150 let Sokolské obce

Miroslav Tyrš se do českých dějin zapsal zejména jako vlastenec (ač paradoxně německého původu) a zakladatel Sokola. Narodil se 17. září 1832 v německé rodině lázeňského a panského lékaře J.V.Tiersche v Děčíně. Nepřízní osudu velmi brzy osiřel - otec, matka i všichni sourozenci zemřeli na tuberkulózu – a proto byl od svých šesti let vychováván v rodině strýce z matčiny strany, a to nejprve na Mladoboleslavsku, později ve Stráňově. Ryze české prostředí mělo na Tyrše zásadní a trvalý vliv. Když později odešel na studia do Prahy, měl dokonce problémy s obnovením mluvené němčiny.

Tyrš odmaturoval na pražském akademickém gymnáziu a poté pokračoval ve studiích na filozofické fakultě, kde se v roce 1860 stal doktorem filozofie a roku 1883 dosáhl profesury. Věnoval se estetice a dějinám umění, byl znalcem anatomie a obdivovatelem antické kalokagathie. Od dětství kvůli chatrnému zdraví pravidelně cvičil. Navštěvoval nejprve Schmidtův, později. Malypetrův tělocvičný ústav.

Krátce po absolvování filozofické fakulty se stal vychovatelem synů továrníka Barthelmuse v Novém Jáchymově. Návrat na venkov Tyršovu zdraví prospěl po všech stránkách. Společně se svěřenými chlapci chodili cvičit ven a Tyrš začal pro jednotlivé cviky vymýšlet názvosloví, jenž pak v pozdější době, v roce 1873, uveřejnil ve spise Základové tělocviku. Ale zpět do Nového Jáchymova, konkrétně do léta roku 1860. Tehdy během výletu na Křivoklátsko Tyrš zavítal k myslivně Na králi u obce Svatá, kde se setkal s podnikatelem Jindřichem Fügnerem, který v okolí pravidelně trávil s rodinou léto. Z náhodného setkání vzešlo trvalé a hodnotné přátelství, které bylo navíc umocněno společnou láskou ke sportu a vlasti a ze kterého nakonec vzešla idea na založení Sokola Pražského.

V tělocvičném spolku se Tyrš stal nejprve místostarostou, později náčelníkem. Od začátku prosazoval uplatňování základů antické kalokagathie. Sokolská výchova měla směřovat ke zvýšení tělesné zdatnosti, pozitivně ovlivňovat morální vývoj jedinců a posilovat tak celý národ.

Tyrš se na organizaci a prospěchu Sokola podílel neúnavně dvacet let. Své představy o „sokolování“ shrnul ve spise Základové tělocviku. Stanovil také tzv. Tyršovu soustavu, která se stala základem sestav pro sletová cvičení. Od 1. ledna 1871 řídil časopis Sokol. Na prvním všesokolském sletu na Střeleckém ostrově velel 720 cvičencům z 80 jednot a průvodu 1 600 krojovaných sokolů.

Na pohřbu M. Tyrše Po smrti Fügnera v roce 1865 se Tyrš oženil s jeho dcerou Renatou, o šestnáct let mladší dívkou, které byl dlouhá léta vychovatelem a opatrovníkem. Jejich manželství ale nemělo dlouhého trvání. Tyrš celý život toužil po práci na univerzitě, ta ale byla podmíněna rezignací v Sokole. Roku 1884 tedy učinil těžkou a stresující volbu, když se rozhodl vyhovět úřadům a Sokol nadobro opustit. Odpočinek a trochu klidu chtěl najít v pobytu v tyrolském Ötzu. Zde ale shodou nešťastných událostí tragicky umírá. Miroslav Tyrš zemřel ve svých 51 letech po té, co 8. srpna dopoledne odešel z Heidova hostince, ve kterém bydlel, a již se nevrátil. Jeho tělo bylo nalezeno na dně horské říčky Aachy u osady Habichen. Po vyproštění bylo nakrátko pohřbeno v Ötzu, posléze byly jeho ostatky převezeny na pražské Olšanské hřbitovy. Společný hrob zakladatelů Sokola, Tyrše a Fügnera, se stal poutním místem všech Sokolů. Do skály nad říčkou Aachou zasadila v roce 1962 pamětní desky Americká obec sokolská a v roce 1989 věnoval další desku starosta Sokola Curych V. Svoboda.