Photo: smichov.blog.cz
V Košířích, na začátku Jinonické ulice, se nacházejí pozůstatky viniční usedlosti Turbová. Původní vinice s terasovitou stupňovitou zahradou zde stála již za krále Karla IV. V 18. století vinici zakoupil František Xaver Turba, který usedlosti dal nejenom jméno, ale také ji rozšířil a vybudoval zde barokní statek. V 19. století byla jedna z budov přestavěna na novobarokní vilu s charakteristickou věží a mansardovou střechou s vikýři. Průčelí obrácené do svahu je členěné verandou s dřevěnými vyřezávanými prvky. Vila v té době patřila smíchovskému starostovi Josefu Linhartovi a později rodině senátora Jindřicha Šafařoviče.
Photo: smichov.blog.cz
Členitý terén bývalých vinic dal vzniknout krásné terasovité zahradě s řadou poetických zákoutí, barokních schodišť a bran s několika pískovcovými sochami. Zahrada byla osázena především ovocnými stromy, nechyběly ale ani další okrasné dřeviny, z nichž za zmínku stojí tis starý kolem 300 let a krátká kaštanová alej. V horních partiích byl pak jehličnatý lesík.
V průběhu čtyřicátých let minulého století si zde Jiří Trnka pronajal byt. Usedlost Turbovou objevil, když šel náhodou kolem a všiml si tabulky o pronájmu volného bytu v přízemí.
Rodinný přítel A. Hoffmeister o životě Trnky v Turbové roku 1955 napsal:
Trnka bydlí ve staré vile, jako vystřižené z detektivního románu. Je to stranou od ruchu ulic dneška, trochu v 19.století a trochu ve snách. Tady v tom ateliéru vyzděném obrazy nemohl by žít měšťák, tady může bydlet jen umělec.
Jiří Trnka v ateliéru v Turbové, photo: smichov.blog.cz
V přízemním bytě v Turbové žila rodina Jiřího Trnky od roku 1939 do roku 1958. Majitelkou vily byla Marta Šafařovičová, tu Trnka přemlouval, aby mu Turbovou prodala, ale stará slečna vzorně a s láskou pečující o zahradu o tom nechtěla slyšet. Zahrada vily byla inspirací i Trnkovi a ve svém zdejším ateliéru vytvořil svá stěžejní díla. Kniha Zahrada, kterou sám napsal i ilustroval se dočkala rovněž filmového zpracování. Přímo v Turbové se také točily exteriéry loutkového filmu Císařův slavík. Trnka byl velmi pracovitý a do noci svítila okna jeho ateliéru tajuplným svitem modrých žárovek, které kvůli barvám používal.
Trnkovy děti Zuzana, Jiří a Helena zde prožily pohádkové dětství. Obrovská terasovitá zahrada plná vzrostlých stromů musela být rájem dětských dobrodružství.
Majitelka Šafařovičová byla za komunistického režimu jako buržoazní dcera perzekuována. Byla přestěhována do zahradního domku bez přívodu vody a plynu, zatímco do vily byli nastěhováni noví nájemci. Práci sháněla s obtížemi a výdělek nestačil na udržování tak rozsáhlé usedlosti. Turbová začala chátrat. Roku 1976 byla donucena vilu prodat obci. Plánovalo se tu totiž zřízení mateřské školy. Nutnost nákladné rekonstrukce však komunisty odradila, a tak předali objekt SSM. V hospodářských budovách působilo družstvo Moděva vyrábějící stany.
Od r. 1964 je vyhlášena Turbová za kulturní památku. V této době už započala degradace celého areálu usedlosti.
Photo: mista.unas.cz
Na počátku 90. let se sem hodlala nastěhovat taneční škola, která začala s chaotickými úpravami. Po uplatnění restitučního nároku a následném prodeji Turbové roku 1993 tu mělo být zřízeno kulturní středisko a španělské obchodní zastupitelství. Na zalesněných pozemcích měly být dostavěny rodinné domy podle architektonického návrhu architekta Jiřího Trnky ml., aby bylo možné pokrýt vysoké náklady na rekonstrukci. Nový majitel však zemřel a spolu s ním byly pohřbeny i veškeré plány. Vše nasvědčovalo tomu, že do budoucna půjde spíše o lukrativní pozemek, než o záchranu starodávné památky. Dnes se stala majetkem společnosti Praturb, jejímž vlastníkem je firma z Britských Panenských ostrovů.
V posledním desetiletí se stal stav celého objektu havarijním. Postupně došlo k jeho kompletnímu vybydlení, původní barokní zahrada se zcela ztratila v náletové zeleni a celý komplex neutěšeně chátral za výrazného přispění squatterů a bezdomovců, kteří zde našli nerušený azyl.
Photo: mista.unas.cz
Vlastník na základě výzvy památkářů začal konat nápravná opatření. Došlo k vyklizení objektu, zajištění konstrukcí u kterých hrozilo jejich zřícení, byla přeložena střecha a kvalitně provedeny klempířské práce, dále je preventivně odstraňována náletová zeleň. V současnosti je objekt rovněž střežen a je zamezeno volnému přístupu. Při poslední obhlídce bylo konstatováno že je dostatečně provedeno nejnutnější zakonzervování této kulturní památky s nutností konání pravidelných kontrolních obhlídek.