Související články

Historické obzory vám dnes přestaví jednu z neprávem pozapomenutých postav novodobé české historie - Jana Voženílka. Ten byl v květnových dnech roku 1945 plukovníkem četnictva a šéfem operačního oddělení štábu generálního velitelství uniformované policie. Díky historikovi Pavlu Žáčkovi přijal do studia Radia Praha pozvání Voženílkův syn - Záviš Josef Voženílek.

Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku ve svém šestém letošním čísle rekapituluje oslavy 60. výročí konce 2. světové války v západních Čechách. Připomíná mimo jiné otevření Muzea generála Pattona v Plzni, jehož se zúčastnil i Pattonův vnuk George Patton Waters, a dva panely na tamní univerzitě. Vystoupila na nich řada veteránů ze Spojených států, kteří se v květnu 1945 podíleli na osvobození Plzně. Zamýšlí se i nad pomníkem druhého československého prezidenta Edvarda Beneše na Loretánském náměstí v Praze. Jeho odhalení ostře kritizoval bavorský

Holdem žijícím pamětníkům a padlým povstalcům i snahou o jistou satisfakci protektorátní policie a četnictva je podle tvůrců snímek Boj o rozhlas. Film popisuje nejen bitvu o budovu rozhlasu na Vinohradech před 60 lety, ale v širších souvislostech i celé pražské povstání. Dokument, který je podle tvůrců prvním společným koprodukčním dílem České televize a Českého rozhlasu, uvede ve čtvrtek večer program ČT2. Ve snímku dostávají slovo nejen historici, ale také pamětníci bojů. "Jsou to takoví pamětníci, kteří nikdy předtím v žádných dokumentech nemluvili," uvedl scenárista Václav Žmolík.

V dokumentu na tehdejší pohnutou dobu vzpomíná i Václav Šafr, který je podle autorů posledním žijícím z policistů, kteří přijeli 5. května 1945 obsadit budovu rozhlasu a z jejichž posádky padly první výstřely. Své vzpomínky předají i příslušníci tehdejšího četnictva. Na svého otce, hlasatele Zdeňka Mančala, jehož hlášením vše před 60 lety začalo, vzpomíná jeho dcera Dagmar. Nedílnou součástí snímku jsou i záběry z historické rekonstrukce této 60 let staré bitvy.

Podle Žmolíka je jednou z nejdůležitějších rolí snímku i snaha rehabilitovat úlohu policie, četnictva a jednotlivých vládních vojáků, kteří se postavili na stranu povstalců. "To bylo něco, co bylo za minulého režimu zamlčováno," poznamenal. Podle autorů snímku vznikl plán na obsazení rozhlasu právě ve spolupráci pražského odboje, policistů a četníků. Během vzpoury v Praze zahynulo od 5. do 9. května 1945 na 1700 Čechů, asi 300 vlasovců, kteří bojovali proti fašistům na vlastní pěst, 1000 Němců a 30 sovětských vojáků.

Mezi historiky se ví: v prvních poválečných týdnech došlo v Československu k několika případům mimosoudních exekucí německého obyvatelstva - jinými slovy masakrům, při nichž bylo týráno a zabito mnoho set lidí. Jsou spojeny se čtyřmi místy: Přerov, Pohořelice u Brna, Ústí nad Labem a Postoloprty. V posledně zmíněném odstartoval na den přesně po 60 letech 28. května projekt Perzekuce.cz, který má za cíl otevřít toto téma i ve veřejnosti.

V souvislosti s 60. výročím konce druhé světové války jsme několikrát hovořili o významu systému opevnění, které ve druhé polovině třicátých let 20. století vybudovala na svou obranu Československá republika. Mnohé z těchto bunkrů jsou do dnešního dne v téměř dokonalém stavu, za což vděčíme skupině nadšenců, kteří neváhají vložit do jejich údržby i vlastní peníze, o tisícovkách hodin práce ani nemluvě. Jedním z nich je na podzim třiaosmdesátiletý Jan Polášek, s nímž si před pěchotním srubem Obora v Darkovičkách na Opavsku povídal Josef

Z rozhlasového archivu pro vás Martina Lustigová vybrala šedesát let starý záznam, který dokumentuje přílet košické vlády na pražské kbelské letiště. Čelní představitelé Fierlingerovy vlády do Prahy přijeli krátce po skončení bojů - 10. května 1945. Poslechněte si, jak před šedesáti lety vypadala rozhlasová reportáž.

Národní hřbitov v Terezíně na Litoměřicku v neděli ožil vzpomínkami na bojovníky za svobodu a oběti nacismu, zejména Židy, kteří trpěli v terezínském ghettu. Připomenout si minulost přijelo na Terezínskou tryznu na 800 lidí, byli mezi nimi bývalí vězňové, ministři, poslanci i školáci. Terezínem, který využili nacisté pro vznik ghetta, prošlo v letech 1940 až 1945 na 140.000 lidí. Do městečka se 7000 obyvateli se muselo vtěsnat na 50.000 osob. Drastické podmínky mnozí nevydrželi. Přesto zde vzniklo mnoho uměleckých děl. Květiny k pylonům položila Anna Hyndráková. "Přijela jsem vzpomenout na rodinu, přátele, s nimiž jsem se tu viděla naposledy," řekla ČTK. "Zároveň je pieta spojena s nadějí, že snad už dnešní svět podobnou tragédii nedopustí, že nebude lhostejný jako tehdy, kdy se proti nebezpečí nacismu mnoho neudělalo," dodala Hyndráková, která v ghettu strávila dva roky. Národní hřbitov leží mezi Malou pevností, v níž pražské gestapo za války zřídilo policejní věznici, a městem Terezínem obehnaným hradbami. V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do věznice, ghetta a nedalekého koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 lidí. Na 150.000 z nich byli Židé, kteří strádali v ghettu. V důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek jich 35.000 zemřelo v Terezíně. Většina ostatních našla smrt ve vyhlazovacích táborech. Modlitbu za oběti přednesl Jiří Hladík z České biskupské konference a vrchní zemský rabín Karol Sidon. Děčínský pěvecký sbor na závěr tryzny zazpíval úryvek z třetího dějství Verdiho opery Nabucco. Věnce před popravčí zeď položil kromě Sobotky například ministr obrany Karel Kühnl, ministr vnitra František Bublan či ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda a zástupci zhruba 30 zemí. Pietního aktu, který se pravidelně koná na Národním hřbitově třetí květnovou neděli, se zúčastnil také Stanislav Gross.

Český prezident Václav Klaus kritizoval při oslavách konce druhé světové války v Moskvě skutečnost, že mezi vyznamenanými je i bývalý polský prezident Wojciech Jaruzelski. Podle Klause je pro občany naší země i symbolem vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa a symbolem potlačení demokratického hnutí v Polsku. Prezidentův postoj vyvolává nejednoznačné reakce. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Zbraně a uniformy amerických vojáků z let 2. světové války, dokumentární filmy z osvobozování západních Čech, ale i původní konzervy fazolí, žvýkačky a cigarety, které v květnu 1945 Američané rozdávali obyvatelům Plzně - to vše je k vidění v Památníku generála Pattona, který byl v západočeské metropoli otevřen koncem minulého týdne. Jde o první muzeum americké armády v celé východní Evropě. Navštívila je i Milena Štráfeldová:

Evropa o víkendu slavila výročí ukončení druhé světové války. Americký prezident George W. Bush při té příležitosti řekl, že pro většinu střední a východní Evropy přineslo vítězství tvrdou vládu jiného impéria. Co tedy konec války znamenal pro další osudy tehdejšího Československa? To se dozvíte od Martiny Lustigové.