Související články

Na konci války, před 75 lety se Praha stala několikrát cílem spojeneckého bombardování. Nejtragičtější, co do počtu obětí, bylo bombardování 14. února 1945, kdy si pro navigační chybu spletli Prahu s Drážďanami. 25. března došlo k útoku na strategické cíle v Libni, Kbelích a Vysočanech. Oba nálety si dobře pamatuje Milena Šotolová. Bylo jí v té době devět let a bydleli jen kousek od Emauzského kláštera.

Na letošní 75. výročí osvobození Plzně americkými vojsky by podle informací ČTK mohl do Česka přijet šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Pozvánku z české strany už dostal, nyní se čeká na její potvrzení. S Pompeem se na aktuální mnichovské bezpečnostní konferenci setkal český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Z šéfů americké diplomacie českou republiku naposledy navštívila Hillary Clintonová, která se v prosinci 2011 zúčastnila pohřbu exprezidenta Václava Havla.

USA pošlou miliardu dolarů (23 miliard Kč) zemím střední a východní Evropy sdruženým v iniciativě Trojmoří, aby podpořily jejich energetickou nezávislost na Rusku. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Členem iniciativy je též Česko. Investicí ve výši miliardy dolarů chtějí Spojené státy podle Pompea podpořit soukromé podnikání v energetickém sektoru. Spojené státy dlouhodobě kritizují dokončovaný plynovod Nord Stream 2, který bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, a obejde tak země střední a východní Evropy. Washington se obává přílišné závislosti Evropy na ruském plynu. Podle Moskvy jsou však Spojené státy motivovány vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) z USA. Česká republika bude k plynovodu Nord Stream 2 připojena plynovodem Eugal.

Severoatlantická aliance neodchází z Afghánistánu, zdůraznil na bezpečnostní konferenci v Mnichově její generální tajemník Jens Stoltenberg. Je ale připravena stáhnout část vojáků, pokud radikální hnutí Tálibán ukáže ochotu ke kompromisu. Spojené státy se v pátek s Tálibánem dohodly na týdenním klidu zbraní. Případný postupný odchod z Afghánistánu musí být podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka koordinovaný. NATO má v Afghánistánu kolem 16.000 vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil. "V případě našeho působení v Afghánistánu, tak i z těch rozhovorů s americkou stranou vyplývá, že společně jsme šli pomoci stabilizovat Afghánistán a společně bychom měli odcházet," řekl ČTK a České televizi k aktuálním diskuzím Petříček. "Naším cílem je předejít tomu, aby se situace v Afghánistánu výrazně zhoršila, potažmo, aby se třeba ta situace vrátila, než jsme začali v této zemi působit, ať už se to týká například ženských práv, vzdělání a dalších oblastí," poznamenal.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček je na návštěvě Británie. V Manchesteru se setkal se zaměstnanci českého generálního konzulátu i s Čechy, kteří v Británii žijí a studují. Generální konzulát v Manchesteru otevřel Petříček teprve loni 19. března. Za cíl nového českého zastoupení na severu Anglie tehdy označil pomoc českým občanům i firmám v nejisté době před odchodem Británie z EU. Brexit byl tehdy ještě plánován na konec března, Spojené království ale EU nakonec opustilo až minulý pátek. Vzhledem k letošnímu 75. výročí konce druhé světové války Petříček navštívil také hřbitov jižně od Manchesteru, kde uctil památku padlých československých vojáků.

Kvůli odchodu Británie z Evropské unie se na český generální konzulát v Manchesteru obrací s žádostí o pomoc stále více Čechů. V rozhovoru, který poskytl ČTK a ČT, to řekl generální konzul Ivo Losman. Zvýšený zájem o vyřizování dokumentů zaznamenal už od počátku roku, kdy si podle něj lidé začali uvědomovat, že brexit skutečně nastane. Británie opustila unii před týdnem. Jedním z úkolů manchesterského konzulátu je nyní podle Losmana informovat české občany o tom, co musí v souvislosti s odchodem Británie z EU udělat. Hlavní povinností pro ty, kteří chtějí v zemi zůstat, je požádat o takzvaný status usedlíka. Ten britské ministerstvo vnitra přiznává lidem, kteří v zemi žijí nejméně pět let. Ostatní dostávají takzvaný předběžný status usedlíka.

"Zhruba 33.000 českých občanů si již o ten status požádalo a naprostá většina těch žádostí již byla vyřízena - pozitivně," řekl Losman. Podle jeho odhadu nicméně v Británii žije až 100.000 Čechů. Zhruba 70.000 jich tak podle něj buď vědomě o usedlický status nepožádalo, nebo o této povinnosti vůbec neví. Velké množství lidí, kteří o toto povolení k trvalému pobytu nepožádalo, ale podle Losmana není českým specifikem. Týká se i všech ostatních zemí EU. Ve snaze informovat co nejvíce Čechů o jejich povinnostech po brexitu manchesterský konzulát čile komunikuje s krajanskými organizacemi, které na severu Anglie působí. Jedním z představitelů těchto organizací je i Tomáš Kostečka, který Čechům pomáhá ve městě Leeds a jeho okolí. Podle něj pochází zhruba 5000 ze 7000 českých občanů v této oblasti z romské komunity. Největším problémem je v současnosti podle něj to, že mnoho Čechů nemá platné cestovní doklady. Kvůli tomu pak nemohou požádat o status usedlíka.

Letošní oslavy 75. výročí konce druhé světové války na západě Čech obohatí nová komiksová kniha, na které spolupracuje plzeňská pobočka Paměti národa a studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Přinese tucet příběhů, jež pomohou sestavit mozaiku dnů nejen z jara 1945. Kniha vyjde koncem dubna, řekla ČTK ředitelka Paměti národa v Plzni Markéta Čekanová. "Pro knihu jsme vybrali pestrou paletu vzpomínek pamětníků, amerických a belgických veteránů i obyvatel západočeských měst a vesnic," uvedla Čekanová.

V knize budou například příběhy amerických veteránů Earla Ingrama, Jamese Duncana a George Thompsona či belgického vojáka Louise Gihoula, kteří od 90. let minulého století patřili k pravidelným návštěvníkům květnových plzeňských Slavností svobody. Komiksy vytvořené studenty také přiblíží příběhy Čechů v řadách spojeneckých vojsk Petera Mayera a Jaroslava Kroba. V příběhu Vladislava Krátkého nebudou chybět vzpomínky na výslechy na gestapu a na bombardování Plzně.

Ruský prezident Vladimir Putin v novoročním pozdravu naznačil českému prezidentovi Miloši Zemanovi, že by ho rád viděl příští rok v Moskvě na oslavách 75. výročí konce druhé světové války. Zeman v pátek řekl, že kvůli kritickému ruskému prohlášení k českému rozhodnutí zařadit 21. srpen mezi památné dny zvažuje, zda návštěvu Moskvy nezrušit. "V přání prezidentovi České republiky Miloši Zemanovi V. Putin zdůraznil, že jeho účast na oslavách v Moskvě u příležitosti 75. výročí vítězství nad nacismem bude nepochybně symbolizovat přátelství a vzájemný respekt mezi národy Ruska a Česka," uvádí se na kremelském webu v informaci věnované pozdravu adresovanému hlavě českého státu. Vzkaz do Prahy je jedním z řady novoročních pozdravů adresovaných z Kremlu hlavám většího počtu států.

Miloš Zeman se předminulý týden podobně jako další vládní i opoziční politici ohradil proti prohlášení ruského ministerstva zahraničí, že české rozhodnutí ohledně 21. srpna sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy. V pátek 27. prosince toto vyjádření dokonce označil za absolutní drzost. "Před časem jsem přijal pozvání prezidenta Putina na oslavu 75. výročí vítězství v druhé světové válce, a teď přemýšlím o tom tam buď vůbec nejet, anebo, což asi udělám spíše, tam jet a říci Rusům: Co kdybyste obrátili list a přestali si toto výročí připomínat?," uvedl Zeman.

Premiér Andrej Babiš (ANO) má příští rok v plánu zúčastnit se fóra k uctění památky obětí holokaustu v Izraeli či vzpomínkové akce k 75. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince. Několikrát jej čeká také zasedání Evropské rady v Bruselu. Prezident Miloš Zeman se zúčastní například oslav 75 let od konce války v květnu v Moskvě nebo prezidentského summitu zemí visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) na podzim v Polsku. Uskutečnit by se také mohla odložená návštěva Maroka. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se vydá do Indie, Kuvajtu, jedná i o dalších cestách mimo evropský kontinent. Podle ministra je ze strany firem zájem o Afriku a o Latinskou Ameriku, kam ministr s podnikateli letěl i letos.

Pražské Řeporyje nechají příští rok k 75. výročí konce druhé světové války zbudovat vzpomínkové místo na padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády (ROA), takzvané vlasovce. Záměr jednomyslně schválilo místní zastupitelstvo.

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný se v pátek večer účastnil živého vysílání debaty v ruské státní televizi Rossia. Obhajoval tu svůj záměr vybudovat v této pražské městské části pomník vlasovcům. Zdůraznil, že vlasovci se během Pražského povstání v květnu 1945 zúčastnili osvobozování Prahy od nacistů. Rusko však vlasovce pokládá za zrádce a teroristy.

Novotný prohlásil, že Rusko lže a nikdo mu v Česku nevěří. Připomněl roli Ruska v katyňském masakru i to, že maršál Koněv přišel v květnu r. 1945 do Prahy až den poté, co Němci v Praze podepsali kapitulaci. Moderátoři ruské státní televize zdůrazňovali, že vlasovci byli odsouzeni během norimberského procesu. Vzrušenou debatu moderátorka předčasně ukončila.

České úřady jsou podle Ruska netečné k plánům pražské čtvrti Řeporyje na stavbu pomníku vlasovcům, kteří pomáhali při osvobození Prahy na konci druhé světové války, a nadržují zločinnému přepisování dějin. Řekla to mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Nápad na pomník vlasovcům, který prosazuje starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS), označila za "naprosto příšernou iniciativu", která slouží reinkarnaci nacismu. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) médiím řekl, že jeho úřad je s ruskou stranou v kontaktu, ale že jde o záležitost samosprávy, za kterou nemůže rozhodovat vláda.

O pomníku vlasovcům má zastupitelstvo Řeporyjí rozhodnout 16. prosince. Vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří ve druhé světové válce nejprve bojovali po boku Němců proti Sovětům, ale na konci války pomohli osvobodit Prahu. Příslušníky takzvané Ruské osvobozenecké armády pod velením generála Andreje Vlasova pokládá Rusko za zrádce a kolaboranty. Bývalý ministr zahraničí a nyní ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) ale médiím řekl, že by si přál, aby starostové a primátoři podobné věci konzultovali s ministrem zahraničí. "Ty věci mají dopad do zahraničních vztahů," uvedl. "Jsem přesvědčen, že tato záležitost je především pro historiky," řekl Petříček.

Počet obyvatel České republiky byl loni nejvyšší od konce druhé světové války. Přírůstek o téměř 40.000 lidí na 10,649.800 obyvatel k závěru roku způsobila především zahraniční migrace. Na tiskové konferenci o tom informoval Český statistický úřad. Průměrný věk Čechů byl loni 42,3 let, přibylo především seniorů. Do manželství v roce 2018 vstoupilo 54.470 párů, tedy nejvíce za posledních deset let. Populace Česka za posledních deset let vzrostla o 182.300 lidí. "Na zvyšujícím se počtu obyvatel se podílí převážně zahraniční migrace. Ta loni zajistila 38.600 nových obyvatel z celkového přírůstku 39.700 osob. Přirozená měna přispěla k růstu populace pouze ze tří procent," uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček. Nejvyšší přírůstek stěhováním zaznamenali statistici u Ukrajinců a Slováků. Obyvatel přibývá hlavně ve skupině lidí starších 65 let. Seniorů přibylo o 46.400 na 2,09 milionu. Počet dětí do 14 let, který roste od roku 2008, se zvýšil o 22.400 na 1,69 milionu. Naopak lidí v produktivním věku od roku 2009 ubývá. Na konci loňského roku tato skupina čítala 6,87 milionu lidí.