Související články

Noví vlastníci hradu Kokořín na Mělnicku, kteří památku získali v restituci, nechystají pro příští sezonu žádné zásadní změny. Není ovšem dosud jasné, v jakém rozsahu zde bude moci zůstat současný mobiliář náležící státu. Hrad ovšem i po převzetí provozu restituenty zůstane v roce 2007 přístupný návštěvníkům a nemělo by se ani nijak výrazně měnit současné vstupné. ČTK to řekl jeden z restituentů Jarmil Špaček. Nejistý je zatím osud hradního mobiliáře, který patří státu. Jednání památkářů s restituenty na toto téma začne ve druhé polovině září. "Jsme před jednáním o pravděpodobné zápůjčce mobiliáře. Jsme schopni za podmínek, které dává památkový zákon, jim zapůjčit téměř vše, co pochází z Kokořína," řekl ČTK Jan Frýdl ze středočeské pobočky Národního památkového ústavu. Nelze ovšem podle něj zapůjčit novým vlastníkům vše, protože některé věci sem byly zapůjčeny v minulých desetiletích z jiných památek, kam se budou opět vracet. Přípravu jednání podle něj dosud komplikoval mimo jiné fakt, že hrad má nyní více vlastníků z několika států.

Národní památkový ústav (NPÚ) se rozhodl nepodávat odvolání v případě soudu s potomky bývalého majitele hradu Kokořín. ČTK to řekla mluví úřadu Simona Hradilová. Okresní soud v Mělníku přiřkl státní hrad i okolní pozemky žadatelům o jejich navrácení v březnu. NPÚ měl původně za to, že národní kulturní památku nelze vydat, dokud nebudou přijaty nové zákony upravující správu a ochranu těchto památek. Ústavní soud totiž loni zrušil část zákona o půdě, která neumožňovala restituentům vydávat majetek zapsaný na seznamu národních kulturních památek. Ústavní soudci označili spornou část zákona za diskriminující, neboť objekty, které na seznamu nejsou, vydávat lze. Památkový ústav se tedy odvolávat nebude - případné odvolání by podle mluvčí bylo pouze formální, bez možnosti úspěchu, vedlo by ke zbytečným průtahům a narůstaly by finanční náklady na spor. Odvolávat se však chtějí ke krajskému soudu sami restituenti. Ne však proti výroku soudu, ale kvůli nesouladu v záležitosti dědictví. Přibyl totiž jeden vlastník s komplikovanými dědickými řízeními.

I přes změnu vlastníka zůstává Kokořínu zachován statut národní kulturní památky. "Národní památkový ústav bude na dodržování práv a povinností, vyplývajících ze statutu národní kulturní památky, dohlížet," řekla mluvčí. Noví vlastníci tvrdí, že návštěvníci by změnu vůbec neměli poznat. Dokonce plánují, že by se v případě příznivého výroku krajského soudu pokusili domluvit s památkáři na zachování současného mobiliáře hradu.

Začátek tohoto týdne se nesl ve znamení hned dvou mezinárodních arbitráží, ve kterých se vzájemně žalují český stát a japonská společnost Nomura. Den poté sněmovna smetla ze stolu přes deset let práce právních expertů na novém trestním zákoníku a v posledním čtení ho neschválila. Závěr týdne pak patřil soudnímu rozhodnutí, že stát je povinen vydat hrad Kokořín restituentům.

Jeden z nejznámějších českých hradů Kokořín už nepatří státu. Po šestnácti letech sporů soud rozhodl, že bude spolu s okolními pozemky vrácen rodině Špačků. A to hned devíti dědicům. Budou ještě soudní spory pokračovat a jaká bude další budoucnost hradu? To uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Kde jsou pochováni atentátníci na Heydricha? V jednom hrobě s nacistickým pohlavárem K.H. Frankem. Zjistila to náhodou Mladá Fronta Dnes. Těla parašutistů Kubiše a Gabčíka, kteří zemřeli během atentátu na říšského protektora, leží v masovém hrobě v pražských Ďáblicích. Spolu s nimi je tam například i nacista Harald Wiesmann, odsouzený za vyhlazení Lidic. Podle vojenských historiků je to ostuda. Už delší dobu upozorňují na masový hrob, kde vedle válečných a protikomunistických odbojářů leží i k smrti odsouzení kolaboranti.

Okresní soud v Mělníku přiřkl státní hrad Kokořín a ústav (NPÚ), argumenty jejich právní zástupkyně však soud odmítl. Velice pravděpodobné je zahájení odvolacího řízení. "Návštěvník by změnu vlastníka vůbec neměl poznat. Neplánujeme na hradě žádný hotel ani golfové hřiště," uvedl jeden z dědiců Jarmil Špaček. Dokonce podle jeho slov plánují, že by se v případě příznivého výroku krajského soudu pokusili domluvit s památkáři na zachování současného mobiliáře hradu.

Hrad loni navštívilo přes 60.000 lidí, tedy zhruba o 6000 více než předloni. Podle správců hradu k velkému zájmu přispěly i zprávy o možném předání státního hradu do rukou restituentů. Kokořín pochází z první poloviny 14. století, kdy ho vystavěl Hynek Berka z Dubé. Od poloviny 17. století nebyl obýván a pustl. Roku 1894 koupil zříceninu Václav Špaček ze Starburku, který v letech 1911 a 1918 nechal hrad přestavět do současné podoby.

Autoři komentářů čtvrtečního tisku se vyjadřují k rozhodnutí Ústavního soud, podle kterého lze vydávat v restitucích i národní kulturní památky. Sluší se pogratulovat osmi neúnavným restituentů, píšou Hospodářské noviny v komentáři na stejné téma. Sluší se vzdát čest mělnickým soudcům, kteří rozpoznali v případu protiústavní nespravedlnost a předali ho Ústavnímu soudu. Ten už jen splnil samozřejmou povinnost, jiný verdikt by volal do nebe, píše list.

Hrad Kokořín se může vrátit restituentům. Ve středu o tom rozhodl Ústavní soud, když zrušil část zákona o půdě. Ta vydávání národních kulturních památek v restituci dosud znemožňovala. Rodina restituentů však říká, že pokud jí bude jeden z nejnavštěvovanějších hradů skutečně vydán, nic se na jeho současném provozu nezmění. Veřejnost ho bude moci dále navštěvovat. Více už Milena Štráfeldová.

Plénum Ústavního soudu ve středu rozhodlo, že hrad Kokořín na Mělnicku bude možné vrátit restituentům parcel pod hradem. Soud zrušil část zákona o půdě, která neumožňovala restituentům vydávat majetek zapsaný na seznamu národních kulturních památek. Ústavní soudci označili spornou část zákona za diskriminující, neboť objekty, které na seznamu NKP nejsou, vydávat lze. O restituci požádalo osm dědiců bývalých majitelů hradu - rodiny Špačků.

Výrok soudu je precedenční - nejen Kokořín, ale i další NKP budou moci případně získat restituenti, kteří si o ně včas zažádali. Pokud splňují všechny náležitosti restitučního zákona, nic už tomu nebude podle mluvčího ÚS Michala Spáčila bránit. Co konkrétně bude dál s Kokořínem, záleží na dalším jednání okresního soudu; bude už ale rozhodovat bez existence části zákona, která restituci znemožňovala, uvedl Spáčil.

"Jaký to bude mít precedenční účinek, se dá těžko předpokládat," řekl ČTK náměstek ministra kultury Zdeněk Novák. Míní, že rozhodnutí soudu pravděpodobně neotevře cestu ke změně vlastnictví u mnoha památek. "Samozřejmě to automaticky neznamená, že stát ihned vydá státní hrad Kokořín nebo jiné národní kulturní památky," sdělila ČTK mluvčí ministerstva kultury Kateřina Besserová. I kdyby však k vydání hradu došlo, nebere to ministerstvo "jako tragédii". "Památkový zákon stanoví totiž povinnosti směřující k péči o kulturní památky všem vlastníkům stejně," konstatovala Besserová, jež se ani neobává, že by případný nový vlastník hrad pro veřejnost uzavřel.

Hrad Kokořín pochází z první poloviny 14. století, kdy ho vystavěl Hynek Berka z Dubé. Od poloviny 17. století nebyl Kokořín obýván a pustl. Roku 1894 koupil zříceninu Václav Špaček ze Starburku, který v letech 1911 a 1918 nechal hrad přestavět do současné podoby. Autorem jedné z posledních romantických restaurací středověkého objektu byl architekt Eduard Sochor.