Stručné dějiny hudby


Při zkoumání středověké hudby máme co do činění s nejvzdálenější a nejdelší érou "pravé" hudební historie. Svatý Řehor (anglicky Gregory, bez dialektriky málo srozumitelné), který uspořádal velký soubor chorálů, které vznikly v průběhu prvních století trvání křesťanství, byl papežem od roku 590 do 604; od jeho jména je odvozen název Gregoriánský chorál. Středověká éra trvá až do 14. stol., což představuje téměř 1000letý úsek dějin.

Jedním, a docela zásadním problémem, se kterým se musíme potýkat při studiu středověké hudby je, že systém notového zápisu se vyvíjí jen pomalu, je-li vůbec k dispozici. První dochované nálezy notového zápisu pocházejí z 9. století. Rytmický zápis se vyvinul až v 12. - 13. století.

Gregoriánský chorál je monofonní, tzn. hudba se skládá pouze z jedné melodické linky bez doprovodu. Nevíme, kdo je autorem melodií Gregoriánských chorálů. Stejně jako lidové melodie se chorály pravděpodobně měnily, jak procházely ústním podáním generací.

Polyfonie je hudba, kde najednou zní dvě nebo více melodických linek. Polyfonie neexistovala (nebo nebyla zaznamenána) až do 11. století. Ačkoli většina středověkých polyfonních děl je anonymní - jména autorů se buď nezachovala, nebo nebyla nikdy zaznamenána - jsou známa jména skladatelů, jejichž práce byly tak významné, že jejich jména byla dochována společně s jejich díly.

Důležití skladatelé

Hildegarde von Bingen (1098 - 1179)
Perotinus (1155 - 1220)
Guillaume de Machaut (1300 - 1377)
John Dunstable (1385 - 1453)
Guillaume Dufay (1400 - 1474)

Středověká hudba na českém území

Dějiny hudby na území českém, slovenském a polském, jejichž politické a kulturní osudy v prvých stoletích spolu těsně souvisí, můžeme sledovat poněkud bezpečněji až od příchodu křesťanství, které se do těchto území dostávalo okolo r. 830 působením německých misionářů. Tomuto působení se pokusil čelit kníže Rastislav, který v roce 863 povolal slovanskou misi vedenou Konstantinem a Metodějem. Ti u nás začali zavádět staroslověnsky zpívanou liturgii, která byla tehdy, na rozdíl od latiny, profannímu lidu srozumitelná. Pád říše Velkomoravské však vedl k vítězství a znovunastolení liturgie latinské. Přesto však staroslověnská píseň přetrvala v lidovém podání.

Duchovní píseň je zastoupena v české oblasti památkami výjimečné ceny. Je to především Hospodine, pomiluj ny! Je patrně nejstarší a nejvěrnější uchovanou lidovou písní duchovní, která dosud žije. Zpěv je historicky doložen s největší pravděpodobností k roku 1055 vypravováním kronikáře Kosmy. Další dochovanou památkou je píseň Svatý Václave, o které mluví kronikář Beneš Krabice z Veitmile jako o odedávna známé. Vznikla patrně koncem 13. století.

Traktát Jana z Holešova o písni “Hospodine, pomiluj ny” (opis ze 14. století)Traktát Jana z Holešova o písni “Hospodine, pomiluj ny” (opis ze 14. století) Hospodine, pomiluj ny!
Jezukriste, pomiluj ny!
Ty, spase všeho mira,
spasiž ny i uslyšiž,
Hospodine, hlasy našě!
Daj nám všěm, Hospodine,
žizn a mír v zemi!
Krleš! Krleš! Krleš!

Již u prvních kronikářů, např. u Kosmy, se mluví při rozmanitých příležitostech a světské lidové písni i hudebnících z povolání. Politická a kulturní orientace otevřela Čechy a Moravu německému rytířskému umění - tzv. minnesängu (Odtud Minnesängeři - pěvci a hudebníci z tohoto období).

Jeroným PražskýJeroným Pražský Slavným obdobím duchovní písně se stala česká reformace. Již v Betlémské kapli věnoval Mistr Jan Hus soustavnou péči lidovému zpěvu a dávná tradice ho také jmenuje skladatelem písní. Tak mu Jistebnický kancionál připisuje písně, jako Jezu Kriste, ščedrý kněže, Navštěv nás a Kriste žádúcí. Z Husových vrstevníků se jako skladatel písní uvádí Jeroným Pražský. Základní památkou husitského zpěvu je již výše uvedený Jistebnický kancionál, který byl sestaven přibližně ve 20. letech 15. století. Obsahuje zpěvy mešní, nešporní, a dále sbírku písní válečných a duchovních. Jediný autor, jehož známe jménem, je kněz Jan Čapek z Tábora.

Doporučené nahrávky

The Spirits of England & France, Volume 1
Binchois Gilles, Dunstable John, etc.
Christopher Page / The Gothic Voices
(Hyperion)
Audio: Anon: Quant la douce jouvencelle

Při úvahách nad hudební historií jako nad vývojovou řadou forem pak z monofonie vzniká polyfonie, z ní pak složitější (komplexní) polyfonie, atd. Jediným problémem této teorie je, že je velmi vzdálena od pravdy. Tento disk ukazuje, jak spolu monofonie a polyfonie existovaly v posledních stoletích středověké éry.

Canticles of Ecstacy
Hildegard von Bingen
Sequentia (BMG/Deutsche Harmonia Mundi)
Audio - Alma Redemptoris Mater

Hildegarda Bingen byla německá abatyše, která psala mystické básně a skládala monofonní skladby pro svůj ženský chorál v konventu. I ti posluchači, kterým se zdají chorály monotónními, mohou být překvapeni zvláštním mysticko-extatickým nábojem Hildegardiny hudby. Sequentia je jeden z nejlepších německých sborů soustřeďující se na středověkou hudbu. Byl založen v Kolíně nad Rýnem a nyní pracuje na dokončení nahrávek kompletního Hildegardina díla.


Zpět na hlavní stránku