Související články

Historickou expozici Barrandov Studio - 80 let otevřela Galerie umění v Karlových Varech, která tradičně v době konání mezinárodního filmového festivalu zařazuje do svého tematického plánu výstavu související s filmovým uměním. Unikátní expozice, jež bude v Karlových Varech k vidění do 4. září, připomene především vývoj filmového řemesla, řekl ČTK kurátor výstavy Jan Hlubek. Výstava není koncipovaná jako retrospektivní připomínka významných tvůrců a jejich filmů na Barrandově natočených. Obrací se spíše k historickému vývoji filmového řemesla. "Poodhalení filmového zákulisí bude pro návštěvníky, kteří z velké většiny znají až výsledné filmové obrazy v kině, nanejvýš atraktivní. Nejde nám o historický pohled na film, nýbrž o historické přiblížení vývoje filmařiny jako takové," podotkl obchodní ředitel společnosti Barrandov Studio Petr Tichý. Výstava návštěvníkům přiblíží historii Barrandova nejen prostřednictvím dobových fotografií nebo autentických dokumentů, ale především originálními exponáty, kostýmy nebo rekvizitami.

Galerie umění v Karlových Varech vystavuje s podporou nadace Film festival Karlovy Vary výběr z tvorby malíře a grafika Jiřího Anderleho. Výtvarníkovy nejnovější kresby uhlem a barevnými křídami jsou podle kurátorky výstavy Evy Neumannové plné dramatické expresivity, která postihuje situace lidské bytosti vržené doprostřed planoucího času světa. Jiří Anderle tu v nových polohách navazuje na svou předchozí tvorbu, uvedla Neumannová. "Z jeho sbírky pak můžeme obdivovat čtyřicítku litografií Joana Miróa, Antoniho Tapiese, Jeana Dubuffeta a Marca Chagalla," dodala kurátorka výstavy. Uvedla také, že Jiří Anderle se jako sběratel soustředí na africké kmenové umění. "V současnosti patří sbírka afrického kmenového umění Jiřího Anderleho k nejvýznamnějším soukromým sbírkám v Evropě," konstatovala Eva Neumannová.

Pražská Langhans Galerie, zaměřená na prezentaci a dokumentaci fotografie, končí se svou výstavní činností. Její majitelka Zuzana Meisnerová Wismer se k tomuto kroku rozhodla z osobních důvodů. Posledním projektem galerie je tak výstava módních fotografií Now & Wow a spolu s jejím ukončením 9. července bude uzavřena i galerie. ČTK to sdělila Meisnerová Wismer. Zdůraznila, že galerijní prostory zůstanou ale zachovány. V této souvislosti zároveň doufá, že budou dál sloužit kulturním účelům. Langhans Galerie zahájila činnost v květnu 2003 v rekonstruovaném paláci Langhans ve Vodičkově ulici. Zuzana Meisnerová-Wismerová, dcera Viktora Meisnera, posledního majitele firmy Ateliér Langhans, si po rekonstrukci paláce vzala za cíl vrátit mu náplň, kterou měl za éry svého zakladatele, fotografa Jana Langhanse.

Výstavou obrazů a kreseb ruské avantgardní malířky Natalie Gončarovové v Alšově jihočeské galerii (AJG) se zabývá policie. Existuje totiž podezření, že většina vystavovaných děl je padělaná. Informují o tom servery Artalk.cz a Denik.cz. Pro galerii jde o velice prestižní výstavu, slavnější autorku než Gončarovou zatím nevystavovala. Obraz ruské autorky nazvaný Španělka se loni vydražil v aukční síni Christie's za 6,4 milionu liber (zhruba 181 milionů korun), a stal se tak nejdražším obrazem, jaký kdy namalovala žena. Ruský portál ArtInvestement.ru ale upozornil, že zhruba před deseti lety se na trhu objevily falešné obrazy ruské avantgardy z počátku 20. století se znaleckými posudky od Anthonyho Partona, Denise Bazetoux a Jeana Chauvelina. Ti samí nyní potvrdili pravost exponátů Gončarové. Dočasně pověřený šéf galerie Petr Berkovský je přesvědčen, že o falza nejde.

Budoucí ředitel Národní galerie (NG) Vladimír Rösel popřel spekulace o tom, že plánuje po svém nástupu do funkce zrušit sbírky moderního umění NG. Jeho údajný plán dnes kritizoval stávající šéf instituce Milan Knížák v rozhovoru v Rádiu Česko. Podle Rösela byla ale jeho dosud nezveřejněná koncepce zaměněna s předešlými návrhy jeho spolupracovníka a zřejmě budoucího šéfkurátora NG Víta Vlnase. Současný ředitel Sbírek starého umění NG Vlnas se totiž účastnil loňského výběrového řízení na post šéfa galerie. Tehdy bylo jedním z bodů jeho koncepce to, že by soudobou tvorbu měla spravovat jiná instituce a NG by se zaměřila více na staré umění. A právě to dnes ostře kritizoval Knížák. "Považuju to za absolutně scestné a budu proti tomu všemi silami bojovat. Národní galerie má v zákoně napsáno, že musí také shromažďovat díla. To znamená, že musí mapovat to, co se děje," prohlásil Knížák na adresu svého nástupce. Rösel ale tyto informace odmítl. "Nic takového v mé koncepci není. Naopak. Já sám jsem na schůzce s ministrem Jiřím Besserem řekl, že koncepce moje a předcházející návrh pana Víta Vlnase nejsou totožné. Ani já, ani on nejsme nástrojem toho druhého," řekl ČTK Rösel.

V čele Národní galerie stane ekonom Vladimír Rösel. Ministr kultury tak dal přednost manažerovi před kunsthistorikem Jiřím Fajtem, který byl výrazným kritikem dosavadního šéfa Národní galerie Milana Knížáka.

Česká výtvarnice Kateřina Šedá vystavuje v galerii Millenium v Sheffieldu na severu Anglie svou novou práci nazvanou Profil Líšně. Celý projekt umožnila cena britské Společnosti pro současné umění v hodnotě 60.000 liber (1,7 milionu korun), kterou před dvěma lety dostala Millenium Gallery v Sheffiledu a Kateřina Šedá k vytvoření díla, jež pak zůstane ve sbírkách muzea. Byla to vůbec první cena, kterou společnost udělila. Šedá v rámci vystaveného projektu vyzvala na 500 dobrovolníků z celé České republiky, kteří měli namalovat horizont centra této čtvrti na okraji Brna. Pak měli v Líšni najít člověka, jehož profil se podle nich nejvíc podobal i "profilu" Líšně. Kresby Líšně i profilů jejích obyvatel Šedá vystavila v sheffieldské galerii. Podle galerie její dílo zkoumá nevyslovené charakteristiky, které spojují člověka s vesnicí, městem nebo zemí, které považuje za svůj domov. Výstava Profil Líšně je trvá do 30. května.

Nejnovější oleje a akvarely malíře Tomáše Císařovského vystavuje Galerie Václava Špály. Výstava je nazvaná "Kam až" podle titulního obrazu, na kterém jsou s postavy bité muži s obušky. Malba se vztahuje k demonstracím na Národní třídě na sklonku 80. let, přitom ale vypovídá i o dnešní době a obecně o násilí, řekl ČTK kurátor Pavel Lagner. Součástí výstavy jsou také dvoumetrové akvarely polynéské krajiny, která malíře inspirovala při jeho loňské třítýdenní exotické cestě. Císařovský používá hodně syté barvy navozující dojem veselosti a rozjásanosti, spojuje je ale s obsahem často temným, čímž vytváří napětí lákající pozornost diváka, uvedl Lagner. Týká se to především figurálních maleb, které poslední dobou Císařovský doplňuje i motivy zvířat. "Figurální oleje jsou Tomášovou reflexí politiky a společenské situace, malíř je velmi citlivý na události kolem sebe a reflektuje je až lyrizující formou," řekl Lagner.

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně dnes naposledy představuje dílo malíře, sochaře, grafika a básníka Karla Machálka, známého pod pseudonymem Karel Zlín. Figurální motivy, abstraktní obrazy, drobné plastiky, filmové plakáty a typologickou úpravu knih vidělo od konce loňského listopadu, kdy se uskutečnila vernisáž, přes 1400 lidí, řekl ČTK kurátor výstavy Martin Beníček. Umělec se ve Zlíně narodil v roce 1937. Na výtvarnou scénu aktivně vstoupil v 60. letech, kdy začal spolupracovat s Jindřichem Chalupeckým a Špálovou galerií, podílel se na tvorbě filmových plakátů. Právě tehdy působil také jako literát a posílal texty do brněnského Hostu do domu, které podepisoval pseudonymem Karel Zlín. "Protestoval tak proti přejmenování Zlína na Gottwaldov. Později ve Francii, kde nyní působí, se špatně vyslovuje jméno Machálek, různě mu ho drmolili. To je druhý důvod, proč používá rázný termín Zlín," prozradil kurátor.

Paříž umělec poprvé navštívil v roce 1967, o rok později pobýval ve Florencii a v Římě. Po roce 1968 spolupracoval s düsseldorfskou galerií Wendorf-Swetec a v roce 1976 odjel na studijní pobyt do Francie. Po odmítnutí prodloužení pobytu tam požádal o politický azyl. Od roku 1978 pracoval v pařížském ateliéru a spolupracoval s uměleckou slévárnou Coubertinovy nadace v Saint-Rémy-les-Chevreuse. V roce 1981 obdržel francouzské občanství. V letech 1992 až 1993 vytvořil svá vrcholná sochařská díla - na zakázku ministerstva kultury a prezidentské kanceláře - Sluneční bárku a Antropomorfní architekturu.

Nejvýznamnější projekty architektů Věry a Vladimíra Machoninových, jako jsou obchodní dům Kotva, Dům bytové kultury a okolí metra Budějovická v Praze, lázeňský hotel Thermal v Karlových Varech nebo budova bývalé československé ambasády v Berlíně, představuje do 30. ledna výstava v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. Záměrem výstavy prací známého architektonického páru je mimo jiné ukázat, že hromadné spojování veškeré architektury 70. let s komunistickým režimem nemá opodstatnění. Návštěvníci také uvidí designovou tvorbou autorů. V galerii jsou vystavena křesla a židle z budovy velvyslanectví v Berlíně, kterou magazín Bild označil za "vesmírnou loď uprostřed pulsujícího města", a také poslední zachovaná židle z Domu bytové kultury.