Staroměstský orloj

Pražský orloj Orloj se skládá ze tří hlavních částí.

V nejvýše položené jsou mechanické figury, každou celou hodinu, respektive minutu před celou, se ve dvou okénkách pod stříškou objevuje dvanáct apoštolů, každý z nich má svůj atribut. V levém okně se postupně objevuje savtý Pavel s klíčem, svatý Ondřej s křížem ve tvaru písmene X, Juda Tadeáš s valchářským sochorem, jímž byl ubit, svatý Tomáš s kopím, svatý Jan s kalichem a svatý Barnabáš s pergamenem a kamenem v ruce (byl ukamenován). V pravém okně se ukazují apoštolové v pořadí: svatý Petr s klíčem, svatý Matěj se sekerou, kterou byl sťat, svatý Filip s křížem ve tvaru písmene T, svatý Bartoloměj s nožem, jímž mu byla stažena kůže, svatý Šimon s pilou, kterou byl přeříznut, svatý Jakub s valchářskou tyčí a deskou.

Všechny figury orloje byly zničeny při požáru v květnu 1945. Sošky apoštolů, které můžete vidět na orloji v současnosti, vytvořil v roce 1948 řezbář Vojtěch Sucharda.

Zajímavostí je, že figury jsou v orloji až od roku 1659, do té doby byly za okénky žalářní kobky, v nichž byly vězněny urozené osoby.

Archanděl Michael S pohybem apoštolů jsou zároveň oživovány i figury po stranách orloje, těmi jsou kostlivec, který taháním za provaz vyzvání umíráček, a zahajuje tak pohyb apoštolů. Kývá na Turka, ten je alegorií rozkoše, kroucením hlavy odmítá. Lakomec, jakožto alegorie lakomství, pokyvuje hlavou s měšcem v ruce, zároveň ale i rukou hrozí. Vedle něj se Marnivec, jakožto alegorie marnivosti, zhlíží v zrcadle. Nad vším tím je v malém výklenku umístěn Petrův kohout. Po uzavření okýnek zakokrhá k další hodině života. A hodiny na věži začnou odbíjet.

Na úrovni kalendářní desky jsou usazeny nepohyblivé dřevěné sošky, každá z nich má opět nějaký atribut, předmět, který je pro ni charakteristický. Filozof, alegorie filozofie, drží v ruce brk. Hvězdář, alegorie astronomie, svírá v ruce dalekohled. Kronikář, alegorie rétoriky, má u sebe knihu. Archanděl Michael pozdvihá plamenný meč.

Ve střední části se nacházejí hodiny - ukazují astronomické údaje a čtyři druhy časů: čas středoevropský, staročeský, babylonský a hvězdný. Astronomický ciferník Středoevropský čas ukazuje sluneční ručička, je označen římskými číslicemi. Ciferníku se říká půlorloj, je na něm totiž zobrazeno jen dvanáct hodin. Čas staročeský, v rámci nějž začíná den západem slunce, označují zlatá gotická čísla na zvlášť ovládaném prstenci vně sféry. Babylonský čas, který je ovšem nestejný (v létě jsou hodiny delší než v zimě, protože čas trvá od východu do západu slunce). Staroměstský orloj je jediný na světě, který umí tento čas měřit. Hvězdný čas se ukazuje na římských číslicích. Ve spodní části fasády je umístěn kalendářní ciferník, ukazuje den a jeho postavení v týdnu, měsíci a roce.

Ve spodní části orloje se nachází kalendárium. Kalendářní desku s alegoriemi měsíců vytvořil roku 1865 Josef Mánes.