Související články

Obraz Josefa Šímy Ateliér se v Praze vydražil za 29 milionů korun včetně aukční přirážky, což je autorův rekord v tuzemských aukcích. ČTK to oznámila kurátorka pořádající Galerie Kodl Tereza Donné. Podle ní byla navíc aukce celkovým obratem téměř 180 milionů největší v historii České republiky. Šímova díla patří k nejdráže prodaným obrazům v Česku. V sobotu se například vydražil Šímův obraz Ve čtyři hodiny odpoledne (Růžové tělo) za 22 milionů korun. Šímovým autorským rekordem byl ještě před tímto víkendem prodej díla Léda s labutí za 14,6 milionu v roce 2008. Již v sobotu v aukci v pražském Mánesu bylo osm let trvající maximum překonáno vydražením obrazu Ve čtyři hodiny odpoledne (Růžové tělo) za vyvolávací cenu 22 milionů a nyní tedy v aukci Galerie Kodl padl Šímův rekord znovu. Na sobotní aukci v Mánesu byl také zaznamenán nový absolutní tuzemský aukční rekord, když se prodal za 62 milionů korun s aukční provizí obraz Františka Kupky Série C I. (Protihodnoty).

V místech, kde brněnští medici dříve při pitvách získávali anatomické znalosti, dostává nyní prostor výtvarné umění. Galerie otevřená tento týden dostala název Pitevna. Lidé ji najdou v suterénu lékařské fakulty na Komenského náměstí. První vystavující je přední tuzemská umělkyně Milena Dopitová, oznámila ČTK Martina Fojtů z tiskového odboru univerzity. "Výstavní prostor se otvírá po asi dva roky trvající rekonstrukci navazující na přestavbu univerzitního střediska Teiresiás, které v budově také sídlí. Díky stavebním úpravám, nové podlaze a instalaci kvalitního galerijního osvětlení teď máme k dispozici špičkové výstavní prostory," uvedl Petr Kamenický z Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, jež má na starost program v nové galerii.

Prší, oko bere, kanasta, žolíky, mariáš nebo poker. Tyhle karetní hry asi všichni znají. Ale co taková trappola? Tuhle, dnes v podstatě neznámou karetní hru, hráli vášnivě Jan Neruda, Bedřich Smetana a další známé osobnosti národního obrození. Za hraní karet se dokonce platily daně, a karty musely být, stejně jako dnes alkohol, kolkované.

Výstavu Celník Rousseau: Malířův ztracený ráj lze považovat za zlatý hřeb letošní výstavní sezóny Národní galerie. Představuje stěžejní díla slavného francouzského malíře včetně českých autorů, které ovlivnil. Kurátorka NG Kristýna Brožová popisuje Rousseauův umělecký vzestup a poodhaluje některé mýty, které o slavném umělci panují.

Nová galerie s velkorysým zázemím pro vystavování, studium i archiv fotografie byla ve čtvrtek otevřena v pražských Nových Butovicích. Provozuje ji společnost, která pořádá tuzemskou soutěž fotožurnalistů Czech Press Photo. První výstavou v galerii je kolekce fotografií Questions Without Answers (Otázky bez odpovědí) od VII Photo Agency. Fotografové této agentury v ní zachytili okamžiky světových dějin od konce studené války až po dnešek.

Platy státních úředníků se od 1. listopadu zvýší stejně jako platy dalších státních zaměstnanců. Počítá s tím nařízení, které ve středu projedná vláda. Na zvýšení platů ve veřejné sféře se koalice dohodla v červenci. Všechny platové tarify státních zaměstnanců stoupnou o čtyři procenta. Materiál pro jednání vlády počítá také s tím, že bude možné specialistům ve státní správě zvýšit platový tarif až dvojnásobně. Jde například o právníky nebo různé odborníky, kteří jsou v soukromé sféře placeni lépe. Celkem bude ve státních úřadech v Česku pracovat 77.241 lidí, což je meziroční růst o 1044. Na platy půjde přes 30 miliard korun, proti letošku o téměř 2,5 miliardy víc.

Více peněz by tak měli získat zaměstnanci ministerstev a dalších státních úřadů, Akademie věd, České správy sociálního zabezpečení či zemědělská a potravinářská inspekce. Dále jsou ze státních peněz placeni i zaměstnanci příspěvkových organizací jako muzeí, galerií, knihoven a některých divadel. Platy státních zaměstnanců upravuje zvláštní nařízení stejně jako platy členů armády či policie. Vláda ve středu dostane i předlohu ministerstva obrany o čtyřprocentním zvýšení tarifů.

Oblastní galerie Liberec chystá výstavu spojenou s Karlem IV. Bude na ní i kronika, v níž je slavný panovník popisován jako kleptoman a vykořisťovatel chudých. Liberecká výstava poprvé představuje stopy Karla IV. v regionu. Podařilo se pro ni získat i umělecké předměty, které nelze běžně vidět. Výstava je zasazená do doby vlády od Lucemburků po Jagellonce a jejich působení na území dnešního Liberecka a Horní Lužice. Za Karla IV. byla největším městem v této oblasti Žitava a Liberec byl jen osadou.

O Karlovi IV. se v jeho době nelichotivě vyjadřoval žitavský kronikář Jan z Gubenu. "Obrázek z kroniky je jiný, než jak dnes na Karla IV. nazíráme. Všímal si spíše negativních stránek jeho působení. Smýšlel o něm tak, že vykořisťuje poddané a Žitavu má jen jako zdroj peněz. Vyjadřoval se o něm i jako o kleptomanovi, který krade relikvie," řekla kurátorka Anna Habánová. Z dnešního pohledu bylo problematické i panovníkovo rozhodnutí zakázat cestování po stezce vedoucí z Čech přes Liberec a Frýdlantsko dál na sever. Stezka patřila šlechtickému rodu Ronovců. Karel IV. ale chtěl, aby se cestovalo po královské stezce do Žitavy a poplatky tak plynuly jen jemu. Výstava nazvaná Karel IV. na zakázané stezce začne ve čtvrtek a potrvá do 27. listopadu. Pro výstavu se podařilo získat i žitavské zpěvníky z 15. století vážící přes 30 kilogramů nebo zlatou korunku českých princezen.

V pražské Galerii Zdeněk Sklenář vystavuje výrazný český umělec Lubomír Typlt. Proslavil se expresivními obrazy chlapců a dívek s podivnými grimasami v tváři. Vedle postav na jeho obrazech upoutají kombinace barev, nejčastěji odstíny červené a zelené. O barvách, o zkušenosti z Německa a o svých malířských vzorech hovoří v následujícím rozhovoru.

Národní galerie vstupuje do letní sezóny výstavou věnovanou dílu německého renesančního malíře Lucase Cranacha. Nejde ale čistě jen o umění, Autoři výstavy se na Cranacha podívali i prostřednictvím nejnovějších německých výzkumů.

V Alšově jihočeské galerii byla pod názvem Krása bude křečovitá zahájena jedinečná výstava surrealistického umění meziválečného Československa. V Zámecké jízdárně jsou mezi téměř 250 exponáty zastoupeny práce osobností jako Jindřich Štyrský, Toyen, Josef Šíma a Karel Teige. Díla byla do Hluboké nad Vltavou zapůjčena z řady galerií a od soukromých sběratelů, včetně zahraničních, řekl ČTK ředitel galerie Aleš Seifert.