Jan Blažej Santini Aichel

Zámek Karlova Koruna

Karlova Koruna je zámek patřící k nejvýznamnějším barokním stavbám v Česku. Stojí na návrší v západní části města Chlumec nad Cidlinou. Na jeho místě stála kdysi tvrz. Když panství zdědil František Ferdinand Kinský, začal uvažovat o stavbě nového reprezentativního sídla. Při realizaci se sešli architekt Jan Blažej Santini Aichel a stavitel František Maxmilián Kaňka. Stavba se uskutečnila v letech 1721 – 1723. Na počest návštěvy císaře Karla VI. dostal nový zámek jméno Karlova Koruna.

Největší zvláštností stavby je její půdorys. Dlouhé chodby se spoustou pokojů, jak je obvyklé na zámcích, zde nejsou. Ke střednímu dvoupatrovému válcovému jádru na koso přiléhají tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu. Na severní, nástupní straně je do úhlového prostoru mezi křídly vložena konstrukce příčné vstupní haly a vnějšího hlavního schodiště, vedoucího přímo do hlavního sálu v prvním patře.

Všechny části byly původně kryty břidlicovou mansardovou střechou s drobnými vikýři. Typicky pro Santiniho jsou střechy velmi důležitou součástí celkového obrazce vnějšku stavby. Objemové skladbě tak odpovídá i bohaté obrysové pročlenění, díky němuž zámek působí jako významná krajinná dominanta ze značné dálky. Průčelí jsou členěna graficky pojatými rustikovými lisénami a podobně utvářenými dvouosými rizality ve středech jednotlivých fasád i jednoduše formovanými horizontálami říms. Téměř grafické pojetí fasád budovy dosáhlo zde patrně nejvyšší jemnosti a náročnosti v Santiniho tvorbě. Nad korunní římsou je nasazen bohatý tříboký štít. Okna středního jádra stavby mají půloválné záklenky s klenáky, pravoúhlá okna bočních křídel jsou osazena plošnými suprafenestrami s přímými, segmentovými nebo zalomenými římsami.

Interiér zámku je v obou podlažích rozvržen do deseti prostorů, které doplňují malé provozní místnosti na styku středního jádra a bočních křídel. Vchod z hlavního schodiště ústí v podlouhlý vestibul. Přízemní prostor, tzv. Sloupový sál, je členěn šesti pilíři na vlastní sál a kruhový ochoz, odkud vedou vchody do místností a kruhové schodiště vedoucí do Mramorového sálu ve druhém patře. V bočních křídlech jsou pak trojice salonů, kde stropy místností mají štukovou výzdobu.

Architektura zámku v Chlumci nad Cidlinou je příkladem aplikace kompozičního schématu „paprsčité centrály“, propracovaného Santinim dříve u církevních staveb. Východiskem řešení je kružnicová osnova, určující všechny rozhodující poměry a body půdorysu. Pro utváření vnější stavby je příznačné téma zaklínění bočních objemů do středního jádra stavby.

Za nejnápaditější prvek stavby je často považováno řešení schodiště s portikem a jeho vyvedení do sálu a dále dispozice obytných místností v křídlech, jejich spojení se sálem a jejich dokonalé osvětlení. Celá stavba je vysoce ceněna jako významný doklad Santiniho architektonického mistrovství.

Z poloviny 18. století pochází šestiboká kaple Zvěstování Panny Marie, postavená v zámeckém parku patrně podle Santiniho plánů. Kinským sloužila jako rodinná hrobka.

Zdroj: Wikipedia: Karlova Koruna
Jan Sedlák: Jan Blažej Santini - Setkání baroku s gotikou