Čeští vynálezci

Karel Schinzel

(1886-1951)

Karel Schinzel Karel Schinzel se narodil 20. 12 1886 v Edrovicích u Bruntálu, jeho rodina se přestěhovala v roce 1896 do Opavy, kde vystudoval dvouletou obchodní školu, ale jeho zájem se stále více upíral k chemii. Nastoupil jako účetní v chemické továrně Gustava Hella v Komárově. Tam měl příležitost experimentovat ve výrobních postupech fotografie. 8. 4. 1905 podal patentní přihlášku "Postup hotovení barevných fotografií" a byl mu udělen rakouský patent. Jednalo se o postup vyvolávání snímků na fotografický materiál se třemi citlivými vrstvami. Jeho vynález se stal později důležitým základem díky němuž mohly být později po roce 1935 vyráběny filmy Kodachrome a Agfacolor. Firma G. Hella mu umožnila si doplnit vzdělání, když jej přeložila ke své vídeňské pobočce. Ve Vídni pak při zaměstnání vystudoval jak gymnázium (1908), tak řádně Vysokou školu technickou, kde v r. 1912 získal titul inženýra. Potom se vrátil do komárovské továrny, a za války byl odveden k výrobě trhavin. Na této problematice pracoval u firmy Wetzler et Co. Napsal disertační práci o získání manitu a sorbitu pro výbušniny. V roce 1919 byl ve Vídni promován na doktora technických věd. Po krátkém působení ve Vídni se vrátil v r. 1922 do Opavy, kde si zařídil chemickou výzkumnou laboratoř, ze které vyšla řada patentů světového významu.

Výsledky svých výzkumů zveřejňoval v časopise Das Lichtbild a tím na sebe upozornil německou firmu Agfa a americkou firmu Kodak. Firma Kodak odkoupila od Schinzela celkem 27 patentů a v roce 1937 pro ni pracoval jak v Rochesteru, tak v Londýně na zlepšení procesu Kodachrom. Do Opavy se již nevrátil, ale od března 1938 se usadil v Badenu poblíž Vídně. Tam jej na sklonku války potkala katastrofa. Při bombardování Badenu mu byla zničeně jak jeho výzkumná laboratoř, tak i knihovna s mnoha zápisky a výkresy. Navíc jeho práci přerušilo náhlé oslepnutí.

Zemřel ve Vídni 23. 11. 1951.