Související články

Premiér Petr Nečas byl začátkem týdne na státní návštěvě v Iráku. Šlo o vůbec první cestu předsedy české vlády do Iráku po pádu režimu Saddáma Husajna v roce 2003. Doprovázela ho početná česká delegace. Cílem cesty bylo nastartování hospodářských vztahů a spolupráce v obranném průmyslu.

Prezident Václav Klaus v neděli společně s dalšími vysokými politickými i vojenskými představiteli oslavil 66. výročí konce druhé světové války. Na pražském vrchu Vítkově se spolu s ním u příležitosti Dne vítězství sešlo i několik desítek Pražanů, kteří přihlíželi vojenské přehlídce a kladení věnců k Národnímu památníku, v němž jsou uloženy ostatky neznámých českých vojáků ze zahraničních bojišť. Odpoledne Václav Klaus jmenoval nové generály armády a celní správy. Slavnostním okamžikem aktu bylo propůjčení čestných názvů vojenským jednotkám. Prezident Klaus svým rozkazem nařídil propůjčit název Tobrucká 25. protiletadlové raketové brigádě velitelství společných sil. Šestá polní nemocnice nemocniční základny velitelství sil podpory získala název Plukovníka Emila Zuckerkandla. Spojovací prapor velitelství společných sil od nynějška nese jméno Kapitána Otakara Jaroše a 44. lehký motorizovaný prapor čtvrté brigády rychlého nasazení velitelství společných sil se pyšní jménem Generála Josefa Ereta. Názvy jednotek jsou odvozeny od slavných osobností a událostí armádních dějin. Boj o město Tobruk za druhé světové války byl jednou z největších válečných akcí československých vojáků v severní Africe. Československý pěší prapor pod velením podplukovníka Karla Klapálka o síle 643 mužů zde od 21. října do 10. prosince 1941 hájil nejohroženější západní úsek pevnostní obrany. Kapitán Otakar Jaroš byl účastníkem zahraničního odboje proti nacistům na území tehdejšího Sovětského svazu. Stal se velitelem první roty prvního československého samostatného praporu v SSSR. Po odeslání československé jednotky na frontu bránila jeho první rota vesnici Sokolovo, kde Otakar Jaroš padl. Jako vůbec první cizinec byl oceněn in memoriam titulem Hrdina Sovětského svazu. Plukovník doktor Emil Zuckerkandl byl v letech květen 1935 až 1937 velitelem divizní nemocnice v Olomouci. Brigádní generál Josef Eret byl velitelem pěšího pluku číslo 29 v letech 1920 až 1939. Zemřel roku 1973 ve Spojených státech.

V dalším dílu Hudební neděle s Radiem Praha připomene Michal Bystrov nahrávky, které lidem dodávaly optimismus během zlých válečných časů. Nebude chybět svěží jazzový a swingový vítr, který k nám přišel s americkými vojáky. Uslyšíme písničky, jimiž se vojáci loučili se svými blízkými. A vyhlášený buřič Boris Vian zazpívá legendární skladbu Dezertér, která je hymnou všech, kteří nechtějí umírat z cizího rozkazu.

Zástupci armády i občané Prahy dnes uctili památku vojáků, kteří ve druhé světové válce bojovali proti nacismu a padli na území bývalého Československa. Pietního aktu na pražských Olšanských hřbitovech se zúčastnila také předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a náčelník generálního štábu české armády Vlastimil Picek. Slavnostní vzpomínková akce začala úderem desáté hodiny dopolední. Za zvuku vojenské hudby položili příslušníci armády věnce nejprve k čestnému pohřebišti vojáků Britského společenství národů (Commonwealth). Po položení věnců zahráli hudebníci britskou a českou hymnu. Průvod desítek lidí s věnci poté v narůstajícím horku pokračoval k památníkům vojáků sovětské armády, bulharských vojáků či účastníků bojů na barikádách v době Pražského povstání. Uctění památky se dočkali i čeští letci, kteří statečně bojovali v řadách britského královského letectva (RAF) v bitvě o Británii a zasloužili se o sestřelení mnoha letounů nacistické Luftwaffe. Své jméno na pamětní desce zde má například jeden z nejlepších válečných pilotů František Fajtl. Generál Picek v tichosti postál také u hrobu generála Karla Klapálka, který bojoval v řadách britských vojsk v Africe a mimo jiné přispěl k obraně Tobruku. Klapálek se později zúčastnil i karpatsko-dukelské operace. Pietní shromáždění skončilo u památníku československých legionářů z první a druhé světové války. Na úplný závěr uctil generál Picek se svými podřízenými památku legendárního velitele Pražského povstání generála Karla Kutlvašra.

Oslavy konce druhé světové války a porážky Hitlerova nacistického Německa budou pokračovat v neděli. Na pražském vrchu Vítkově se uskuteční pietní shromáždění u příležitosti Dne vítězství. Zúčastní se prezident republiky Václav Klaus, a další představitelé veřejného života a armády.

Položením věnců před budovu Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě uctili ve čtvrtek politici i další významné osobnosti společenského života památku padlých v květnových bojích o rozhlas.

Náplní oslav výročí Pražského povstání proti nacistické okupaci a konce druhé světové války musí být boj za svobodu, řekl ve čtvrtek před budovou Českého rozhlasu v Praze premiér Petr Nečas. Zápas o stejné hodnoty jako před 66 lety podle něj trvá i v současnosti. Počátek povstání, které začalo 5. května 1945, je podle premiéra nutné neustále připomínat. "Je to datum, kdy více než 1700 našich občanů položilo život za svobodu, ve které potom po jistou dobu žili občané této země," řekl Petr Nečas po skončení pietního aktu k uctění památky obětí povstání proti nacismu. "Připomínat si, že svoboda není samozřejmá a že za určitých okolností je nutné za ni prolít i krev a nasadit lidské životy, je pro nás mladší, kteří jsme tu dobu nezažili, velmi poučné a podnětné," dodal Petr Nečas. Předseda vlády v projevu označil za symbolické, že se před 66 lety podařilo na budově rozhlasu vedle vlajky někdejšího Československa vyvěsit i vlajku Spojených států amerických. Podle něj je vlajka s hvězdami a pruhy symbolem opravdové svobody. Na rozdíl od rudé vlajky Sovětského svazu, "která nám byla po pár letech na dalších 41 let vnucována", uvedl Petr Nečas.

Premiér se před budovou rozhlasu sešel s předsedou Senátu Milanem Štěchem či předsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou. S projevem vystoupil také pražský primátor Bohuslav Svoboda. Akce se zúčastnilo i několik desítek pamětníků povstání a bojů o budovu rozhlasu. Vzpomínkové akce se uskutečnily i na jiných místech v Praze, například u pamětní desky na radnici, v kapli Staroměstské radnice, u památníku padlých pod mostem Barikádníků či u pamětní desky budovy Vrchního soudu.

Pamětníci, příslušníci armády, ale i obyčejní lidé se sešli u památníku v tršické místní části Zákřov na Olomoucku, aby si připomněli 66. výročí zákřovské tragédie z konce druhé světové války. Nacisté 20. dubna 1945 zavraždili nedaleko v lese celkem 19 mužů z obce. Gestapo do ní vtrhlo pod záminkou, že Zákřov je střediskem partyzánů a obyvatelstvo je podporuje. Muže v lese zavřeli do dřevěné boudy, polili ji benzínem a dehtem a zapálili. V květnu 1945 byly ostatky mrtvých uloženy do jediné rakve, která je na tršickém hřbitově.

Na kříži u Dobronína, který byl loni v srpnu vztyčen v místě nálezu údajně ubitých Němců z konce druhé světové války, se objevily dva protiněmecké vzkazy na dřevěných tabulkách. Podle místních lidí je tam někdo dal v posledních dnech, uvedla regionální příloha Mladé fronty Dnes (MfD). V masovém hrobě na louce Budínka byla podle antropologů zakopána těla nejméně 13 lidí. Vzkazy jsou zřejmě výsledkem sporů o umístění památníku zabitým Němcům na dobronínském hřbitově. Vzkazy viděl i dobronínský starosta Jiří Vlach (KSČM). "Setkávám se s takovým pohledem u starších lidí, kteří si prožili útrapy války," uvedl. Podle Ondřeje Matějky ze sdružení Antikomplex, které se zabývá česko-neměckými dějinami, by ale demokratická a svobodná společnost měla umět diskutovat bez osobních útoků.

Vedení obce poslal žádost o zřízení pomníku zabitým Němcům na dobronínském hřbitově jménem pozůstalých dobronínský rodák odsunutý do Německa Johann Niebler. Zastupitelstvo obce, které se sešlo v polovině února, o této záležitosti nerozhodlo. K věci se vrátí 21. března.

V minulých dnech skončil odborný průzkum lidských ostatků, které policie našla v místech, kde byli podle ústní tradice na konci války zavražděni němečtí civilisté. Zkoumali je vědci z antropologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.

V masovém hrobu u Dobronína na Jihlavsku, kde se údajně nacházejí ostatky Němců zavražděných po druhé světové válce, bylo nejméně 13 lidí, s největší pravděpodobností mužů. Příčinu jejich smrti ani nynější průzkum expertů z brněnské Masarykovy univerzity neobjasnil. Napsaly to s odvoláním na antropoložku z uvedené univerzity Petru Urbanovou deníky Právo a Mladá fronta Dnes (MfD). Zemřelí se podle jejího odhadu dožili věku od 30 do 60 let. Podle některých zpráv byli Němci v r. 1945 ubiti lopatami a motykami. Nic takového ale antropologové nepotvrdili, píše Právo. Podle odborníků jsou ale v místě, kde se kosti našly, obzvlášť špatné podmínky pro jejich zachování. Právo píše, že kosterní fragmenty nyní poputují na analýzu DNA, srovnáním se vzorky možných příbuzných by se dala zjistit jejich identita. Podle svědectví by ale mělo být v těchto místech pochováno asi 15 německých obyvatel určených k odsunu. Kriminalisté vyšetřují případ od loňského září pro podezření z trestného činu vraždy.