Související články

Jak jsme už informovali v našem vysílání, v úterý vydražila kutnohorská Galerie Středočeského kraje v londýnské aukční síni Sotheby´s unikátní středověký fragment rukopisu z konce 15. století, který zobrazuje těžbu a zpracování stříbra v Kutné Hoře. Středočeský kraj za tento fragment zaplatí i s poplatky přes sedmnáct milionů korun. Ačkoliv jde o mimořádně významnou památku, ozvaly se hlasy, které postup Středočechů kritizují. Podrobnosti uslyšíte v dnešní kulturní rubrice Mileny Štráfeldové:

V Domě U kamenného zvonu na Staroměstkém náměstí v Praze probíhá retrospektivní výstava výstava díla malíře a grafika Jiřího Anderleho nazvaná Batrachomyomachie aneb Žabomyší a jiné války - obrazy, grafiky, plastiky 1959 - 2009. Je to bezesporu jedna z nejvýznamnějších kulturních událostí letošního léta. Připravil ji kurátor Richard Drury ve spolupráci s architekty Jarmilem Srpou a Petrem Kostkou.

Pražská galerie NoD hledá nového kurátora. Milan Mikuláštík ze skupiny Guma Guar tuto pozici opouští po několika kontroverzních výstavách, které vyvolaly zájem veřejnosti. Především ale za jeho odchodem pravděpodobně stojí výstava polského autora Petera Fusse, kterou tvořily i obrazy nacistů s židovskou hvězdou na rukávě. Výstava s názvem Achtung! vydržela v dubnu v galerii jen několik okamžiků v den vernisáže, záhy ji odstranili někteří z návštěvníků, pravděpodobně členové židovské komunity. Galerii NoD provozuje Linhartova nadace v domě, který patří Židovské obci Praha. V nájemní smlouvě mezi nadací a židovskou obcí je zakotveno, že při programu galerie nesmějí být zneuctěny židovské symboly. Nadace se za výstavu omluvila, zrušila ji a okamžitě také smazala jakékoli stopy po ní z internetu. Mikuláštík již dříve ČTK řekl, že kvůli této výstavě bude muset místo kurátora opustit.

České muzeum výtvarných umění řadí odborníci k hlavním pilířům pražské galerijní sítě. Sídlí v Husově ulici v blízkosti Karlova mostu a patří středočeskému kraji. A už deset let se připravuje na to, že bude využívat i zrekonstuovaný prostor Jezuitské koleje v Kutné Hoře. Zřizovatel muzea však nyní rozhodl, že celé muzeum do Kutné hory přestěhuje a prostory v Praze zůstanou kraji k jinému využití. Stěhování tak začalo vyvolávat otázky a protesty odborné veřejnosti.

V příbramské Galerii Františka Drtikola v pátek byla otevřena výstava Paměť české fotografie. Reprezentativní soubor více než 200 převážně černobílých snímků mapuje charakteristické jevy života 20. století. Potrvá do 26. dubna, řekla ČTK galeristka Hana Ročňáková. V časovém záběru výstavy hrají podle ní roli dvě zlomová data. Prvním je rok 1918, kdy se zúročily snahy obrozenců 19. století a český národ vytvořil suverénní stát. Druhým mezníkem je vstup Česka do Evropské unie v roce 2004. Mezi třicítkou autorů nechybí mimo jiné František Drtikol, Josef Sudek, Ladislav Sitenský, Zdeněk Tmej, Jindřich Štreit, Josef Koudelka, Dana Kyndrová a Bohdan Holomíček. Expozice je rozdělena do šesti tematických skupin. První z nich nazvaná Podoby sebevědomí představuje osobnosti i zdánlivě bezejmenné lidi, kteří reprezentují ideální, skutečnou či dokonce skrytou podobu obyvatel českých zemí. Skupina nazvaná Zlom epochy přibližuje fotografické cykly spjaté s druhou světovou válkou. Kapitola Reminiscence se dotýká staletého soužití židovského a českého národa. Skupina Terény domova dokládá, že národní identitu lidé stále spojují s místem, kde žijí. Nejobsáhlejším oddílem jsou Obrazy existence, které ukazují každodenní život. Epilog Monoskopy pak symbolicky znázorňuje současný svět.

Roudnická Galerie moderního umění ve čtvrtek pro návštěvníky otevře novou výstavu obrazů malíře Františka Ronovského, klasika českého poválečného umění. Výstava zaměřená na díla, která vytvořil v letech 1965 až 1970, potrvá do 13. dubna, informovala ČTK Jaroslava Michalcová z roudnické galerie. V zmíněných letech podle autorů výstavy vytvořil Ronovský sérii monumentálně pojatých obrazů využívajících metodu filmového střihu, které jako by zachycovaly osudové křižovatky běhu lidského života. Ronovského charakteristická malba z tohoto období, tvořící obrazové cykly, byla zastoupena i na Bienále v Benátkách v roce 1968. Roudnická výstava si podle Michalcové vytkla za cíl představit jenom jednu, zato však velmi důležitou etapu jeho tvorby, o jejíž charakter se už vedl spor v druhé polovině 60. let. "Ať už však Ronovského práce byly hodnoceny jakkoliv, zmiňovala se většina teoretiků o monumentalitě projevu, inspiraci barokní freskovou malbou či divadelnosti výrazu," uvedla. V roudnické galerii budou jeho díla vystavena v prostoru zaklenuté barokní jízdárny, která prý umocní monumentální vyznění obrazů.

Lidové noviny v komentáři nazvaném Pane Putine, díky za každé mrazivé ráno, komentují současnou kritickou situaci kolem dodávek ruského plynu do Evropy. Pokud jste si mysleli, že Rusko je spolehlivý partner, kvůli kterému není třeba prolamovat limity těžby hnědého uhlí a chystat další jaderné bloky, kladou vám současné mrazy bez plynu zásadní otázku: co jiného může zpochybnit vaše jistoty, než současné chování Ruska? - ptá se autor komentáře.

Kanadští potomci židovského průmyslníka z Vítkovic Oskara Federera získali zpět 20 obrazů, o něž se téměř šest let soudili s českými galeriemi. Informoval o tom server globeandmail.com. Federer původně shromáždil na 140 obrazů. Za druhé světové války je zabavili nacisté, před nimiž průmyslník uprchl do Kanady. Po skončení války se do Československa vrátily dvě desítky děl z Federerovy sbírky a stát se rozhodl ponechat si je. Federerův vnuk Andrew od začátku 90. let usiloval o navrácení obrazů, mezi nimiž jsou i díla Edvarda Muncha, Oskara Kokoschky, Otakara Nejedlého a Antonína Slavíčka. V roce 2005 rozhodl krajský soud v Pardubicích, že galerie musí obrazy vydat. Jeho rozsudek potvrdil loni v prosinci i nejvyšší soud.

Vždyť na komunisty si zvyknete, říká v Mladé frontě Dnes šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek. Vysvětluje tak, proč jeho strana začala po vyhraných regionálních volbách spolupracovat s komunisty.

Západočeská galerie v Plzni vlastní zajímavou sbírku - soubor kartonů Mikoláše Alše. Jsou to kresby na tvrdším papíru, které se přenášely na průčelí domů. A jak prozradil v rozhovoru se Zdeňkou Kuchyňovou ředitel Západočeské galerie Roman Musil, k jejich získání se váže zajímavá příhoda.