mladých účastníků povstání byla podle pražského primátora Bohuslava Svobody vedena snahou odčinit kompromisy, ke kterým byli během protektorátu donuceni jejich rodiče, a zabránit možnému zničení Prahy nacisty. Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička poznamenal, že vlastenectví a sounáležitost s domovinou nelze nahradit "jakýmsi evropanstvím", důsledkem čehož je malý zájem hlavně mladých o podobné vzpomínkové akce. V Praze ve dnech od 5. do 9. května 1945 vyvrcholilo květnové povstání českého lidu, které je považováno za jeho největší ozbrojené vystoupení v boji proti fašismu. Zapojilo se do něj přes sto tisíc lidí ve třech stovkách obcí, desítka tisíc lidí během bojů s Němci zahynula. Jen v Praze podle dostupných pramenů padlo 3700 lidí. Poslední boje se na českém území odehrály až 11. května nedaleko Milína u Příbrami mezi partyzány a příslušníky SS.

Senátoři navrhli zákonem uznat zásluhy účastníků protifašistického povstání z roku 1945, které chtějí oficiálně přejmenovat na České národní povstání. Návrh symbolicky předložili v době oslav jeho 67. výročí. Účastníci povstání by podle předlohy měli dostat pamětní odznak od ministerstva obrany. Se zvláštní finanční kompenzací pro ně ale návrh zákona nepočítá. Zákon má podle jeho osmi předkladatelů v čele s Miroslavem Nenutilem (ČSSD) především "vyjádřit úctu a vděčnost ženám a mužům, kteří v období nacistické okupace s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie".

Senátoři navrhli zákonem uznat zásluhy účastníků protifašistického povstání z roku 1945, které chtějí oficiálně přejmenovat na České národní povstání. Návrh symbolicky předložili v době oslav jeho 67. výročí. Účastníci povstání by podle předlohy měli dostat pamětní odznak od ministerstva obrany. Se zvláštní finanční kompenzací pro ně ale návrh zákona nepočítá. Zákon má podle jeho osmi předkladatelů v čele s Miroslavem Nenutilem (ČSSD) především "vyjádřit úctu a vděčnost ženám a mužům, kteří v období nacistické okupace s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie".

Dřevěné kříže, které před týdnem umístili členové ČSNS poblíž železného kříže na památku poválečným obětem na louku Budínka v Dobroníně, byly odstraněny. Oznámil to starosta Dobronína Jiří Vlach (KSČM). Autor železného kříže Milan Litavský i místopředseda mimoparlamentní ČSNS Michal Klusáček tvrdí, že se na odstranění křížů nepodíleli. Železný kříž připomínající poválečné německé oběti stojí od května v místě, kde byly nalezeny pozůstatky 13 zabitých Němců. Podle mínění ČSNS šlo o členy nacistické strany NSDAP. V místě proto zároveň umístili 64 dřevěných křížů, které mají připomínat oběti nacistického masakru ve Velkém Meziříčí v květnu 1945. Železný kříž natřeli členové ČSMS na růžovo. Litavský podal na policii trestní oznámení.

Německé civilisty v Dobroníně prý po válce nezavraždili Češi ale německý komunista Robert Kautzinger se svými dvěma syny. Mstil se za to, že ho tamní členové nacistické strany NSDAP poslali do koncentračního tábora. Tvrdí to publicista Václav Vlk, informovala Česká televize. V Dobroníně bylo 19. května 1945 brutálně zavražděno až 17 německých civilistů. Vlk tvrdí, že šlo o vyřizování účtů mezi sousedy, všichni ale údajně byli Němci. "Aktéři vraždy, která se údajně stala, byli právě členové rodiny Kautzingerovy, sudetští, nebo jihlavští Němci, a to levičáci," řekl ČT Vlk. Publicista přitom čerpá z volně dostupného dokumentu, který napsal jihlavský Němec a člen wehrmachtu Fritz Hawelka. V něm se píše, že němečtí civilisté byli rozmláceni lopatami, sekyrami a rýči. Podle Vlka to potvrzuje jeho teorii. "Vraždění lopatami, krumpáči a rýči zavedli nacisté například v koncentračním táboře Mauthausen," řekl.

David Vondráček, jenž se případem zabývá, ovšem tvrdí, že vraždění sice organizoval Kautzinger, jenže jako představitel české odvety. "Byl tehdy představitelem revolučních Čechů, ač původem Němec. Máme i opačné příběhy, opačné kolaborace Čechů za války s nacisty," řekl ČT. Policejní vyšetřovatel kauzy Dobronín Michal Laška naopak stále trvá na tom, že šlo o pomstu Čechů Němcům.

V noci na neděli někdo na louce Budínka u obce Dobronín na Jihlavsku postavil kříž. Má připomínat německé oběti poválečného masakru. Památník se objevil v místě, kde stával dřevěný kříž. Ten však letos v březnu někdo znehodnotil a rozřezal. Jen několik dní předtím se na kříži objevily dva protiněmecké vzkazy. Píše o to server iDnes.cz. Současný kříž, který na louce stojí, je železný a měří asi čtyři metry. Není jisté, kdo jej vyrobil. Kříž se nachází na místě, kde byly loni v srpnu nalezeny ostatky Němců ubitých v roce 1945. Někteří němečtí obyvatelé Dobronína si po konci druhé světové válce museli na této louce vykopat masový hrob. Následně je prý Češi ubili lopatami a zahrabali. Podle antropologů byla na louce Budínka zakopána těla nejméně 13 lidí.