Související články

Česká republika si připomněla 94. výročí vzniku Československa oslavami, pietními akcemi a shromážděními, slavnostní vojenskou přísahou, ale také manifestacemi. V řadě měst a obcí se konaly vzpomínkové akce, často u pomníků prvního českého prezidenta T. G. Masaryka. Oslavy státního svátku tradičně vrcholí večer na Pražském hradě předáním vyznamenání vybraným osobnostem. Oficiální oslavy zahájil už dopoledne prezident Václav Klaus u Národního památníku na zasněženém pražském Vítkově, kde propůjčil bojové prapory čtyřem vybraným armádním útvarům. Václav Klaus, pro něhož je to poslední 28. říjen ve funkci prezidenta, se také zúčastnil slavnostní přísahy přes 400 nových vojáků a vojákyň na Hradčanském náměstí, jmenoval nové generály a na Hradě promluvil k diplomatům. Mimo jiné jim řekl, že první československý prezident T.G.Masaryk je inspirací pro obnovu demokracie po pádu komunismu. O Masarykovi se hovořilo také na tradičním shromáždění pořádaném Českým svazem bojovníků za svobodu (SČBS) v Národním muzeu. Předseda svazu Jaroslav Vodička v projevu upozornil, že česká společnost se příliš vzdálila zásadám, které vyznával první český prezident. Úcta k Masarykovi se podle něj stává pouhou formalitou. Podobně se na tomto shromáždění vyjádřil také předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Kritizoval také to, že už několik let chybí v rozpočtu peníze na uspořádání a digitalizaci osobní Masarykovy knihovny. Výročí vzniku Československa si spolu s dalšími lidmi připomněli zástupci Československé obce legionářské. Shromáždili se u Pomníku československých legionářů v Praze Pod Emauzy. Některé organizace využily svátek k manifestacím. Svoji akci zorganizovali příznivci obnovení českého království. Později se z popudu neparlamentní Strany svobodných občanů sešli odpůrci evropské integrace, kteří požadovali vystoupení z EU. Na svůj tradiční pochod Prahou se vydali příznivci monarchistických tradic. Součástí pochodu z Václavského na Malostranské náměstí bylo i shromáždění za obnovení pomníku rakousko-uherského maršála a českého šlechtice Jana Josefa Václava Radeckého.

Švehla, Rašín, Soukup, Stříbrný a Šrobár - tato jména spojuje jedno datum: 28. říjen. Tito politici stáli v roce 1918 v čele převratu, jehož výsledkem byl vznik Československa. "Muže 28. října" podrobněji představí v repríze Martina Lustigová.

Nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, propůjčil prezident Václav Klaus u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa třem veteránům druhé světové války. Řád obdrželi tankista Mikuláš Končický, Jan Velík a pilot Václav Djačuk. Všichni ocenění působili na východní frontě. Klaus je ocenil za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu. Válečné veterány spojuje účast v bojích na východní frontě. Podobný měli osud i po nástupu socialismu. Končický byl v roce 1970 propuštěn z armády kvůli odmítavému postoji k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Velík a Djačuk byli propuštěni z armády už po nástupu socialismu. Velík po roce 1968 vrátil všechna sovětská vyznamenání.

Prezident vyznamenal 21 osobností. Mezi oceněnými jsou rovněž anglista a překladatel Martin Hilský, jenž převedl do češtiny Shakespearovo dílo, legenda skoku na lyžích Jiří Raška, kreslíř a karikaturista Vladimír Renčín, zakladatel Černého divadla Jiří Srnec a klavírista a skladatel, jazzman Emil Viklický. Obdrželi Medaili za zásluhy. K dalším oceněným patří světově uznávaný kardiochirurg Jan Černý, podnikatel, zakladatel a ředitel firmy na inovativní nemocniční lůžka Zbyněk Frolík a manažer a vysokoškolský učitel Jan Kruliš-Randa, jenž v emigraci spolupracoval s protikomunistickým exilem. Medaili obdrželi rovněž americký klimatolog a geolog českého původu Jiří Kukla a kněz, vědec a politik, exministr školství Petr Piťha. Medaili za hrdinství Klaus udělil Davidu Sukačovi, mladíkovi, jenž loni pomohl kamarádovi tonoucímu v řece Ostravici v Ostravě-Habrůvce. Chlapec se zachránil, tehdy šestnáctiletého Sukače ale strhl vodní vír a sám utonul.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka Klaus propůjčil sedmi lidem za zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Převzali je jedna ze zakladatelek Mezinárodního sdružení Terezínská iniciativa Dagmar Lieblová, předseda Svazu Pomocných technických praporů Vladimír Lopaťuk, protikomunističtí odbojáři Karel Páral, Ladislav Suchomel, František Suchý a Marie Škarecká a řádová sestra Anna Magdalena Schwarzová, jež zažila perzekuce za nacismu i za socialismu.

Nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, propůjčil prezident Václav Klaus u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa třem veteránům druhé světové války. Řád obdrželi tankista Mikuláš Končický, Jan Velík a pilot Václav Djačuk. Všichni ocenění působili na východní frontě. Klaus je ocenil za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu. Válečné veterány spojuje účast v bojích na východní frontě. Podobný měli osud i po nástupu socialismu. Končický byl v roce 1970 propuštěn z armády kvůli odmítavému postoji k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Velík a Djačuk byli propuštěni z armády už po nástupu socialismu. Velík po roce 1968 vrátil všechna sovětská vyznamenání.

Prezident vyznamenal 21 osobností. Mezi oceněnými jsou rovněž anglista a překladatel Martin Hilský, jenž převedl do češtiny Shakespearovo dílo, legenda skoku na lyžích Jiří Raška, kreslíř a karikaturista Vladimír Renčín, zakladatel Černého divadla Jiří Srnec a klavírista a skladatel, jazzman Emil Viklický. Obdrželi Medaili za zásluhy. K dalším oceněným patří světově uznávaný kardiochirurg Jan Černý, podnikatel, zakladatel a ředitel firmy na inovativní nemocniční lůžka Zbyněk Frolík a manažer a vysokoškolský učitel Jan Kruliš-Randa, jenž v emigraci spolupracoval s protikomunistickým exilem. Medaili obdrželi rovněž americký klimatolog a geolog českého původu Jiří Kukla a kněz, vědec a politik, exministr školství Petr Piťha. Medaili za hrdinství Klaus udělil Davidu Sukačovi, mladíkovi, jenž loni pomohl kamarádovi tonoucímu v řece Ostravici v Ostravě-Habrůvce. Chlapec se zachránil, tehdy šestnáctiletého Sukače ale strhl vodní vír a sám utonul.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka Klaus propůjčil sedmi lidem za zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Převzali je jedna ze zakladatelek Mezinárodního sdružení Terezínská iniciativa Dagmar Lieblová, předseda Svazu Pomocných technických praporů Vladimír Lopaťuk, protikomunističtí odbojáři Karel Páral, Ladislav Suchmomel, František Suchý a Marie Škarecká a řádová sestra Anna Magdalena Schwarzová, jež zažila perzekuce za nacismu i za socialismu.

Prezident Václav Klaus označil současnou společenskou situaci za stav neklidu a nespokojenosti. K obratu není podle něho jednoduchý návod, je však potřeba vrátit se k osvědčeným modelům, hodnotám a ctnostem. Klaus v projevu u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa varoval před umělým stupňováním sociálního napětí a zpochybnil "oslavování a velebení globálna". Svět si podle prezidenta namlouvá, že si díky internetu, umělé inteligenci nebo politické korektnosti se vším poradí, a tváří se, že není nic než přítomnost a budoucnost. "To je velký omyl," zdůraznil Klaus. Právě nyní potřebuje podle něho pýcha lidského rozumu vědomí rámce tím, že se poučí z historie a tradic. Ačkoli České republice nehrozí rozvrat jako koncem 30. let minulého století, společnost podle Klause nežije v klidu, v uspokojení a v bezstarostnosti. "Soudržnost naší komunity má vážné a spíše narůstající trhliny, nedůvěra jedněch společenských skupin vůči druhým je poměrně vysoká," řekl prezident. Jmenoval mimo jiné politické strany, většiny a menšiny, Romy a ne-Romy a bohatší a chudší lidi. Chybí podle Klause schopnost naslouchat argumentům druhé strany, kvůli sporům se problémy často pragmaticky neřeší.

Premiér Petr Nečas lidem v České republice ke státnímu svátku popřál, aby zvládli problémy, které mají vzhledem k nelehké ekonomické situaci před sebou. Předseda vlády to uvedl v americkém hlavním městě Washingtonu, kde na závěr své dvoudenní návštěvy Spojených států položil věnec k soše prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Washingtonský památník Masarykovi vznikl zásluhou společnosti Američtí přátelé České republiky. Socha byla odhalena v roce 2002.

Česká veřejnost si připomněla výročí vzniku samostatného československého státu. Masarykovská česko - slovenská tradice sice zanikla v roce 1993, Česká republika se s ní však i dnes identifikuje. Oslavy vyvrcholily večer na Pražském hradě, kde prezident republiky Václav Klaus pronesl projev a odměnil významné osobnosti nejvyšším státním oceněním.

Češi si připomněli 92. výročí vzniku samostatného Československa, od rána se na řadě míst konaly oslavy či mítinky. Prezident Václav Klaus společně s předsedy obou komor parlamentu Miroslavou Němcovou (ODS) Přemyslem Sobotkou (ODS) položili věnce u Národního památníku na pražském Vítkově. Tento akt patří k oslavám vzniku samostatného československého státu, který se zrodil před 92 lety. Po vojenské přehlídce prezident vojáky pozdravil a spolu s ostatními politiky položil k památníku věnce. Minutou ticha pak přítomní uctili památku všech, kteří v bojích za samostatnost Československa zahynuli. Památník na Vítkově byl postaven ve 30. letech 20. století jako připomínka vzniku Československa a hrdinství československých legionářů z první světové války. Historický objekt zrekonstruovalo Národní muzeum za 321 milionů korun. Památník by měl sloužit jako muzeum českých a československých moderních dějin i jako místo slavnostních aktů.

Asi čtyři stovky lidí se zúčastnily odhalení sochy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v centru Bratislavy. Slavnost, která se konala u příležitosti 92. výročí vzniku první Československé republiky, provázel protest asi dvaceti sympatizantů extremistické Lidové strany Naše Slovensko, podle které Masaryk celý život bojoval proti právům Slováků. Policie nemusela důrazněji zasahovat. Masarykova podobizna se stala součástí nového vzhledu Památníku československé státnosti. Více než dvoumetrovou sochu nechala vyrobit bratislavská městská část Staré město. Z předních slovenských politiků se akce zúčastnil slovenský ministr zahraničí Mikuláš Dzurinda. Obešla se naopak bez účasti hlav obou států.

Politici, účastníci odboje a další lidé si připomněli výročí založení samostatného československého státu tradičně také v panteonu Národního muzea. V projevech řečníků často zněla slova svoboda a demokracie a výzvy k uchování historické paměti. Někteří ale také poukazovali na to, že se dějiny v současné době prý dezinterpretují. "Musíme ochraňovat historickou pravdu," zdůraznila předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková a kritizovala televizní pořady, které podle ní znevažují státnost. O údajné dezinterpretaci dějin hovořil také europoslanec ODS Jan Zahradil, který nadhodil, že jde zřejmě o módu. O husitech se prý mluví jako o bandě lapků, o době pobělohorské se říká, že to nebyla doba temna, a v Rakousku-Uhersku se Čechům dařilo dobře. Podobné výklady a také to, že se nemluví o genocidě, kterou prováděli nacisté, ale o odsunu Němců, Zahradil označil za historii obrácenu naruby. Před neznalostí dějin varoval předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). "Pro mnoho občanů je státní svátek den volna bez hlubšího obsahu," uvedl. Zazněla slovenská a česká hymna a také husitský chorál.

Výročí ve společném prohlášení připomněli také český premiér Petr Nečas a slovenská premiérka Iveta Radičová, kteří se účastnili summitu EU v Bruselu. Přestože se původní československý stát rozdělil do dvou samostatných republik, čelí podle premiérů oba národy v současnosti stejným problémům, které mohou společně řešit.

Češi si ve čtvrtek připomenou 92. výročí vzniku samostatného Československa. Oslavy jako každoročně vyvrcholí večer na Pražském hradě, kde prezident Václav Klaus udělí státní vyznamenání. Kromě tradičních oficiálních akcí bude státní svátek provázet i několik mítinků v ulicích. Václav Klaus obvykle v den státního svátku vyznamená zhruba dvacet osobností. Mezi oceněnými budou zřejmě i letos jména, která vzbudí pozornost a emoce. Podle neoficiálních informací, které se objevily v médiích, totiž vyznamenání dostane mimo jiné ředitel Národní galerie Milan Knížák či hokejista Jaromír Jágr. Oslavy státního svátku se letos obejdou bez předsedy vlády. Premiér Petr Nečas totiž bude na summitu EU v Bruselu, který se má zabývat mimo jiné novými rozpočtovými pravidly EU. Václav Klaus zahájí oslavy tradičně u Národního památníku na Vítkově, kde položí věnce. Další tradiční slavnostní shromáždění se koná v Pantheonu Národního muzea. S hlavním projevem tam vystoupí předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.