Související články

Stovky lidí se dnes zúčastnily pietního aktu, který připomněl 76. výročí vyhlazení osady Ležáky nacisty, a uctily památku 52 vyvražděných obyvatel obce. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení Lidic. Premiér Andrej Babiš v projevu vyzdvihl důležitost NATO a EU pro uchování míru v Evropě. Pietního aktu se zúčastnili kromě lidí z okolních obcí také hosté z Česka i ze zahraničí. Do Ležáků dnes dorazila také Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, jedna ze dvou sester, které jako jediné vyvraždění vesnice přežily. Její sestra Marie letos v únoru zemřela ve věku 76 let.

Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou, vesnici připomínají žulové náhrobky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.

Asi 250 lidí vyrazilo v sobotu pěšky na dvaatřicetikilometrovou Pouť smíření z Pohořelic do Brna. Šlo o připomínku obětí poválečného odsunu německy mluvícího obyvatelstva z Brna.

Historické události připomene v neděli také pietní akt na nádvoří Kounicových studentských kolejí, které za druhé světové války sloužily jako nacistické vězení a popraviště. Pietního aktu, v rámci festivalu Meeting Brno, se zúčastní čeští i němečtí občané.

Politici, vojáci a další lidé dnes oslavili 73. výročí konce druhé světové války v Evropě. K Národnímu památníku v Praze na Vítkově se přišli podívat na tradiční kladení věnců také pamětníci a váleční veteráni. Den, kdy nacistické Německo podepsalo v roce 1945 kapitulaci, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek. Mezi přítomnými byl prezident Miloš Zeman, dorazili rovněž například předsedové Senátu a Sněmovny Milan Štěch a Radek Vondráček, premiér v demisi Andrej Babiš, ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová, náčelník generálního štábu Aleš Opata a kardinál Dominik Duka.

Pietní akty související s výročím ukončení války se konají na několika místech nejen v Praze, ale i v dalších českých městech. Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. S více než 60 miliony obětí se stala dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Češi bojovali proti nacistům ve válce na západní i východní frontě.

Také v Brně si politici a další lidé připomněli výročí konce druhé světové války v Evropě. Vzpomínkový akt se odehrál u Kounicových studentských kolejí. Během druhé světové války koleje sloužily jako neblaze proslulé nacistické vězení a popraviště. Oběti nacismu připomíná kamenný pylon, sochy svatého Václava a umučeného muže v místě, kde nacisté stříleli vězně, a tři žulové stojany na dvoře kolejí, kde stály šibenice. Koleje jsou od roku 1978 národní kulturní památkou.

Na 8. květen připadá jedna z hlavních událostí historie nejen Česka, ale i Evropy. 8. května roku 1945 skončila 2. světová válka. Každá z bitev a válek v historii přinášela oběti. Postupně se začal vytvářet systém identifikace padlých zavedením vojenských identifikačních známek. Přesto i ve 20. století zůstalo mnoho bezejmenných obětí. A právě na jejich památku vznikl hrob neznámého vojína.

V druhé polovině dubna 1945 ještě bojovala Rudá armáda u Berlína. Americká třetí armáda generála Pattona postupovala Německem na jih, aby zlikvidovala očekávané sídlo tvrdého odporu v horách – takzvanou Alpskou pevnost. Při zajišťování levého křídla postupu začaly její jednotky pronikat za pohraniční hory a do Československého vnitrozemí.

Památku obětí Pražského povstání proti nacistům uctili zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, hlavního města a Parlamentu ČR. Sešli se před staroměstskou radnicí, která byla během květnových bojů v roce 1945 silně poškozena, a poté položili věnce obětem povstání. Akci přihlíželi kromě několika členů svazu pouze turisté. Předseda svazu Jaroslav Vodička zkritizoval malou účast a to, že se dnes podle něj na význam povstání zapomíná.

Vzpomínková akce se konala také u budovy Českého rozhlasu. Právě o něj se na sklonku druhé světové války svedly tvrdé boje, padlo na 170 lidí. V celé Praze zemřeli při střetech s německými vojáky tisíce lidí. Proti názorům, že Pražské povstání bylo ukvapené a zbytečné a že stačilo vyčkat na příchod Rudé armády, se ohradil předseda Senátu Milan Štěch. "Tady se ale zapomíná na záměry německé armády, která počítala s obranou nejméně dvoutýdenní, přičemž by celá historická část na levém břehu Vltavy byla zničena," řekl v projevu. Rovněž slovenský velvyslanec Peter Weiss, jenž vyzdvihl hrdinství a vlastenectví povstalců, podotkl, že povstání zachránilo Prahu před zkázou, kterou jí chystali vojska generála Ferdinanda Schörnera.

Devětatřicet lidí na Hradě vyznamenal prezident Miloš Zeman u příležitosti státního svátku. Nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva dostala šestice vojáků a zahraničních politiků. Za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky ho udělil vídeňskému starostovi Michaelu Häuplovi, slovinskému prezidentu Borutu Pahorovi a německému exkancléři Gerhardu Schröderovi, jehož nazval svým přítelem. Řád bílého lva vojenské skupiny prezident propůjčil trojici českých a československých vojáků. Posmrtně vyznamenal legionáře a velitele Pražského povstání armádního generála Karla Kutlvašra, který byl vězněn za komunistického režimu. In memoriam byl oceněn i další československý legionář a někdejší náčelník hlavního štábu armádní generál Ludvík Krejčí. Řád bílého lva Zeman propůjčil také armádnímu generálovi Karlu Pezlovi, prvnímu náčelníkovi generálního štábu české armády.

Druhým nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem Tomáše Garrigua Masaryka Zeman vyznamenal tři osobnosti. In memoriam řád udělil slovinskému architektu Josipu Plečnikovi, který se mimo jiné podílel na současné podobě Pražského hradu. Posmrtně řád dostal také Charles Crane, americký diplomat, který podporoval slovanskou kulturu. Sponzoroval například Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Zemřel v roce 1939, ke konci života se ale podle některých zdrojů dostal do pozice antisemity a neskrýval obdiv k politice Adolfa Hitlera. Řádem TGM byl přímo na Hradě vyznamenán Petr Beck, který přežil věznění v koncentračním táboře Osvětim a pak se zapojil do bojů proti nacistickému Německu.

Zeman udělil také čtyři medaile Za hrdinství. Posmrtně ocenil policistu Václava Haaseho, který loni v prosinci společně s kolegou zasahoval proti agresivnímu mladíkovi poblíž jihočeského městyse Olešník. Přestože mladík policisty zranil, dokázali jej zneškodnit a zavolat posily. Haase později na následky zranění zemřel v nemocnici. Medaili převzal jeho otec. Za záchranu lidského života a značného majetku byl stejnou medailí vyznamenán hasič Jan Odermatt. Zemřel letos v únoru, když podlehl zraněním, která utrpěl při rozsáhlém požáru lakovny ve Zvoli u Prahy.

Medailí Za zásluhy se Zeman rozhodl ocenit řadu známých jmen. Z kulturní oblasti vyznamenal například legendárního spisovatele a autora Rychlých šípů Jaroslava Foglara, "ikonu českého skautingu". Medaili dostali herci Juraj Kukura, Jan Skopeček a Luděk Sobota, režisér Troška nebo umělci Vondráčková, Jaromír Nohavica, Štefan Margita, Eva Urbanová, Yvetta Simonová a in memoriam Jarmila Šuláková. Podle očekávání byla vyznamenána rychlobruslařka a olympionička Martina Sáblíková a ocenění si odnesl i několikanásobný vítěz rallye Paříž-Dakar Karel Loprais. Z oblasti vědy či lékařství byli oceněni zakladatel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Vladimír Mařík, lékař Boris Šťastný či zřizovatel hospicové péče Miroslav Wajsar. Oproti minulým letům Zeman ocenil jediného podnikatele - Lubomíra Stokláska, který založil a vede firmu Agrostroj. Za zásluhy o stát vyznamenal i novináře a publicistu Petra Žantovského a odbornici na etiketu a bývalou poradkyni prezidentů USA Elišku Haškovou-Coolidge.

Výročí vzniku samostatného Československa si na pražském Vítkově připomněli politici, zástupci armády i váleční veteráni z druhé světové války. Příští rok, kdy se bude slavit 100 let od vzniku Československa, se pravděpodobně na Evropské třídě v Praze uskuteční vojenská přehlídka.

Bohuslav Sobotka v Hirošimě uctil památku obětí americké jaderné bomby, která město na konci druhé světové války srovnala se zemí. Český premiér položil věnec v Parku míru a prohlédl si muzeum s expozicí o průběhu války, o roli Hirošimy v této válce a o důsledcích výbuchu atomové bomby, včetně dobových fotografií. Zastavil se také u Památníku míru, což je torzo někdejšího Průmyslového paláce od českého architekta Jana Letzela, který jako jediná budova v okolí výbuchu bomby zůstal stát.

Zhruba pět desítek lidí na městském hřbitově v Přerově uctilo oběti masakru karpatských Němců, Slováků a Maďarů československými vojáky na návrší zvaném Švédské šance nedaleko za městem. Vojáci tam v červnu 1945 kulkou do týlu povraždili 265 nevinných lidí včetně žen a dětí. Historici jejich nelidský čin řadí mezi nejhorší případy msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Širší veřejnost se o něm dozvěděla až po roce 1989. Vzpomínkový akt na hřbitově se poprvé odehrál u hrobu, kde spočívají všechny oběti masakru. Ostatky téměř 200 žen a dětí byly totiž až loni nalezeny na olomouckém hřbitově a na společné místo k ostatkům mužů byly umístěny po 72 letech letos na konci května.

Akci zorganizoval důstojník Karol Pazúr, který nakonec skončil před soudem. Ve vězení strávil zhruba rok, poté jej prezident Klement Gottwald amnestoval, v pozadí byly Pazúrovy vazby na komunistické představitele. Podle přerovského historika a bývalého ředitele Muzea Komenského Františka Hýbla, který se tragédii dlouhodobě věnuje, Pazúr sloužil v Hlinkových gardách a jeho bratr u zbraní SS. Hrůzným činem v Přerově chtěl svoji minulost zastřít.