28. září 935, podle starších pramenů v r. 929, byl na příkaz svého mladšího bratra Boleslava ve Staré Boleslavi zavražděn český kníže Václav z rodu Přemyslovců. Bratrovražda otevřela Boleslavu zvanému Ukrutný cestu k moci. Dal přitom vyvraždit i celé rodiny Václavových příznivců včetně nemluvňat.
Sám Boleslav ale už v r. 938 nechal ostatky svého bratra převézt do Prahy a usiloval o jeho kanonizaci. Přispěl tak ke vzniku svatováclavské tradice, která sehrála v českých národních dějinách neobyčejně významnou roli. Kult sv. Václava se šířil už od konce 10. století. Světec nejprve reprezentoval a ochraňoval panovnickou dynastii, později se ale stal patronem celého národa. Jeho portrét s přemyslovským štítem a praporcem symbolizoval zemi a lid i v těch nejtěžších obdobích českých dějin. Jméno Václav bylo chápáno jako synonymum pro Čechy a českou korunu.
Svatý Václav je jedním z nejoblíbenějších českých svatých, zemský patron, mučedník i osobnost, která sehrála velmi důležitou úlohu v emancipaci českého státu a přemyslovské dynastie v rámci křesťanské Evropy.
28. září je od roku 2000 státním svátkem, Dnem české státnosti.