Související články

Zřízení židovského ghetta v Terezíně, založení Tělocvičené jednoty Pražské, narození sochaře Bohumila Kafky nebo připojení tehdejšího Československa k internetu - to jsou jen některá z témat, která pro dnešní Kalendárium vybrala Martina Lustigová.

V dnešní krajanské rubrice se vrátíme k nedávnému 14. Všesokolskému sletu v Praze. Milena Štráfeldová se na něm setkala se zástupci sokolských jednot z řady zemí světa. Tentokrát Vám představí méně známé jednoty v Polsku, Lužici a ve Švédsku:

Uplynulých sedm dní se neslo v až neobvykle svátečním duchu. Postaraly se o to dva státní svátky a zároveň jedna velká událost, která se koná jen jednou za několik let.

17 tisíc cvičenců, mezi nimi stovky členů zahraničních sokolských jednot, dvacet skladeb, které Sokolové předvedli při hromadných cvičeních, a desítky tisíc diváků na Rošického stadionu na Strahově. - Tak se dá v krátkosti shrnout 14. Všesokolský slet, který skončil tento čtvrtek v Praze. Více už Milena Štráfeldová:

V pravidelné úterní rubrice vám tentokrát připomeneme, že mezi nejzajímavější a nejdůležitější události tohoto týdne v Česku bezpochyby patří XIV. Všesokolský slet v Praze. Mezi jeho účastníky jsme se vydali v neděli, kdy probíhal sletový průvod Prahou, a zjišťovali jsme, o čem se mluví mezi Sokoly.

O víkendu byl v Praze zahájen 14. Všesokolský slet. Tisíce jeho účastníků zaplnily v sobotu večer Sazka Arénu. V neděli dopoledne prošel dvacetitisícový průvod centrem Prahy. V jeho čele šly i stovky Sokolů ze zahraničí. Slet vyvrcholí 5. a 6. července hromadnými skladbami na Rošického stadionu na pražském Strahově. Na zahájení sletu natáčela Milena Štráfeldová:

Centrum Prahy v neděli ovládly sokolské prapory, na tradiční pochod městem se vydalo podle pořadatelů až 20.000 účastníků XIV. všesokolského sletu. Vyrazili v 10:00 z Václavského náměstí a pokračovali na náměstí Jana Palacha. Před Rudolfinem pochodující pozdravili zasloužilí členové organizace, kteří přehlídce vsedě přihlíželi. Odtud průvod zamířil na Staroměstské náměstí, kde před sochou Jana Huse skončil. V čele šli zástupci zahraničních organizacích, tradičně byli hojně zastoupení američtí sokolové. Ve Spojených státech má tato tělovýchovná jednota dlouhou tradici. "Většinu z jeho mladších členů tvoří potomci českých rodin," popsala ČTK dvacetiletá Karen z Chicaga. Na slet dorazila se svou gymnastickou skupinou. V sobotu již vystupovali na gala večeru v Sazka Aréně a gymnastická čísla předváděli i v nedělním průvodu. Převážnou většinu zahraničních účastníků však tvořili spíše starší sokolové. Sokol pro ně totiž po dlouhá léta emigrace znamenal hlavní spojení s českou komunitou, řekl ČTK jeden z nich, který přijel ze Švédska. V Sokole je od roku 1937. Na slet dorazili i cvičenci z Francie, Kanady či Ameriky.

Blíží se všesokolský slet, na který se za tři týdny do Prahy sjedou i stovky zahraničních sokolů. O zahraniční sokolské jednoty se v dnešní krajanské rubrice zajímala Milena Štráfeldová:

V Třebíči se v neděli představilo skoro 1200 členů České obce sokolské z Vysočiny a tří sousedních krajů. Cvičenci předvedli skladby pro XIV. všesokolský slet, který se bude po šesti letech konat počátkem července v Praze. Uznání diváků získala "stará garda", sokolové od 60 do více než 80 let věku. Stočlenný tým cvičil na Hašlerovu skladbu Ta naše písnička česká.

Zdatnost sokolů prověřilo i počasí. Po hustém dešti museli venkovní cvičební plochu vysušit velkými houbami. Asi čtyřem stovkám diváků pak předvedli 12 skladeb. Nejpočetnější věkovou kategorií byli starší žáci a žákyně - ve skladbě s trampolínkami jich cvičilo 220. Naopak školáků od sedmi do 11 let věku byly necelé dvě desítky. "To je kritická kategorie, děti se asi víc věnují jiným sportům," míní Martin Zuzaňák, jednatel župy plk. Švece.

Na pražském Rošického stadionu v červenci celkem vystoupí téměř 20.000 cvičenců. Několik desítek přípravných menších sletů se koná po celé republice. Vysočinští sokolové se rozhodli pro větší akci a o podporu požádali i okolní kraje. "Početnější vystoupení jsou zajímavější pro diváky," vysvětlil Zuzaňák.

Česká obec sokolská je čtvrtým nejpočetnějším občanským sdružením v Česku; má přes 180.000 členů. Program založil profesor Univerzity Karlovy Miroslav Tyrš v 19. století. Během 20. století museli sokolové několikrát bojovat o svou existenci. Poprvé byla organizace zakázána v roce 1915. V roce 1939 Sokol zrušili nacisté a po roce 1948 komunisté, obnoven byl v roce 1990.

Už za pět týdnů začne v Praze XIV. Všesokolský slet. I toho letošního se zúčastní členové sokolských jednot ze zahraničí. Krajané se představí v pódiových skladbách i v hromadných programech, v neděli 2. července se určitě objeví i ve sletovém průvodu Prahou. Na cestu do "staré vlasti" se už teď chystají Sokolové v Evropě i v Americe. Při nedávném udílení cen Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky ve světě to ostatně potvrdili vedoucí sokolských jednot ve Vídni a ve Spojených státech Jiří Němeček a Larry Laznovsky. Natáčela s nimi