Kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta v Kladrubech je mohutný trojlodní klášterní kostel v areálu kladrubského kláštera řádu benediktinů, postavený počátkem 13. století v pozdně románském slohu a v letech 1712 až 1726 přestavěný ve stylu barokní gotiky podle projektu Jana Blažeja Santiniho-Aichla. Konventní chrám je situován v severní části klášterního areálu na jeho nejvýše položeném místě. Při pohledu z údolí řeky Úhlavky se rozprostírá severní průčelí kostela v celé monumentalitě a účinném spojení s krajinou.
Projekt kostela zadal opat Fintzguth dvěma významným pražským architektům – Kryštofu Dientzenhoferovi a Janu Blažeji Santinimu. Nakonec se rozhodl pro Santiniho návrh al modo gotico. 1. prosince 1726 byl kostel slavnostně vysvěcen.
Největší pozornost při utváření exteriéru byla věnována kupoli nad křížením, západnímu průčelí a severnímu čelu transeptu. Ostatní fasády jsou členěny opěrnými pilíři, jednoduchými římsami, okny s profilovanými špaletami a hrotitými záklenky. Do míst styků bočních ramen kněžiště a obvodových zdí mnišského chóru vložil Santini válcová šneková schodiště. Před hlavním portálem je představena předsíň baldachýnovitého tvaru zdobená fiálami. Panel západní fasády vychází z katedrálního schématu s rozvinutým opěrným systémem. Jediný figurální sochařský prvek zastupuje socha Panny Marie s Ježíškem v nice štítu. Průčelí završuje benediktinský kříž, do něhož jsou vepsána počáteční písmena benediktinského hesla: Crux Santa Sit Mihi Lux, Non Draco Sit Mihi Dux (Kříž svatý budiž světlem mým, ne drak mi budiž vůdcem zlým).
Dominantou celé stavby je kupole nad křížením na oktogonálním půdoryse. Vysoká válcovitá lucerna vychází z polí štíhlými opěrnými pilířky s fiálami. Celou kupoli završuje mariánská koruna na osmiboké stříšce lucerny.
Přestavbou prošly i klenby. Jednoduché valené s tříbokými výsečemi vznikly v hlavní lodi a chóru. Boční lodi pak zdobí klenby plackové nad čtvercovými poli. Nad trojlistým půdorysem kněžiště se klene komplikovaná klenba. Desetiúhelníky se středním polem protínají celou polovinou své půdorysné plochy. Na rubu klenby jsou viditelné vykláněné pronikové hrany klenby. Z lícu jsou pak tyto hrany překryty štukovou modelací a bohatým, křivkovým vzorem žeber.
Zajímavou ukázkou Santiniho barokně – gotického umění jsou visuté empory bočních ramen kněžiště, které se vznášejí bez opory před proděravělou sítí obvodové zdi. Okna ve dvou etážích jsou oddělena štíhlými lineárními příporami s kapkovitými hlavicemi a polygonálními úseky říms. Na tyto úseky opět dosedá pata klenby s tříbokými výsečemi. Líc klenby překrývá vzorec štukových žeber a ve středu vytváří velký liliový kříž s monogramem hesla sv. Benedikta. Ramena liliového kříže leží na diagonálách středního prostoru kněžiště. Na hlavních osách kněžiště jsou nasazený cípy velké čtyřcípé hvězdy, která se překrývá s liliovým křížem. Menší deseticípé hvězdy jsou pak nasazeny ve středech ramen kněžiště. Jedna z těchto hvězd leží na rozhraní klenby kněžiště a mnišského chóru, kde se žebrový vzorec protíná a oba prostory se tak prolínají. V práci se světlem navázal Santini zvláště v chórovém závěru na gotický luminismus, přičemž příliv rozptýleného světla ještě zesílil vynecháním okenních prutů a kružeb. Gotizující světelný efekt pak kombinoval s barokním osvětlením, jak dokládají perforované siluety hlavního oltáře a varhan na pozadí přesvětlených oken.
Santini v Kladrubech navrhl nejen chrámovou architekturu, ale i rozhodující část jejího mobiliárního vybavení: hlavní oltář, boční oltáře v závěru, chórové lavice, kazatelnu, hudební kruchtu s varhanní skříní, zpovědnice a kropenky.
Zdroj: Wikipedie, Kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta v Kladrubech
Radio Praha
Jan Sedlák: Jan Blažej Santini - Setkání baroku s gotikou
English
Deutsch
Français
Español
Pусский
Česky