Již několik let je v České republice Velký pátek státním svátkem. Letos připadá na 19. března, velikonoční neděle na 21. března. Více o historii Velikonoc, o velikonočních tradicích a o oslavách českých Velikonoc se můžete dozvědět na těchto stránkách.
Foto: Archiv Radia Praha
Konec zimy a začátek jarního období symbolizují velikonoční svátky.
Tak jako svátky vánoční mají i Velikonoce pohanské kořeny. Pohanští
Slované i Germáni slavili začátkem jara procitnutí přírody ze zimního
spánku. Židé v tuto dobu také slaví svůj velký svátek - Pesach, svátek
Smilování, na památku vysvobození Izraelitů z Egypta. Více...
Foto: Archiv Radia Praha
Symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici celé středomořské civilizace,
ovládané po tisíciletí pastevci. V křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka - Krista. Na Šumavě v jihozápadních Čechách se věřilo, že posvěcení beránka pomůže najít pocestným ztracenou cestu z lesů. Skopové maso se z české kuchyně takřka vytratilo, ale ve většině domácností beránek na velikonoční tabuli nechybí, a to ve formě sladkého pečiva.
Více...
Foto: CzechTourism
Barvení a zdobení vajec, ať již vařených, nebo pouhých skořápek, ze kterých se syrový žloutek vyfukuje dvěma protilehlými otvory ve špičce a na spodku vajíčka, není pouze českou tradicí. Malovaná vejce byla objevena již v sumerských vykopávkách z roku 2 500 před naším letopočtem. Vejce se totiž ukládala do hrobů spolu s mrtvými jako symbol nikdy nezanikajícího života, což odpovídalo pohanským představám o posmrtném životě. Barvením se měla znásobit jejich magická moc. Po mnoho století poté se vejce zdobila jako zárodek nového života.
Více...
Ivan Odilo Štampach, foto: Kristýna Maková
Jak prožívají velikonoční svátky příslušníci nejrůznějších náboženství? Jaký je původní obsah Velikonoc? A jak se liší oslavy velikonočních svátků u jednotlivých náboženských skupin? O tom jsme hovořili s jedním z předních českých religionistů a teologů Ivanem Odilo Štampachem.
Více...