Tato píseň je symbolem a hymnou romského holocaustu, vznikla v osvětimském cikánském táboře a zpívá se dodnes po celém světě, v několika národnostních verzích. Tuto verzy v šedesátých letech zaznamenal etnolog Dušan Holý od paní Růženy Danielové, která jako jedna z mála českých Romů přežila holocaust. Píseň je vystavena v Muzeu romské kultury v Brně.
Aušvicate hi khero baro
jáj, o Roma andre phandle
o Roma phandle,
o Romňa také.
Le čhavoren keden ...
(lakro hangos phaďol)
le čhavoren keden ...
... murdaren.
Jaj, o daja pre lende roven,
le čhavoren andro plynos čhiven!
O daja na kamen pre čhaven
te mukhen, hej the dajen tharen
le čhavorenca.
Kole churde čhaven mukhen,
the o Romňa pro transportos džan!
O Romňa pro transportos džan
he čhavoren odoj mukhen.
Odoj Mukhle he savoren tharde,
o daja peskre bala čhinen,
hoj o churde čhavoren
už buter na dikhena!
Džan pre eskorta, avka roven
he už buter pre čhaven (rovel)
na dikhen
Kadi gili džal pal o cikne čhave, sar o daja pal lende rovenas.
ODA SA PES NA MUŠINĎA TE AČHEL! NO, ALE AČHILA PES.
V Osvětimi je velký dům
jaj, v něm jsou zavření Romové,
Romové jsou tam zavření,
Romky také.
Děti jim berou
(zpěvačce se lomí hlas)
děti jim berou ...
... zabíjejí.
Jaj, matky nad svými dětmi
pláčou, děti jim házejí do plynu!
Matky svoje děti nechtějí pustit,
a tak pálí i je.
Matky pouštějí své drobné děti
a jdou na transport!
Jdou na transport
a děti tam nechávají.
Nechali je tam a všechny je spálili,
matky si rvou vlasy,
už svoje drobné děti
nikdy neuvidí!
Jak jdou na eskortu, tak pláčou,
že už své děti (pláče) nikdy
neuvidí ...
To je o tých malých dětoch, matky nad tyma děckama plakaly.
TO ŠECKO NEMOSELO BYT! ALE STALO SA TO.
Jak vypadala skladba romské populace za první republiky, jaký byl osud romských uprchlíků po nástupu nacismu, jak a proč vznikly na území Čech a Moravy pracovní kárné tábory, později koncentrační, a jaký byl osud Romů na území protektorátu ... o tom jsme hovořili s historikem Michalem Schusterem z Muzea romské kultury. Pokračování
V lágru za druhé světové války zemřelo na 21 tisích Romů, včetně těch z bývalého protektorátu Čechy a Morava. Jedním z vězňů tohoto tábora byl i pan Antonín Hlaváček, který byl však těsně před masakrem v noci ze 2. na 3. srpna 1944 deportován do Buchenwaldu. Pokračování
O svých dojmech z návštěvy Osvětimi a o tom, jak tábor zasáhl do osudu rodičů, sourozenců a dalších příbuzných, vyprávěl Janě Šustové pan Antonín Lagrin. Pokračování
Při příležitosti výročí noci ze 2. na 3. srpna 1944, kdy byla v plynových komorách koncentračního tábora Osvětim vyvražděna téměř celá populace českých Romů, se do Osvětimi před pěti lety vypravili čeští Romové spolu s redaktory Českého rozhlasu a Respektu. Mezi Romy byl jeden bývalý osvětimský vězeň a několik příbuzných bývalých vězňů. K nim patřili také manželé Zimovi, kteří v expozici osvětimského muzea našli fotografie své tety Růženy Danielové. Pokračování
Základní tábor Osvětim
Expozice o vězních z českých zemí v Osvětimi
Archiv a expozice o romských vězních v Osvětimi
Osvětim - Březinka
Lety u Písku - současnost
Hodonín u Kunštátu - současnost
English
Deutsch
Français
Español
Pусский
Česky