Související články

Vzpomínalo se, ale ne na všechny. Podle Mladé fronty Dnes ani šedesát let nestačilo, aby vychladly emoce kolem role vojáků generála Andreje Vlasova při osvobození Prahy. Vlasovova antibolševická Ruská osvobozenecká armáda bojovala na straně německého Werhmachtu. Jedna z divizí se ale po vypuknutí pražského povstání postavila jednotkám SS a sváděla s nimi od 6. do 7.května urputné boje.

Tisíce lidí v Plzni sledovaly asi 90 minut dlouhou ukázku z osvobozování města v květnu 1945. Za zvuků německých písní se zde znovu odehrávaly události z 5. a 6. května 1945. Z doby, kdy byl německý vůdce Adolf Hitler již mrtev. V Plzni ale stále ještě byla silná šestitisícová německá posádka, která držela město ochromené spojeneckými nálety pevně v rukou. Do doby před 60 lety přenesly diváky autentické plakáty a ukazatele s německými nápisy, po chodnících se procházeli lidé v dobovém civilním i vojenském oblečení, ulicí projížděl vůz tehdejší německé armády a policejní motocykl. V několika scénkách pak mohli diváci sledovat pouliční boje, při nichž například několik Čechů začalo ničit vojenské vyhlášky, plakáty a nápisy. Když Němci zabili českého cyklistu, povstalci odzbrojili německou hlídku a přepadli vůz se zbraněmi. Do následných bojů se pak zapojil například obrněný transportér, štábní vozidlo a nákladní automobil, který přivezl desítku vojáků. Další scény ukázaly také vyjednávání zástupců Plzně, kteří po veliteli německé posádky požadovali kapitulaci. Ukázka nabídla i další přestřelky a boje a obsazení budovy německého štábu českými povstalci, kteří strhli prapory s hákovými kříži a vyvěsili českou vlajku. Diváci viděli také příjezd kolony americké armády 6. května a německé ostřelovače ukryté na půdách okolních domů a střílejících po amerických vojácích. Nechyběli ani Plzeňané, kteří se nadšeně vítali s osvoboditeli města. Na závěr ukázky pak Američané německou armádu porazili a odvedli zajatce. Ukázka bojových scén byla hlavním bodem posledního, čtvrtého dne Slavností svobody, které se v Plzni konaly od čtvrtka do neděle.

Radio Praha vám u příležitosti 60. výročí ukončení druhé světové války přináší i vzpomínky pamětníků. Dnes pro vás máme vyprávění Lubora Šušlíka, který se jako sedmnáctiletý mladík účastnil nejen bojů o rozhlas, ale vlastně celého pražského povstání. Tou dobou už za sebou měl dokonce odsouzení k trestu smrti kvůli nedovolenému ozbrojování. Souhrou šťastných náhod ale rozsudek nebyl vykonán a Lubor Šušlík se na konci války dostal domů do Prahy. S Luborem Šušlíkem si povídala Martina Lustigová.

Tento víkend si připomínáme 60. výročí konce druhé světové války a na mnoha místech celé české republiky se při této příležitosti odehrála celá řada pietních aktů a vzpomínkových setkání. Vedle Plzně se hlavní oslavy konaly v Praze, kde je sledoval Jaromír Marek.

Dne 8. května 1945 vyvrcholilo povstání českého lidu proti německé okupaci. Těmto historickým událostem se bude v následujících minutách věnovat i knižní rubrika Viléma Faltýnka. Dozvíte se mimo jiné, jak zažíval květnové dny básník Jaroslav Seifert.

Velká přehlídka moderní i historické vojenské techniky byla v sobotu vrcholem čtyřdenních Slavností svobody, kterými si Plzeň letos připomíná 60. výročí osvobození americkou armádou v květnu 1945. Kolona více než 250 vozidel se sunula z Chodského náměstí po Klatovské třídě až do sadů Pětatřicátníků v centru města. Ulice lemovaly husté zástupy diváků, kterých se podle pořadatelů sešlo na 100.000. Na přehlídku se uklidnilo i nepříznivé počasí, které v minulých dnech deštěm znepříjemňovalo program oslav. Na historických autech, která přivezli vojenští nadšenci z Česka, Nizozemí, Anglie, Švýcarska a Belgie, se přehlídky zúčastnilo také pět desítek amerických a belgických veteránů. Mužů, kteří jako mladí vojáci Plzeň v roce 1945 osvobozovali. Bělovlasí muži, mnozí z nich ve vojenských uniformách, nestačili rozdávat divákům podpisy a třást si s nimi rukou. V Plzni je lidé poznávají a vítají je potleskem a máváním vlajkami. Vojenská přehlídka měla osm částí, v čele jely džípy představující štáb 3. armády, které velel generál George Patton. Následovala vozidla průzkumné jednotky 16. obrněné divize, která 6. května 1945 v 08:20 jako první vstoupila do Plzně. Pak pochodovala 26. pěší divize US Army. Jako další se představila Armáda ČR - přehlídky se účastnilo 120 profesionálů ze 33. výcvikového střediska ze Stříbra. Tento útvar je historicky nejstarší v české armádě - jeho historie sahá do roku 1629. Sobotní přehlídka byla přesto jednou z posledních prezentací útvaru, který bude na konci roku v rámci reorganizace armády zrušen. V přehlídce pochodovali i členové vojenské hudby a asi 30 amerických vojáků z letecké základny v Hanau v Německu. Vrcholem přehlídky byla pak kolona více než 200 vojenských historických aut s mávajícími americkými a belgickými veterány. Mezi vozidly se objevily i motocykly, nákladní a pásová auta, vozy ambulance, pobřežní stráže a fotografů. Zlatým hřebem byl legendární tank Cromwell tažený na podvalníku. Přehlídku uzavřela kolona šesti vozidel současné české armády - štábní Land Rover, dvě samohybné kanónové houfnice Dana, dva raketomety a vyprošťovací automobilový jeřáb. O plzeňských oslavách se můžete více dozvědět v rubrice Události.

Americké džípy v ulicích, replika vojenského kempu z 2. světové války a jazz, který v parku vyhrávají vojáci v amerických uniformách - tak v těchto dnech vypadá Plzeň. Plzeňané si připomínají 60. výročí osvobození od nacismu a na oslavu sem přijela i řada amerických válečných veteránů, kteří město v květnu r. 1945 osvobozovali. V Plzni natáčela Milena Štráfeldová:

Ve čtvrtek a v sobotu se znovu bojovalo o Český rozhlas na Vinohradské třídě v Praze. Rekonstrukci bitvy doprovázela střelba z pušek a samopalů, výkřiky a řinčení skla. Veřejné ukázky v obou dnech připomněly začátek Pražského povstání před 60 lety, kdy se Češi zmocnili budovy rádia a začali poprvé po několika letech vysílat pouze česky. Bojové ukázce přihlíželo po oba dny několik set lidí včetně mnoha válečných veteránů a politiků.

V západočeské Plzni pokračují tradiční oslavy osvobození americkou armádou v květnu 1945. Hlavními hrdiny dnes, stejně jako před šedesáti lety, zůstávají vojáci. Letos jich z Ameriky a Belgie přijelo na pět desítek. Více už z místa oslav Milena Štráfeldová.

Kopii obrazu generála George Pattona předal ve čtvrtek představitelům Plzně jeho vnuk, George Patton Waters. "Je to obraz, který má naše rodina léta; je to teprve třetí kopie, kterou jsme nechali pořídit," řekl Pattonův vnuk při slavnostním otevření nového muzea Patton Memorial Plzeň - Památník americké armády 1945. "Já jsem se narodil v roce 1941, on zemřel v roce 1945, byl to ale pro mě velký člověk a hrdina," řekl ČTK vnuk osvoboditele Plzně a západních Čech. Muzeum, které americkou armádu připomíná, je podle něj unikátní a výborně sestavené i vyplněné předměty vojáků, fotografiemi i projekcemi dobových záběrů. Podle kurátora Zdeňka Roučky je muzeum unikátní i proto, že vzniklo díky čtyřem soukromým sbírkám militarií, dokumentů a fotografií. Západočeská metropole je prvním městem v republice, které se může chlubit muzeem věnovaným působení americké armády v Čechách na konci druhé světové války.

"Jsem tady teprve hodinu, ale udělalo to na mě skutečně velký dojem a velmi děkuji lidem Plzně, že si tak váží generála Pattona a amerických vojáků, kteří přinesli této krásné zemi svobodu," řekl ČTK americký ministr pro záležitosti veteránů James Nicholson. Prezident George Bush ho pověřil, aby vedl delegaci, která se v České republice zúčastní vzpomínkových oslav konce druhé světové války. "Generál Patton je oprávněně oslavován za svoje legendární odhodlání postavit se zlu, jeho vojáci nikdy nezapomenou na jeho vášeň pro mír, úsilí porazit síly zla a otevřít dveře svobody," poznamenal Nicholson.

Muzeum obsahuje ukázku zbraní, uniforem i předměty denní potřeby. Jsou tu cigarety po amerických vojácích, krabičky s tabákem, mýdla, gramodesky, konzervy, vybavení na baseball, dobové časopisy - celkem kolem tisíce věcí, které lidé z Plzně a okolí po dlouhá léta přechovávali ve svých domovech jako vzpomínku a největší poklad. "Tyhle věci jsme neviděl dobrých 60 let, ale myslím, že si dodnes pamatuji, jak ty konzervy a čokolády chutnaly," svěřil se ČTK jeden z amerických veteránů, kteří si muzeum prohlíželi.